Když se pouštíte do elektroinstalace v novostavbě, hlídejte tyto věci

Po montáži vyplňte spáry, přebruste a naneste penetraci. Teprve pak řešte povrchovou úpravu. Pokud dodržíte rošt v rovině, parozábranu bez děr a správné rozestupy šroubů, vydrží konstrukce roky bez prasklin. Když některý z kroků přeskočíte, projeví se to nejpozději při prvním střídání teplot.

In case you liked this short article as well as you want to get more details relating to úLožNé Prostory V MaléM Bytě generously pay a visit to our webpage. V podkroví platí, že vlhkost putuje z teplého úprava interiéru do studené střechy. Pokud ji nezastavíte, zkondenzuje v izolaci a sádrokarton začne měknout, plesnivět a praskat. Parozábranu proto kladejte na teplou stranu izolace, tedy těsně pod sádrokarton. Přelepte všechny spoje páskou, utěsněte prostupy kabelů, zásuvek a světel. Desky pak montujte tak, aby pásku neprořízly šrouby. Chybou je nechat parozábranu volně prověšenou – musí být napnutá a pevně přitlačená k roštu.

Parozábrana rozhoduje o tom, zda izolace fungu

Menší důlky a praskliny do dvou centimetrů stačí vyškrábat, zbavit prachu a vytmelit. Použijte sádrový tmel, ne akrylát — ten se časem smrští a díra se znovu objeví. Tmel nanášejte špachtlí do kříže, tedy jednou vodorovně a jednou svisle, a nechte pořádně vytvrdnout. Přebytek po zaschnutí sjedete jemným brusným papírem. Toto je nejrychlejší a nejlevnější varianta, ale funguje jen na opravdu malé poškození.

Na závěr platí, že správné ukotvení poznáte podle toho, že příčka drží pevně, ale plovoucí podlaha se pod ní může hýbat. Pokud se po montáži objeví v podlaze u příčky vlna nebo prasklina, je spojení příliš tuhé a je potřeba ho předělat. Raději si práci rozfázujte a každý rekonstrukce koupelny krok za krokem zkontrolujte, než abyste vše zakryli sádrokartonem a zjistili problém až po dokončení.

Elektroinstalace v novostavbě se dělá dřív, než se zavřou stěny. Rozvody se kladou barvy stěn do obýváku drážek ve zdivu nebo do instalačních zón, případně do dutin sádrokartonových příček. Rozhodující je, že každý okruh musí mít vlastní jištění v rozvaděči a dostatečný průřez vodiče podle předpokládaného zatížení. Pro běžné zásuvkové okruhy se používá průřez 2,5 mm², pro světelné okruhy 1,5 mm², pro sporák a další velké spotřebiče se dimenzuje samostatně. Jištění se volí podle průřezu a způsobu uložení kabelu, ne naopak.