Když se leskne nábytek leskne, chraňte ho před prstoklady

Nejčastější chyba je okamžité broušení spodní strany desky. Málokdy se tím problém vyřeší a většinou se deska ztenčí nerovnoměrně. U masivních desek se navíc může po pár dnech prohnout znovu, protože dřevo pracuje podle vlhkosti. Pokud je prohnutí jen mírné, stačí desku otočit — horní strana bývá lépe vyrovnaná a spodní se skryje. U dýhovaných a laminovaných desek je to ještě bezpečnější, protože hrana zůstane neporušená.

Rohy a hrany opatřete měkkou výztuhou. Nejlépe poslouží molitan, vlněná deka nebo silná bublinková fólie přeložená na několik vrstev. Nikdy nepoužívejte novinový papír – tisková barva se do kůže vtlačí a zanechá šmouhy, které už nedostanete ven. Výztuhu připevněte tak, aby se při manipulaci neposunula: obtočte ji strečovou fólií a na kritických místech ji zajistěte papírovou lepicí páskou. Pásku ale nikdy nelepte přímo na kůži, vždy na textil nebo na fólii. Po odlepení by mohla strhnout svrchní vrstvu.

Lesklý nábytek s vysokým leskem vypadá elegantně, ale každý dotek na něm zanechá otisk. Nejde přitom jen o estetiku. Mastnota z kůže, pot a nečistoty z rukou se do laku postupně zažírají a po čase mohou způsobit trvalé matné skvrny, které už nejdou jen tak rozleštit. Proto je lepší řešit ochranu dřív, než se první mapa prstů objeví.

Křehké části – skleněné police, zrcadla, keramické umyvadlo – balte zvlášť. Sklo obalte nejprve papírem nebo bublinkovou fólií, pak vložte mezi dvě vrstvy lepenky a postavte na výšku, nikdy ne naplocho. Na krabici napište velkými písmeny „KŘEHKÉ" a „NA VÝŠKU". Stejně tak označte všechny krabice obsahem a cílovou místností, ať nemusíte na místě otevírat všechno.

Pokud suplík obsahuje drobné předměty, které by mohly vypadnout, použijte fólii nebo igelitový sáček, kterým obsah přikryjete. Při vyndávání pak stačí sáček přidržet rukou. U zásuvek s příčkou na příbory dejte pozor, aby se příčka nepropadla – často stačí zatlačit na její okraj. Po vytažení suplík položte na rovnou plochu, ne na hranu linky. Obsah pak přendejte do připravené nádoby. Zpětná montáž je opačný postup – nasaďte suplík na lišty a zatlačte, dokud neuslyšíte cvaknutí. Vyzkoušejte vysunutí a zasunutí, zda jde hladce.

Základem je minimalizovat přímý kontakt. Při manipulaci s nábytkem – při přesunu, otevírání zásuvek, skříní nebo nočních stolků – používejte bavlněné rukavice. Ne však takové, které pouští vlákna. Ideální jsou hladké, čisté a bez prášku. Pokud rukavice nemáte, chyťte nábytek vždy za hranu nebo za méně viditelnou část, ne za čelní lesklou plochu. Prsty na lesku zanechávají nejvíc stop, protože jsou přirozeně mastné.

Nejčastější chyba je, že lidé obalí celou polici a rohy nechají odkryté nebo jen slabě podložené. Přitom právě rohy nesou celou váhu při nárazu. Po prvním obalení vezměte další kus fólie, zmačkejte ho do kuličky a vložte do každého rohu zvlášť. Potom rohy přelepte křížem přes sebe. Vznikne měkký nárazník, který pohltí energii. Stejně tak hrany, které jsou nejtenčí, obalte dvakrát. Pokud police váží více než dva kilogramy, přidejte ještě proužek lepenky mezi fólii a sklo na delších stranách. Lepenka nesmí být zmačkaná, jinak vytvoří tvrdý bod.

Úklid je stejně důležitý jako ochrana. Prach setírejte jemnou prachovkou nebo mikrovláknovou utěrkou, která nezanechává vlákna. Nepoužívejte papírové utěrky, ty mohou lesk poškrábat. Na otisky prstů funguje lehce navlhčená utěrka s kapkou prostředku na sklo nebo na lesklé povrchy. Nikdy nestříkejte přípravek přímo na nábytek – vždy na utěrku. Přímý postřik může zatéct do spár a způsobit bobtnání dřeva nebo narušit lak.

Ochrana, která vydrží každodenní používání Na povrch lze aplikovat ochranný prostředek. Existují speciální vosky a polymerní přípravky určené přímo pro vysoký lesk. Nanášejte je měkkou utěrkou z mikrovlákna, v tenké vrstvě, a nechte zaschnout. Poté jemně vyleštěte suchou částí utěrky. Pozor: příliš silná vrstva vosku se na lesku projeví jako šmouhy a naopak přitahuje prach. Raději dvě tenké vrstvy než jedna tlustá. U polymerních ochran se držte návodu, obvykle stačí aplikovat jednou za několik měsíců.

Typická chyba je leštění suchou rukou nebo dokonce dlaní. Tím mastnotu jen rozetřete do větší plochy. Další chybou je používání univerzálních čisticích prostředků s alkoholem nebo amoniakem. Ty sice otisky odstraní, ale postupně narušují ochrannou vrstvu a lesk zmatní. Stejně tak nadměrné tření hadříkem z mikrovlákna bez přerušení může vytvořit statický náboj, který přitahuje prach. Vždy stírejte krouživými pohyby a po každém otisku utěrku vyměňte za čistou část.