Když koše do skříně nesedí: na co si dát pozor při výběru

Nezapomeňte, že pravidelná údržba je levnější než nákup nového stolu. Stačí pár minut měsíčně a váš skládací stůl vám vydrží dlouhá léta. Pokud budete postupovat podle těchto kroků, nebudete muset řešit popraskané dřevo ani nepříjemný zápach plísně. Až příště vyjde slunce, můžete si v klidu vychutnat kávu na balkoně s vědomím, že váš stůl je dobře chráněný.

Než začnete natírat, musí být dřevo naprosto suché. Ideální je ošetřit stůl v teplém a suchém dni, kdy je vlhkost vzduchu nižší. Povrch nejdřív jemně obruste jemným smirkovým papírem, abyste odstranili staré zbytky nátěru a vyhladili nerovnosti. Poté ho otřete hadříkem, který nepouští vlákna, a nechte ho aspoň hodinu odpočinout. Pokud je dřevo vlhké, přípravek se do něj nevstřebá rovnoměrně a po zaschnutí vytvoří mastné fleky.

Při výběru materiálu zvažte, co budete do koše ukládat. Plastové koše jsou lehké, snadno se čistí a hodí se na drobnosti, ale při vyšší zátěži se mohou prohnout. Proutěné nebo ratanové koše vypadají dekorativně, ale mají menší nosnost a hůře se udržují – prach se zachytává vazbou. Látkové koše s pevnou konstrukcí jsou příjemné na dotek a skládací, ale pokud je naplníte těžkými knihami, dno se ohne. Nejpevnější jsou kovové koše s práškovou povrchovou úpravou, ale ty zase mohou poškrábat police, pokud nemají pogumované nožky. Vždy si ověřte, zda je materiál vhodný do vlhkého prostředí, pokud kupujete koše do koupelny nebo pod dřez.

Pokud chcete koše stohovat, ověřte si, že mají na dně prolisy nebo drážky, které zapadnou do okraje spodního koše. Hladká dna se při stohování snadno sklouznou. Před nákupem si promyslete, jestli budete koše používat s víkem. Víko sice chrání obsah před prachem, ale při manipulaci se špatně drží a vyžaduje o pár centimetrů vyšší prostor. Nenechte se zlákat vzhledem – funkčnost koše se pozná až při každodenním používání, takže si vždy přineste rozměry své skříně a představu o obsahu.

Když už máte stůl ošetřený, neznamená to, že ho můžete nechat venku za každého počasí. I sebelepší nátěr má své limity. Na zimu nebo při dlouhotrvajících deštích je nejlepší stůl složit a přenést do interiéru, případně ho zakrýt nepromokavou plachtou. Pokud ho necháte na balkoně, postavte ho tak, aby pod nohami mohl proudit vzduch – zabráníte tím hromadění vlhkosti zespodu. Pravidelně kontrolujte spodní stranu desky a nohy, kde se vlhkost drží nejdéle.

Než začnete vybírat úložné koše, změřte si vnitřní prostor skříně, a to nejen šířku a výšku, ale i hloubku. Častá chyba je spoléhat na orientační rozměry udávané výrobcem. Skříně mají různé vnitřní lišty, panty nebo zásuvky, které reálný prostor zmenšují. Vezměte si metr a změřte místo, kam chcete koš postavit, na třech místech – u dna, uprostřed a u horní hrany. Pokud máte polici, neměřte jen vzdálenost mezi policemi, ale i hloubku až k zadní stěně. Rozdíl pár centimetrů rozhodne, jestli se koš do skříně vejde, nebo bude vyčnívat.

Prvním krokem je vytřídění bot, které skutečně nosíte. Botník není sklad na boty, které „se třeba ještě hodí". Pokud některý pár nenosíte déle než rok, pravděpodobně ho neobujete ani příští zimu. Vyřazené boty dejte do krabic a uložte je jinam, třeba do skříně v ložnici nebo do garáže. Tím získáte okamžitě více prostoru pro věci, které používáte. Nezapomeňte ale na to, že zimní boty potřebují po nošení vyvětrat, ne je hned zavírat do uzavřeného prostoru.

Předsíň v panelákovém bytě je nejvytíženější místo. Každý den tudy projdou všichni, kdo bydlí v bytě, a často i návštěvy. Přesto se jí věnuje nejméně pozornosti. Stačí pár měsíců a ze vstupní zóny se stane skladiště bot, bund a tašek. Přitom stačí dodržet pár pravidel, abyste se vešli do běžných rozměrů panelákové předsíně, aniž byste museli cokoliv bourat.

Dřevěný skládací stůl na balkoně je praktický pomocník, ale vlhkost a déšť ho dokážou rychle zničit. Pokud nechcete, aby se povrch začal drolit nebo se na něm objevily skvrny od plísně, musíte ho pravidelně ošetřovat. Nejdůležitější je vybrat správný přípravek a nanést ho v dostatečné tloušťce. Většina lidí chybu udělá hned na začátku – použije univerzální olej, který ale nevytvoří voděodolnou bariéru. Pro venkovní použití jsou vhodné lazury, oleje na terasu nebo speciální nátěry určené přímo na dřevo v exteriéru.

Nejdůležitější je, aby koš dobře klouzal po polici nebo se dal pohodlně vytáhnout. Zkuste si v obchodě koš vysunout a zasunout – měl by klouzat bez velkého tření, ale ne sám od sebe. U košů s hladkým dnem si dejte pozor na to, aby se neposouvaly při každém otevření skříně. Řešením je protiskluzová podložka, ale ta zase mění efektivní výšku prostoru. Pokud plánujete koš zasouvat do rámu s kolejničkami, zkontrolujte, zda má koš rovné dno a nejsou na něm žádné výstupky, které by zachytávaly o vedení.