Když kočka mění srst, sáhněte po správném kartáči

Při přechodu na nové krmivo postupujte pomalu. Smíchejte staré a nové v poměru 75:25, po třech dnech 50:50, další tři dny 25:75 a pak už jen nové. Rychlá změna může způsobit průjem nebo zvracení. Vždy zajistěte čerstvou vodu, zejména pokud krmíte suchými granulemi. Štěně by mělo pít průběžně, ne jen po jídle.

Výcvik štěněte na nočník je jednou z prvních věcí, které nový majitel řeší. Nejde o zázraky, ale o systém, trpělivost a důslednost. Pokud pochopíte, jak štěně vnímá své tělesné potřeby, můžete se vyhnout většině nepříjemných situací. Klíčové je začít hned první den, kdy si štěně přivezete domů, a dodržovat jednoduchá pravidla. Těchto sedm kroků vám pomůže nastavit režim, který oceníte vy i pes.

Štěňata do tří měsíců potřebují jíst čtyřikrát až pětkrát denně, protože jejich žaludek je malý a energie potřebují hodně. Od třetího měsíce přejděte na tři dávky denně. Kolem šestého měsíce věku můžete začít s přechodem na dvě porce, ale u velkých plemen se doporučuje počkat až do jednoho roku. Pokud si nejste jistí, poraďte se s veterinářem – chybná frekvence může vést k přejídání nebo naopak k hladovění.

Nejčastější chyby při sestavování jídelníčku Největší problém domácí stravy bývá nevyváženost vápníku a fosforu. Maso obsahuje hodně fosforu, ale málo vápníku, a dlouhodobý nepoměr vede k osteoporóze a zubním problémům. Řešením je přidávat rozemleté kosti (ne vařené, ty se lámou a poraní trávicí trakt) nebo kvalitní vápníkový doplněk. Druhou častou chybou je vynechání taurinu — tato aminokyselina se vařením ničí, proto ji musíte doplnit, pokud maso tepelně upravujete.

Čtvrtým krokem je kontrola stravy a pitného režimu. Krmte štěně ve stejnou dobu a vodu mu dávejte pravidelně, ne nepřetržitě. Poslední jídlo a voda by měly být nejpozději dvě až tři hodiny před spaním. To vám umožní předvídat, kdy bude štěně potřebovat ven. Pokud štěně pije hodně a pak hned spí, počítejte s tím, že probuzení bude brzy. V noci je dobré nastavit budík na dvě až tři hodiny po usnutí a vzít štěně ven – s věkem se interval prodlouží.

Prvním krokem je vytvoření stabilního denního režimu. Štěně by mělo chodit ven ve stejnou dobu – ráno po probuzení, po každém jídle, po hře a před spaním. Tělesné pochody jsou u štěňat úzce spojené s aktivitou, takže je důležité je brát ven častěji, než si myslíte, že je nutné. Ideální je interval dvou až tří hodin, u velmi mladých štěňat i častěji. Pokud budete čekat, až štěně začne pobíhat v kruzích a čmuchat po zemi, je obvykle pozdě.

Třetím krokem je omezení prostoru, kde se štěně pohybuje. Místo toho, abyste mu nechali přístup do celého bytu, použijte přepravku nebo jednu místnost. Psi přirozeně neznečišťují místo, kde spí, takže přepravka se správnou velikostí (aby se štěně mohlo otočit, ale ne mělo příliš místa) je účinným nástrojem. Když štěně nemůžete sledovat, patří do přepravky. Když ho máte pod dohledem, dejte mu prostor, ale sledujte ho – jakmile začne kroužit, hned ven.

Nabídněte psovi lehce stravitelnou a aromatickou potravu. Vařené kuřecí maso bez kůže nakrájené na malé kousky, kvalitní mleté hovězí spařené horkou vodou nebo speciální konzerva pro citlivý trávicí trakt. Jídlo podávejte v menších porcích, ale častěji, třeba čtyřikrát až pětkrát denně. Pokud pes jídlo jen očichá a odejde, nechte misku k dispozici maximálně 20 minut a pak ji odneste. Vyhnete se tím tomu, aby si štěně spojilo misku s nepříjemným tlakem ze strany majitele.

Když se chuť k jídlu nevrátí do dvou dnů, nasaďte přísnější režim. Zkuste krmit z ruky, ale bez emocí. Sedněte si vedle psa, dejte mu granulku do dlaně a počkejte. Pokud ji vezme, pokračujte. Pokud ne, odejděte a zkuste to znovu za hodinu. Nenuťte jídlo do tlamy ani nepoužívejte stříkačku, pokud to nenařídil veterinář. Můžete tak poranit jícen nebo vyvolat averzi. Většina štěňat se k běžné stravě vrátí sama, jakmile odezní akutní reakce na očkování. Klíčové je sledovat hydrataci, teplotu a celkovou aktivitu zvířete.

Každý chovatel stojí před otázkou, kdy a jak štěně správně krmit. Množství a frekvence krmení se mění s věkem, plemenem i individuálním tempem růstu. Základem je řídit se hmotností štěněte a doporučením na obalu krmiva, osvětlení v obýváku ale pozor – tyto tabulky jsou pouze orientační. Důležité je sledovat kondici psa, ne jen čísla na váze.
Příprava domácího krmiva pro kočku není jen o nasekání masa a přidání pár zeleninových kousků. Kočky jsou striktní masožravci, a proto potřebují specifický poměr živin, který se od psí stravy výrazně liší. Pokud se rozhodnete vařit sami, musíte počítat s tím, že běžné kuchyňské suroviny často neobsahují dostatek taurinu, vitaminu A ani arachidonové kyseliny. Bez těchto látek kočce hrozí vážné zdravotní potíže, od slepoty po srdeční selhání.

If you have any inquiries concerning the place and how to use Http://Racist.Wiki, you can make contact with us at our own website.