Když se Měsíc dívá na Zemi, připomíná ementál. Proč?

Když budeš krátery kreslit nebo fotografovat, zakresli nejdřív obrysy těch největších a teprve pak doplňuj menší. Pomůže ti to udržet správné proporce. A pokud tě zajímá, jak vznikají, zapamatuj si jednoduché pravidlo: kráter je vždy kruhový, i když těleso dopadne šikmo. Šikmý dopad poznáš podle toho, že vyvržený materiál je nesouměrný – na jedné straně je ho více než na druhé. To je praktické vodítko při pozorování i při studiu snímků.

U vchodu čekejte kontrolu a možná i prohlídku. Buďte klidní, odpovídejte krátce a nehádejte se. Pokud vám někdo řekne, že máte příliš opilý stav, neargumentujte, odejděte a zkuste to jindy. Typická chyba je dorazit v pěti lidech, kdy jeden je zjevně přes míru, a divit se, že celá skupina zůstane před dveřmi. Další častá chyba je odejít od skupiny hned po vstupu a pak se ztratit bez fungujícího telefonu.

Nezapomínejte na větrání. Zasklená lodžie bez možnosti větrat je vlhká komora. Mikroventilace v rámu nestačí, potřebujete otevíravá křídla nebo alespoň větrací mřížku s regulací. Pokud plánujete na lodžii sušit prádlo nebo pěstovat květiny, počítejte s vyšší vlhkostí a zvolte sklo s nižší kondenzací. U starších domů se vyplatí nechat si zpracovat vlhkostní studii – bývá levnější než následné sanace.

Sklo, rám a kotvení musí ladit s podkladem Rozhodující je typ rámu. Plastové profily jsou levnější a lépe izolují, ale na přímém slunci žloutnou a při velkých rozměrech se křídla prohýbají. Hliník je pevný a tenký, jenže vede teplo – bez přerušeného tepelného mostu vám v zimě na vnitřní straně kondenzuje voda. Ptejte se proto na součinitel prostupu tepla rámu i skla, ne jen na počet komor. Dvojsklo stačí u vytápěné lodžie, trojsklo má smysl tam, kde chcete lodžii používat celoročně. Pozor na tónovaná a reflexní skla: v létě sice odstíní slunce, ale v zimě připraví o světlo a u některých typů hrozí tepelné prasknutí.

Uvnitř platí jednoduchá pravidla. Nechte si místo u baru, ale neblokujte cestu číšníkům. Když si chcete zatancovat, jděte blíž k pódiu, ne doprostřed uličky. Na parketu se nestůjte na místě a nefoťte lidi, kteří to nechtějí. Pokud vám někdo není příjemný, řekněte to jasně a odejděte k jiné skupině nebo k obsluze. Personál je tam od toho, aby pomohl, a většinou to udělá rychle a bez řečí.

Spálené listy vypadají jako šedohnědé papírové skvrny uprostřed čepele, obvykle na straně obrácené ke sklu. Někdy se list stáčí nahoru nebo bledne do žluta. Pokud si nejste jistí, přesuňte rostlinu o půl metru dál od okna a sledujte týden. Nové listy by měly být zdravé, staré poškozené už neopravíte – odstřihněte je, aby nezahnívaly.

Kotvení je místo, kde se šetří nejčastěji a kde to bolí nejvíc. Rám se nesmí přišroubovat jen do omítky nebo do parapetu bez statického posouzení. U panelových domů se kotví do nosné desky, u cihlových se používají chemické kotvy. Vždy trvejte na tom, aby firma před montáží předložila statický posudek nebo alespoň výpočet zatížení. Pokud ho nemá, hledejte jinou. Další častá chyba: zapomenutá hydroizolace a odvodnění. Mezi rámem a zdí musí být parotěsná i vodotěsná vrstva, jinak vám do bytu poteče přesně v místě, kde to nejméně čekáte.

Ověřujte mimo kanál, ve kterém zpráva přiš

Velikost kráteru nezávisí jen na velikosti dopadajícího tělesa, ale hlavně na jeho rychlosti a hustotě. Malý kamínek o hmotnosti několika gramů vytvoří při rychlosti desítek kilometrů za sekundu kráter o průměru několika metrů. Větší těleso o průměru desítek metrů už vyhloubí strukturu o průměru stovek metrů až kilometrů. Tvar je přitom téměř vždy kruhový, protože energie se šíří rovnoměrně všemi směry od místa dopadu.

Zasklení lodžie není jen estetická úprava. Špatně zvolený systém umí během pár let zničit fasádu, způsobit plíseň v bytě nebo vyjít na několikanásobné náklady při opravě. Než začnete shánět řemeslníky, projděte si nosnou konstrukci. Paneláková lodžie unese jen omezenou váhu a každý kilogram navíc se počítá. Zjistěte, zda jde o lodžii, nebo balkon – lodžie je zapuštěná do objektu a obvykle má vlastní základ, balkon je konzola. Právě tady vzniká první velká chyba: lidé chtějí těžké hliníkové profily s trojsklem na konstrukci, která na to není stavěná.

Oblečení řešte podle typu podniku. Do undergroundového klubu patří pohodlné boty a něco, v čem se neuvaříte. Do stylového podniku se hodí tmavší jednoduché oblečení bez velkých nápisů. Nepřicházejte v čerstvě vypraných bílých teniskách, pokud nejdete na místo, kde se tancuje na podlaze, která bývá od piva. Vezměte si malou tašku, kterou udržíte u sebe, nebo si vezměte jen telefon, doklady a kartu.