Když nemáte šatní skříň, předsíň se dá zařídit chytře

Základní pravidlo je jednoduché: věci, které používáte denně, musí být na úrovni očí a v dosahu ruky. Talíře, sklenice, hrníčky a příbory patří do horních skříněk nad linkou, kde je uvidíte bez ohýbání. Těžké hrnce, litinové pánve a mixéry patří naopak dolů – do spodních skříní, ideálně do výsuvných zásuvek. Tahat těžký kastrol z horní police je nejen nepohodlné, ale i nebezpečné. Pokud máte otevřené police, ukládejte na ně pouze lehké předměty, jako jsou misky nebo dekorace, aby nedošlo k přetížení.

Koření a sáčky s potravinami nepatří do skříňky nad sporákem. Teplo a pára ničí jejich chuť i strukturu. Vyhraďte jim spíž nebo skříňku mimo zdroj tepla, ideálně do tmy. Pokud máte otevřené police, skladujte koření v uzavřených dózách a popište je štítkem, ať nemusíte otevírat každou sklenici, abyste zjistili, co je uvnitř. Sáčky s moukou, cukrem a těstovinami přesypte do vzduchotěsných nádob – nejenže to vypadá lépe, ale také to zabrání zavlečení molů do kuchyně.

Světlo je první věc, kterou je potřeba vyřešit. Většina kuchyňských parapetů směřuje na sever nebo je částečně zastíněná skříňkami. Bylinky jako bazalka, oregano nebo rozmarýn potřebují 6 až 8 hodin přímého slunce denně. Pokud jim ho nemůžete dát, vyberte si druhy, které snesou polostín – například mátu, petržel nebo koriandr. Praktickým řešením je i pěstební LED světlo, které připevníte pod horní skříňky. Nepotřebujete drahé zařízení, stačí jednoduchá lišta s teplým bílým světlem. Důležité je světlo zapínat na 10–12 hodin denně a umístit ho 15–20 cm nad rostliny.

Typické chyby, které bylinky v kuchyni odnesou, začínají už při výběru květináče. Příliš velký květináč drží vodu déle, než rostlina spotřebuje, a kořeny pak hnijí. Naopak malý květináč se rychle přehřeje a substrát vyschne během pár hodin. Ideální je květináč o průměru 12–15 cm s drenážními otvory. Dno vyplňte vrstvou keramzitu nebo štěrku, aby voda mohla odtékat. Substrát by měl být propustný – můžete smíchat běžnou zahradnickou zeminu s pískem v poměru 3:1. Do této směsi rozhodně nepřidávejte hnojivo, stačí ho přidat až po třech týdnech růstu.

Na samotný úklid vnitřku nikdy nepoužívejte agresivní čisticí prostředky s chlorem. Jejich zápach se vsákne do plastu a jídlo pak přejímá chemickou pachuť. Ideální je směs teplé vody, octa a kapky saponátu na nádobí. Ocet dezinfikuje a neutralizuje pachy, navíc je nezávadný pro potraviny. Vytřete každou poličku zvlášť a věnujte pozornost rohům a spojům, kde se drží nejvíc špíny. Po umytí vše osušte čistou utěrkou, vlhkost je nepřítel.

Pokud balkon slouží i k jídlu, rozdělte prostor na zóny „jídlo" a „relax". Gril si postavte na jednu stranu, stůl se židlemi na druhou a úložné prostory zastrčte mezi ně. Klasická lavice s odklápěcím víkem, pod kterou se schovají polštáře a deky, je elegantní řešení, které šetří místo a přitom plní funkci sezení. Jen dejte pozor na to, aby víko bylo dostatečně těsné, jinak se dovnitř nasáčkuje vlhkost a objeví se plíseň. Pravidelně proto kontrolujte vnitřek a nechte boxy občas vyvětrat.

Řez, který dělá rozdíl mezi bohatou a ubohou sklizní Řez je to, co většina pěstitelů v kuchyni zanedbává. Místo toho, aby rostliny pravidelně sklízeli, nechají je kvést. Jakmile bylinka vykvete, listy zhořknou a růst se zastaví. Proto platí základní pravidlo: sklízejte dřív, než se objeví poupata, a stříhejte nad paždím listů. U bazalky to znamená odstřihnout vršek nad druhým nebo třetím párem pravých listů. Rostlina se pak rozdvojí a vytvoří dva nové výhonky. U máty a meduňky stříhejte těsně nad zemí – porostou ještě hustěji. U dřevnatých bylinek, jako je rozmarýn nebo tymián, řežte mladé výhonky, ale nikdy nezasahujte do starého dřeva, protože už nenaroste nové.

Častým problémem je skladování poklic. Nikdy je nedávejte na sebe do jedné hromady – neustále padají a ztrácí se. Nejlepší řešení je držák na poklice do šuplíku nebo svislý stojan, ale pokud žádný nemáte, pokládejte je na sebe tak, aby držadla byla natočená různými směry. Totéž platí pro prkénka a plechy na pečení – svislé uložení šetří místo a vidíte na něj na první pohled. Zapomeňte na ukládání plechů na sebe do hloubky skříně, protože to je cesta k věčnému hledání.

Než začnete s přeskládáním kuchyňských skříněk, vytáhněte úplně všechno. Nejen to, co je vepředu, ale i to, co se léta schovává vzadu u stěny. Třídění je polovina práce – každá věc dostane šanci na nové místo, a vy zjistíte, co vlastně používáte. Většina domácností objeví minimálně jednu zapomenutou sadu talířů nebo dávno prošlé koření. Tyto věci nepatří zpět do skříněk, ale do krabice na charitu nebo do koše.