Když plánujete túru s prudkým klesáním, chraňte kolena

Nové Město pražské není jen čtvrť na mapě. Je to promyšlený plán, který Karel IV. nechal zakreslit do krajiny východně od Starého Města ve čtyřicátých letech 14. století. Základní síť ulic se dodnes téměř nezměnila. Když se v ní pohybujete, procházíte vlastně středověkým urbanistickým diagramem. Stačí se dívat pod nohy a kolem sebe.

Nejprve si v obýosvětlení v obývákuáku všimněte, co vlastně tvoří jeho ladění. Nejde o jednu barvu, ale o poměr teplých a studených odstínů. Zapište si tři základní barvy: barvu stěn, barvu hlavního nábytku a barvu doplňků. Potom si v ložnici prohlédněte stejné plochy. Pokud má obývák teplou béžovou stěnu, dřevěný stůl a cihlově červený polštář, v ložnici pravděpodobně narazíte na chladnou šedou, bílý nábytek a modré povlečení. Rozdíl není v barvách samotných, ale v jejich teplotě.

Náročný sestup se neprojeví hned na začátku, ale po několika hodinách, kdy už máte unavené nohy a ztrácíte pozornost. Právě tam vzniká většina úrazů a zbytečných bolestí kolen. Naplánovat túru tak, abyste sestup zvládli, znamená řešit ho už při výběru trasy, ne až na hřebeni.

Typická chyba je koupit botník příliš mělký. Zjistěte si předem, jak dlouhé máte největší boty. Dámská obuv často potřebuje hloubku 30 cm, pánská i více. Pokud je botník mělký, boty trčí nebo se do něj nevejdou vůbec a skončí na zemi. Další chybou je umístit botník přímo proti vchodovým dveřím. Při otevírání dveří do něj narazíte a dveře se nedají plně otevřít. Lepší je umístit botník po straně, podél zdi, nebo do výklenku.

Botník, který nepřekáží a přesto unese v�

Po túře dopřejte nohám odpočinek a protažení. Bolest kolen, která odezní do dvou dnů, je běžná. Pokud přetrvává nebo se přidá otok, vyhledejte lékaře. Dobře naplánovaný sestup není o výkonu, ale o tom, že dojdete domů po svých a bez následků.

Mezi jednotlivými kroky nech pohovku vždy pořádně uschnout. Otevři okna, zapni ventilátor, ale přímé slunce a topení nech stranou, mohly by látku vyblednout nebo zdeformovat. Typická chyba je vrátit sedáky zpět dřív, než jsou suché. Vlhkost se pak uzavře uvnitř a vznikne zatuchlý zápach, který se už těžko odstraní. Radši počkej o den déle.

Kolena rozhodují už na začátku túry Sestup zatěžuje kolena několikanásobně víc než výstup. dolů znamená náraz, který pohltí svaly a vazy. Proto se vyplatí jít nahoru pomaleji, než byste mohli, a šetřit síly na druhou polovinu dne. Typická chyba je snažit se dohnat čas na vrcholu a pak už nemít sílu brzdit pád. Na začátku sestupu zkraťte krok, našlapujte na celou plochu chodidla a mírně pokrčte kolena. Nepředklánějte trup, naopak ho držte vzpřímený a dívejte se před sebe, ne pod nohy.

Začněte tím, že si dopředu zjistíte, kolik metrů budete klesat a jak strmý je svah. Dva tisíce metrů klesání po široké cestě se snáší úplně jinak než kilometr v kamenité stráni. Prohlédněte si mapu a hledejte, jestli se dá sestup rozdělit na dvě části s přestávkou, nebo jestli vede po vrstevnici. Pokud máte možnost, naplánujte nocleh v polovině sestupu. Ušetříte tím kolena i čas, protože unavený člověk jde pomaleji a častěji zakopává.

Hůlky nejsou zbytečnost. Při sestupu převezmou část zátěže a zlepší stabilitu na kameni i v blátě. Nastavte je tak, abyste se o ně mohli opřít, ale ne aby vás tlačily do předklonu. Pokud jdete ve skupině, držte rozestupy. Kámen, který sjede pod vámi, může srazit toho za vámi. V exponovaném terénu se vyhněte mokrým kořenům a hladkým plotnám, které vypadají bezpečně, ale po dešti kloužou.

Plánujte čas s rezervou. Na sestup počítejte přibližně stejně dlouho jako na výstup, někdy i déle, pokud je terén technický. Návrat za tmy je nejčastější důvod, proč se lidé zraní. S sebou mějte čelovku, i když plánujete být dole za světla. Zkontrolujte předpověď počasí a větrejte, že mokrý sestup je pomalejší a nebezpečnější. Jídlo a pití berte tak, abyste měli dost energie i v poslední hodině. Právě tam přichází únava a s ní chyby.