Když maliny zhořknou ve sklenici, může za to pecka a krátké vaření
Nejčastější chyby: příliš mnoho cukru potlačí chuť ovoce, příliš dlouhý var ztmaví barvu a zničí aroma. Sklenice plňte vždy po okraj, ale ne přeplněné – při sterilaci nálev uniká a víčko se neuzavře. Pokud se na povrchu džemu po vychladnutí objeví plíseň, celou sklenici vyhoďte, převařením se toxin neodstraní. Skladujte v chladu a temnu, při teplotě do 15 °C vydrží kompot i džem přes rok.
Základní pravidlo: sirup z kompotu nikdy neskladujte v otevřené plechovce. Po nalití do sklenice ho nechte vychladnout, uzavřete a dejte do lednice. Vydrží tam tři až pět dní. Pokud ho chcete na zimu, musíte ho znovu převařit a teprve pak plnit do sterilovaných sklenic. Bez převaření se v něm během týdnů může rozjet kvašení nebo plíseň, protože cukr sám o sobě nestačí jako konzervant, když je zředěný šťávou z ovoce.
Nejmenší riziko prasknutí nabízí sterilace v troubě. Sklenice postavte na plech vyložený pečicím papírem, ne na plech studený a mastný, a nechte je v troubě vyhřáté na 120 až 130 °C asi 20 minut. Víčka sterilujte zvlášť v hrnci s vodou, ne v troubě. Troubu zapínejte už se sklenicemi uvnitř – náhlý vstup do rozpálené trouby je pro sklo šok. Po vytažení je nenechte stát na studené kamenné desce, ale na dřevěné prkénko nebo utěrku.
Dodržením těchto zásad vydrží lečo v chladné spíži i dva roky bez ztráty chuti. Po otevření skladujte v chladničce a spotřebujte do pěti dnů. Pokud chcete lečo pouze na zimu, stačí jedna sterilace při 90 °C po dobu 20 minut – delší var už jen rozvaří papriky a zbytečně ničí vitamíny.
Hořkost zavařených malin téměř nikdy nepochází z plodu jako takového, ale z pecek a z příliš dlouhého vaření. Malinové pecky obsahují glykosidy, které se při kontaktu s horkou tekutinou rozkládají a uvolňují hořké látky. Čím déle plody v horku leží, tím víc těchto látek přechází do nálevu, džemu nebo šťávy. Prvním praktickým krokem proto je protlačit maliny přes síto nebo je krátce povařit a protřít, aby se pecky dostaly pryč ještě před tím, než začnou pracovat.
Typické chyby se opakují: vaření malin v hrnci s peckami přes půl hodiny, přikrytá poklice, plnění sklenic s velkým vzduchovým prostorem a sterilace, která se táhne. Další častou chybou je sběr přezrálých nebo mokrých plodů. Přezrálé maliny se při zpracování rozpadají a uvolňují víc šťávy, ve které se hořké látky snadno rozpustí. Sbírat se vyplatí plody pevné, suché a ideálně v dopoledních hodinách.
Nejdřív je potřeba ovoce správně připravit. Švestky zbavte pecek, jablka nakrájejte na kostky i se slupkou, ale bez jádřinců. Čím zralejší ovoce, tím méně cukru budete potřebovat. Na kilogram ovoce stačí zhruba půl kilogramu cukru, u sladkých hrušek i méně. Přidejte šťávu z jednoho citronu na každé dva kilogramy ovoce – kyselina podpoří tuhnutí a zvýrazní chuť. Ovoce dejte do hrnce s trochou vody a duste doměkka, než se rozpadne.
U šťáv se pecky odstraňují ještě před lisováním. Pokud se maliny nejprve rozmixují i s peckami a pak se vaří, hořkost je téměř jistá. Šťávu je lepší získat za studena nebo krátkým spařením a protlačením, poté ji jen krátce pasterovat. Někdo přidává i jablko nebo rybíz, které chuť vyváží, ale to už je otázka receptu, ne technologie. Základem zůstává, že pecky nemají být v horké tekutině déle, než je nutné.
Proč se vyplatí míchat a nepřiklápět Při vaření džemu se směs často přiklopí pokličkou, aby neprskala. Právě tím se ale hořkost zvýrazní, protože horká pára se vrací zpět do hmoty a společně s peckami maceruje plody. Lepší je vařit odkryté, míchat a případně stáhnout teplotu. Malinový džem nepotřebuje dlouhé provařování, stačí krátce zredukovat a nechat ztuhnout pektinem, který je v malinách přirozeně zastoupený. Čím kratší var, tím čistší chuť.
Když se pecky odstraní včas, teplota drží na rozumné úrovni a sklenice se plní po okraj, hořkost se neobjeví ani po měsících. Malinový kompot, džem i šťáva pak chutnají po ovoci, ne po peckách. Stačí změnit pořadí kroků a zkrátit dobu, po kterou jsou plody v horku — výsledek je znát okamžitě, ještě než sklenice vychladne.
U kompotů je rozhodující nálev. Cukr sám o sobě hořkost neodstraní, jen ji na chvíli zakryje. Pomáhá kyselina citronová v malém množství a trocha vody, ve které se maliny krátce spaří. Plody se do sklenice plní tak, aby byly ponořené, ale ne rozdrcené. Sklenice se plní po okraj, zavíčkují a sterilují při teplotě kolem 85 °C po dobu, která odpovídá velikosti sklenice. Příliš dlouhá sterilace má stejný účinek jako dlouhé vaření — chuť ztrácí svěžest a objevuje se nahořklý podtón.