Když mrzne, vyberte zimní trasu podle počasí a času

Jídlo a pití dávejte po menších dávkách a častěji. Děti nehlásí žízeň včas, takže pít musíte připomínat vy. Svačinu balte tak, aby ji šlo jíst za chůze i vsedě. Banán, chléb s pomazánkou nebo kousek zeleniny fungují lépe než sladkosti, po kterých přijdou chutě a únava. Berte i jednu rezervní svačinu na cestu zpět.

Zamrzlé potrubí nehlásí žádný alarm. Voda prostě přestane téct a než se led rozpustí, může prasknout trubka. Nejohroženější jsou úseky, které vedou nevytápěným prostorem – sklep, garáž, půda, prostup základem, přípojka od hlavního řadu. Rozhoduje nejen izolace, ale i to, jestli voda v trubce vůbec stojí.

Co obalit a čím Izolace sama o sobě teplo nevyrábí, jen zpomaluje únik. Na trubky se hodí návleky z pěnového polyetylenu nebo minerální vaty s uzavřeným povrchem. Spoje přelepte páskou, aby se dovnitř nedostala vlhkost. Kabel s topným drátem pomůže, ale musí být správně dimenzovaný a připojený přes termostat, jinak spotřebuje zbytečně mnoho energie. Trubky v zemi je nutné uložit pod hloubku promrzání, což se u starších přípojek často nedodrželo. Tam pomůže jen dodatečné zateplení nebo topný kabel.

Zimní turistika v Česku neznamená jen výstup na Sněžku. Většina hor je v zimě dostupná po značených cestách, ale podmínky se mění každý den. Než vyrazíte, zjistěte si aktuální stav sněhu, vítr a teploty. Vyhněte se trasám v lavinových svazích a v místech, kde hrozí pád ledu. Základní pravidlo: čím kratší den, tím kratší trasa. V prosinci a lednu počítejte s tím, že se stmívá kolem čtvrté hodiny odpoledne.

Přestávky dělejte dřív, než dítě řekne, že je unavené. Když už to řekne, je pozdě. Zastavte každých třicet až čtyřicet minut, sundejte batoh, napijte se, chvíli posedte. Dítě potřebuje vidět cíl, ne jen slyšet, že je to ještě kousek. Trasu popište předem: kde si dáme svačinu, kde je studánka, kde je rozhledna. Největší chyba je slibovat, že to bude brzy, a pak jít další hodinu.

Na co se ptát před podpisem smlouvy U pronájmu i koupě si ověřte, kdo vlastní pozemek pod domem a kdo udržuje příjezdovou cestu. Služebnost cesty nemusí být zapsaná v katastru, a pak se zimní údržba stane sporem se sousedy. Dále se ptejte na zdroj vody: obecní vodovod, studna, nebo obojí. U studny si vyžádejte rozbor vody a informaci o vydatnosti v létě. U elektřiny zjistěte, jestli je v obci dostatečná kapacita pro vytápění tepelným čerpadlem. Některé horské rozvody jsou dimenzované na rekreační odběr a v zimě pak vypadávají jističe.

Po návratu psa zkontrolujte, jestli nemá otlaky od vodítka nebo od postroje. Pokud ano, upravte vybavení nebo délku trasy. Chůze na vodítku při túře je dovednost, která se zlepšuje postupně. Někdy stačí změnit tempo, jindy místo, kde začínáte. Důležité je, že pes nemusí být dokonalý, aby s vámi mohl na hory. Musí jen vědět, že tahání ho nikam neposune a že klidná chůze znamená, že jdete dál spolu.

Nejúčinnější je nechat vodu v pohybu. Kapající kohoutek na nejvzdálenějším místě odbočky sníží tlak a voda v potrubí nezůstane stát. Kapání nemusí být velké, stačí tenký proud. U rodinného domu s dlouhou přípojkou se vyplatí nechat kapat i v noci. Pokud odjíždíte na delší dobu, nezavírejte hlavní uzávěr, ale nechte kapat teplou i studenou vodu v jednom místě. Prostor pod uzávěrem vytopte nebo alespoň obalte trubky.

Pozor na typickou chybu: lidé obalí trubku hadrem nebo starou dekou, ta navlhne a při mrazu ztvrdne. Mokrá izolace vede teplo lépe než suchá a mráz se dostane až k trubce. Stejně chybuje ten, kdo v nevytápěné místnosti zavře přívod a myslí si, že prázdná trubka nemůže prasknout. Zbytky vody v ní zůstanou a led je roztlačí.

Základem je přizpůsobit trasu věku a kondici, ne svému egu. Pro předškoláka počítejte dvě až tři hodiny chůze včetně zastávek, pro mladšího školáka čtyři až pět. Vždy plánujte polovinu času na cestu tam a polovinu zpět, protože únava přichází neúměrně rychle. Trasu volte okružní, ne tam a zpět, aby se dítě nudilo méně. Vyhněte se převýšení nad dvě stě metrů, pokud dítě nemá praxi.

Když už voda neteče, nepoužívejte otevřený plamen. Trubku ohřívejte fénem, horkým vzduchem nebo elektrickou dečkou, postupujte od kohoutku směrem k přívodu. Při rozmrazování nechte kohoutek otevřený, aby unikal vznikající tlak. Prasklou trubku nejprve uzavřete hlavním ventilem a teprve pak řešte opravu. Před zimou zkontrolujte izolaci, uzávěry a hlavně místa, kudy do domu vstupuje přípojka.

Co skutečně nese dítě a co rodič Dítě by mělo nést jen to, co unese bez bolesti ramen: lehkou svačinu, láhev s vodou a malou pláštěnku. Zbytek – náhradní oblečení, lékárničku, jídlo na celý den – nese dospělý. Batoh dítěte by neměl přesáhnout deset procent jeho váhy. Typická chyba je naložit dítěti „svůj" batoh s tím, že je přece velké. Výsledek je stejný jako u dospělého s třiceti kily na zádech: dítě se zastaví a dál nejde.