Když se děti ve družině nudí, začnou zlobit. Pohybové hry to změní

Další variantou je „zvuková navigace". Dvojice se rozdělí, jeden má zavázané oči, druhý ho vede pouze hlasem nebo tleskáním k cíli. Tato hra odhalí přirozené vůdce i děti, které potřebují více klidu. Vychovatel musí předem určit hranice hřiště a odstranit překážky. Častá chyba je příliš mnoho dvojic na malém prostoru. Raději méně dvojic a delší trasa.

Základem je trojice center, která drží celou strukturu. Staroměstské náměstí zůstalo správním a tržním srdcem, ale nový prostor dostal vlastní těžiště: dnešní Karlovo náměstí, tehdy Dobytčí trh, bylo navrženo jako obrovská tržní plocha, a vedle něj vyrostlo Koňský trh, dnešní Václavské náměstí. Mezi nimi a Starým Městem leží Senný trh, dnešní Senovážné náměstí. Kdo pochopí tuto trojici, přestane se v Novém Městě ztrácet.

Kuchyňská linka má tři části: spodní skříňku, pracovní desku a zástěnu. Spodní skříňku vytvoříte z krabice otočené dnem vzhůru, do které vyříznete dvířka. Panty nahradí proužky pevné látky přilepené zevnitř. Pracovní desku podepřete dvěma menšími krabicemi po stranách, jinak se při hře prohne. Zástěna je karton nalepený na zadní stranu linky. Na ni připevněte dřevěné kolíčky jako věšáky na náčiní. Plotnu nakreslete fixem a kroužky vařičů oblepte barevnou izolepou. Dřez vyřízněte kruhovým řezem a vložte do něj misku, kterou lze vyjmout a umýt.

Prvním krokem je prostor. Nemusíte mít tělocvičnu. Stačí chodba, družinová místnost s posunutými stoly nebo dvorek. Zásadní je, aby v prostoru nebyly ostré hrany a aby byl povrch bezpečný. Typická chyba: vychovatelé pustí hru okamžitě po příchodu z oběda. Děti jsou přejedené, běhání jim dělá špatně a hra končí pláčem. Nechte dvacet minut na klidovou činnost, pak teprve zařaďte pohyb.

Pravidelná kontrola se vyplatí. Po několika měsících prohoďte spodní a horní vrstvy, aby i spodek vyschl. Dřevo, které zůstane v jedné pozici, může mít uvnitř stále vlhkost, i když povrch vypadá suchý. Vlhkost se měří jednoduchým vlhkoměrem — zapíchnutým do štípané plochy, ne do kůry. Hodnota pod dvaceti procenty znamená, že dřevo je připravené. Nad dvaceti procenty vzniká při spalování více dehtu a sazí, které zanášejí komín a snižují tah.

Pro smíšené skupiny se osvědčila „štafeta naruby". Děti netvoří klasické družstvo, ale každý hráč plní jiný úkol: přeskákat překážku, přenést kelímek s vodou, udělat tři dřepy. Body se sčítají dohromady za celou družinu, ne proti sobě. Tím se zapojí i pomalejší nebo nesoutěživé děti. Učitel musí hlídat, aby rychlejší nepodváděli a nepřeskakovali úkoly. Řešení je jednoduché: každý úkol má svého rozhodčího z řad dětí, který se po dokončení vystřídá.

Ve školní družině se schází děti různého věku, temperamentu i pohybových zkušeností. Když se po obědě a po vyučování začnou nudit, energie se obrátí proti sobě: šťouchání, pobíhání po chodbě, hádky o židli. Netradiční pohybové hry dokážou tuto energii přepnout do řízené činnosti, která děti baví i bez drahého vybavení.

Opravy dělejte hned, dokud jsou malé. Uvolněný knoflík přišijte dřív, než se ztratí. Drobnou dírku na švu zastavte stehem ve stejné barvě nitě. Přehlédnutá dírka se do měsíce roztrhne do té míry, že ji spraví jen švadlena. Stejně tak podrážku bot nechte podlepšit, dokud se neprodře do vnitřní vrstvy. Jedna návštěva opravny vyjde levněji než koupě nového páru.

Proč nestačí jen hadřík a voda Mnoho lidí si myslí, že stačí přetřít šperk suchým hadrem. Tím se oxidace jen rozetře a částice se zatlačí do rytin. Na stříbro používejte měkký bavlněný hadřík a jemnou pastu z jedlé sody a vody v poměru přibližně jedna ku dvěma. Pastu naneste prstem, ne kartáčkem s tvrdými štětinami, a krouživými pohyby ji vmasírujte do ztmavlých míst. Poté šperk opláchněte vlažnou vodou a důkladně osušte. Voda v dutinách způsobuje další černání, takže u objemnějších náramků foukejte vzduch i do záhybů.

Hry, které nepotřebují ani branky, ani míče Vyzkoušejte „sochy a stíny". Jedno dítě je chytač, ostatní utíkají. Koho se dotkne, ztuhne v nějaké pozici a musí zůstat stát, dokud ho jiný hráč neproleze pod nohama nebo neobejde. Hra učí prostorovou orientaci a děti samy vymýšlejí, jak spoluhráče osvobodit. Pozor na to, aby se ztuhlé děti neopíraly o sebe — vznikají hromady a pády.

Závěrem platí, že netradiční hry nejsou o výkonu, ale o zapojení. Když se děti smějí, spolupracují a odcházejí unavené, ale spokojené, udělala družina svou práci. Na konci vždy zařaďte krátké zklidnění — protažení vsedě nebo dýchání. Tím se předejde tomu, že se rozjeté děti nezvládnou soustředit na odpolední úkoly nebo odchod domů.