Když má místnost jiný účel, než na jaký byla stavěná

Každá místnost má svou původní funkci, ale život se mění. Ložnice se stane pracovnou, jídelna dětským pokojem, obývací pokoj domácí kanceláří. Než začnete přesouvat nábytek a kupovat doplňky, ujasněte si, co od prostoru skutečně potřebujete. Jiný účel neznamená, že musíte bourat příčky nebo dělat drahou rekonstrukci. Většinu změn zvládnete během jednoho víkendu, pokud budete postupovat systematicky.

Největší položkou nebývá nábytek, ale nákupy, které nedopadly. Lidé koupí koberec, zjistí, že odstín nesedí, koupí jiný, první odloží do sklepa. Stejně to chodí s povlaky na polštáře, lampami a doplňky. Tomuto plýtvání se dá předejít jediným pravidlem: nic nekupujte, dokud nemáte doma vzorek nebo alespoň přesnou představu o odstínu. Vzorek látky, vzorek barvy, kousek materiálu. Vezměte ho domů, položte na místo, kde bude, a podívejte se na něj ráno i večer při umělém světle. Barvy se mění podle osvětlení a to, co vypadá v prodejně teple, může doma působit studeně.

Nový účel místnosti s sebou nese nové činnosti. Ty potřebují vlastní místo. Pracovní stůl nemá stát v průchodu, postel nemá být hned u dveří, jídelní kout nemá překážet v cestě do kuchyně. Vymezte zóny pomocí koberce, barvy stěny, knihovny nebo paravánu. Pomůže i to, když těžší a vyšší nábytek umístíte ke stěnám a lehké kusy doprostřed. Snažte se, aby každá zóna měla alespoň jeden pevný bod – stůl, skříň, postel – a kolem něj volný prostor na pohyb.

Než začnete cokoli kupovat, změřte místnost i každý průchod. U dveří si nechte rezervu na otevírání, u jídelního stolu na vysunutí židlí. Zapište si šířku, hloubku a výšku místa, kam má nábytek přijít. Fotky z metru nebo pásma vám při rozhodování pomohou víc než katalog. Typická chyba je koupit velký solitér, který se do prostoru vejde jen tak tak a znemožní pohyb.

Levny nabytek muzе vypadat draze, pokud se prestane brat jako izolovany kus a zacne se resit jako soucast celku. Prvni krok je vzdy prohlidka materialu a konstrukce. U levneho nabyтku se vyplati overit, zda neni nutne nejdriv utahnout srouby, podlozit nohy filcovymi kluzaky nebo vymenit plastove uchyty za kovove. Tyto drobne opravy stoji minimum casu a zasadne meni vysledny dojem. Take si vsimejte, kde je nabytek nejvice videt: horni deska, predni hrany a madla. Tam se soustredi pozornost a tam se vyplati investovat do kvalitnejsiho doplnku.

Změřte třikrát, řežte jednou Než koupíte cokoli, změřte výšku pod každým stupněm. Vezměte si pásmo a zapište si světlou výšku v ose budoucí skříňky, vlevo, vpravo a uprostřed. Klínovitý prostor totiž není symetrický. Zjistěte také, jestli pod schody nevedou rozvody vody, elektřiny nebo odpadu. V českých domech z 60. až 80. let tam často vede stoupačka nebo kabel k vypínači. Pokud narazíte na trubku, nechte si od ní alespoň 5 cm odstup a dvířka dělejte odnímatelná, abyste se k uzávěru dostali. Typická chyba je objednat skříň na míru podle jednoho rozměru a pak zjistit, že v rohu schází dva centimetry.
Prostor pod schodištěm bývá v českých domech často nejhůř využitou částí interiéru. Mívá tvar klínu, šikmý strop a někdy i nosný trám, který kříží cestu. Přesto se do něj dá vtěsnat sklad, šatna nebo dokonce pracovní kout. Rozhodující je, jestli zvolíte otevírací dvířka, nebo výsuvné zásuvky. Dvířka jsou levnější a jednodušší na výrobu, ale do hloubky se špatně dostává. Zásuvky vyjedou celé, takže využijete i místo u podlahy, jenže potřebují pevnou kolejnici a rovnou podlahu. U strmého schodiště, kde výška pod schodem klesá pod 60 cm, nemá smysl dělat zásuvky hlubší než 40 cm – rukou se dozadu nedostanete.

Materiál volte podle vlhkosti. Ve vytápěném interiéru stačí laminovaná deska nebo překližka. Ve sklepě, v garáži nebo v chodbě bez topení dejte přednost vlhkostním desce nebo masivu. Dvířka z plné desky jsou těžká a časem se zkroutí, proto je dělejte rámová, případně použijte lamino s pevným jádrem. Kování vybírejte takové, které unese váhu věcí, jež tam opravdu budete dávat – lyže, sekačka nebo kufry váží víc, než se zdá. U zásuvek počítejte s tím, že plně vysunutá zásuvka s botami váží i přes dvacet kilogramů, takže potřebujete výsuv s nosností alespoň 30 kg.

Uvnitř si nejdříbyt v paneláku rozmyslete, co tam bude. Jiná skříň je na vysavač a vědro, jiná na šatnu. Pro šatnu potřebujete větrání – stačí mřížka ve dvířkách a otvor u podlahy, aby vzduch mohl proudit. Pro sklad nářadí a barev zase řešte, že barvy a ředidla nesmí být v blízkosti elektrického rozvaděče nebo kotle. Do klínu se hodí police do tvaru schodů: každá police má jinou hloubku a výšku, ale získáte tak přehledný systém. Na boty a kabáty dejte tyčku rovnoběžně s nejdelší stranou, ne kolmo – ušetříte místo.