Když mrzne, slepice potřebují v krmení víc než zrní

Zvyšování dávek vitamínů by mělo začít už před příchodem mrazů, ideálně v listopadu, a pokračovat až do března. Pokud ale na podzim nebyla prevence, není třeba zoufat – i v lednu můžete začít s jarní přípravou. Nejdůležitější je sledovat stav hejna: pokud slepice mají lesklé peří, červený hřebínek a drží snášku, je vše v pořádku. Jakmile si všimnete matného peří, vybledlého hřebínku nebo vajec s tenkou skořápkou, je čas přidat vitamíny a zkontrolovat, zda krmivo není příliš staré či vlhké.

Levnou variantou je také dřevotříska, ale tu nedoporučuji vůbec. Při styku s podestýlkou a trusem rychle nabobtná, ztrácí pevnost a stává se zdrojem zápachu. Podobně dopadají i tenké dýhované desky, které se pro kurník nehodí. Chcete-li stavět z deskových materiálů, sáhněte raději po překližce – má lepší pevnost a při správném nátěru vydrží roky. Překližka sice stojí víc, ale ušetříte za časté opravy.

Klíčové je umístění a správná podestýlka Hotovou bednu nikdy nepokládejte přímo na zem. Slepice v takovém hnízdě nehrabou, ale spíš přes něj přelézají, a navíc je pro ně příliš viditelné a otevřené. Umístěte ho do výšky 40 až 60 centimetrů nad podlahu, ideálně na stěnu nebo na stabilní polici. Zajistěte, aby byl před hnízdem dostatek místa pro pohodlný doskok. Před samotným usazením vyplňte dno vrstvou slámy nebo hoblin alespoň 10 centimetrů silnou. Sláma drží tvar a slepice si do ní udělá důlek, který považuje za bezpečné místo pro snášení. Vyhněte se pilinám, ty se snadno rozhrnou a vejce pak zůstávají prakticky na holém dřevě.

Základ zimní dávky by měl tvořit kvalitní krmný granulát nebo směs pro nosnice, ale i ten je dobré obohatit. Výborným zdrojem vitamínů A, D a E je nastrouhaná mrkev, kterou slepice milují a která navíc podporuje žlutou barvu žloutku. Podávejte ji čerstvou, ale ne mraženou – po rozmrazení ztrácí většinu hodnoty. Další osvědčenou přísadou je naklíčené obilí, třeba pšenice nebo ječmen. Nakličováním se obsah vitamínů skupiny B a C několikanásobně zvýší a slepice mají z čerstvých klíčků radost.

Každé hnízdo by mělo mít stříšku nebo pevný strop, který slepici dodá pocit chráněného prostoru. Pokud stavíte více hnízd vedle sebe, vytvořte buď jednu dlouhou střechu, nebo jednotlivé komory zakryjte samostatně. Před slepicemi také umístěte předsazený práh, malou lištu na hraně, která zabrání vyhrnování podestýlky a částečně zamezí přístupu parazitů. Upevnění hnízda je zásadní: kývající se budku slepice odmítnou. Použijte pořádné vruty do dřeva a připevněte ji ke stěně nebo k nosnému rámu kurníku. Kontrolujte také, aby na ni neproudil vzduch od větracích otvorů.

Vlhkost je hlavním nepřítelem, protože způsobuje rozklad organické hmoty a tvorbu čpavku. Kurník by měl mít možnost přirozeného odvětrávání – větrací otvory umístěte co nejvýše, aby nebyly průvan přímo na zvířatech. Pokud je venku mráz, většina chovatelů větrací otvory úplně zavře, což je chyba. I v zimě potřebují slepice přísun čerstvého vzduchu, jinak se v kurníku sráží voda a zápach se stupňuje. Ideální je ponechat alespoň malou štěrbinu, kterou můžete regulovat.

Při výběru materiálu se zamyslete, co je pro vás důležitější – rychlá stavba, nebo dlouhá životnost. Pokud stavíte kurník poprvé, vyhněte se kombinaci OSB a dřevotřísky. Místo toho investujte do kvalitních prken a alespoň základní nátěr. Zároveň nezapomeňte na větrací otvory – i ten nejlepší materiál nezachrání kurník bez cirkulace vzduchu. Větrajte horní částí stěny, ale netvořte průvan v úrovni hřadů.

Pokud jste vyzkoušeli vše a zápach přetrvává, zaměřte se na hlubší příčiny. Může jít o zatékání vody do konstrukce, špatně izolovanou podlahu nebo o to, že je kurník příliš malý pro počet slepic. Na každou slepici by mělo připadat alespoň půl metru čtverečního podlahové plochy – při přehuštěném chovu se vlhkost a trus kumulují mnohem rychleji. V takovém případě zvažte úpravu prostoru, případně rozdělení hejna do dvou menších kurníků.

Nezapomeňte, že byliny jsou doplněk, ne náhrada za čistotu. Pokud nebudete kurník pravidelně čistit a nebudete měnit podestýlku, žádná bylina nepomůže. Zkuste byliny kombinovat s vápnem na podestýlku a pravidelně kontrolujte hnízda. Během dvou až tří týdnů si vytvoříte systém, který vám ušetří spoustu nepříjemností a vaše kurník bude místo nepříjemného zápachu vonět bylinkovou směsí.

Typickou chybou je používání čerstvých bylin v příliš velkém množství. Pokud jimi zahrnete celou podlahu, začnou hnít a vytvoří ještě větší zápach. Vždy je střídejte: jeden týden mátu, další týden tymián a tak dál. Tím zabráníte tomu, aby si hmyz na vůni zvykl. Důležité je také byliny pravidelně obměňovat, minimálně dvakrát týdně, jinak se jejich účinek rychle vytratí.