Když je rám větší než matrace, hrozí propadnutí a vlhkost

Největší problém bývá tlak v jednom bodě. Pes nebo kočka se neposouvá plynule jako člověk, ale často skáče a dopadá na stejné místo. Lamely roštu se tak prohýbají nerovnoměrně, postupně praskají nebo se uvolňují z úchytů. Pokud je rošt z měkkého dřeva nebo tenkých latí, může se stát, že se do něj otiskne i tvar zvířecího těla. Matrace pak ztrácí schopnost rozkládat tlak a začne se v ní vytlačovat důlek.

Plynové vzpěry u výklopné postele drží celou konstrukci i matraci, takže když začnou slábnout, poznáte to většinou dřív, než se něco stane. Prvním signálem je změna síly potřebné k otevření. Postel, která dřív vyjela sama nebo s lehkým tlakem, teď potřebuje zabrat, nebo naopak zůstává viset dole. Změřte si orientačně čas: pokud od zatlačení do úplného vytažení uplyne výrazně delší doba než dřív, vzpěry ztrácejí tlak.

Druhá věc je světlo. Pracovní lampa s ostrým bílým světlem v ložnici večer ničí přípravu na spánek. Používejte ji jen při práci a pak ji vypněte. Místo ní rozsviťte teplé boční světlo. Pokud máte stůl přímo proti posteli, je to nejhorší varianta. Když se to nedá změnit, postavte mezi stůl a postel nízkou polici nebo paraván. Nestačí jen uklidit, musí zmizet i pohled na pracovní plochu.

U těžké matrace pro dva rozhoduje o pohodlí a životnosti především nosná konstrukce. Rošt s nožkami a rošt s podnoží nejsou zaměnitelné díly. Liší se tím, jak rozkládají váhu, jak se chovají při zatížení na okraji a co udělají s tělem, když si na kraj matrace sednete. Špatná volba se neprojeví hned, ale po měsících provozu.

Ranní ustlání pohovky vypadá jako banalita, ale rozhoduje o tom, jak bude vypadat odpoledne i večer. Na rozdíl od postele, která má pevné místo a často i rám, je pohovka měkká, látka se natahuje a každý pohyb zanechá stopu. Pokud ji složíte hned po vstání, zatímco je tělo ještě rozespalé a látka studená, můžete ji potrhat nebo vytáhnout nitě. Pokud ji necháte ležet celý den, prach a vlhkost se vsáknou do potahu. Rozhodnutí tedy není o lenosti, ale o materiálu a čase.

Rozhodnutí shrnu prakticky: máte-li pevnou rovnou podlahu a nepotřebujete pod postelí skladovat, vezměte podnož. Máte-li nerovnou podlahu, chcete úložný prostor nebo se postel často stěhuje, vezměte rám s nožkami, ale s dostatečně silnými nožkami, středovou vzpěrou a šesti opěrnými body. V obou případech platí, že nosnost rámu musí být vyšší než součet hmotnosti matrace a obou spících lidí, a to s rezervou alespoň třetiny.

Jak zjistit, zda je mezera ještě únosná Změřte vnitřní rozměry rámu a vnější rozměry matrace. Rozdíl do dvou centimetrů na každé straně je obvykle v pořádku, matrace se o rám opře a neposouvá se. U rozdílu nad čtyři centimetry už matrace ztrácí oporu. Vezměte si metr a změřte i hloubku rámu. Pokud je matrace nižší než okraj rámu o více než pět centimetrů, bude se vám špatně vstávat a okraj bude tlačit do nohou.

Praktické řešení není kupovat hned novou matraci. Můžete vložit do rámu pevnou desku z překližky nebo dřevotřísky, která mezeru vyplní a rozdíl vyrovná. Deska musí být o dva až tři centimetry menší než vnitřní rozměr rámu, aby se vešla a neklipovala. Povrch desky přetřete lakem nebo obalte netkanou textilií, aby nepropouštěl vlhkost a nedřel matraci. Desku položte na latě nebo na dno rámu a zkontrolujte, zda nikde nekloktá.

Podnož také omezuje přístup k úložnému prostoru. Pokud potřebujete místo na lůžkoviny, je lepší kombinace pevného rámu s nožkami a samostatné úložné desky, než vysoká podnož s tenkým dnem. Důležité je změřit vnitřní rozměr postele. Matrace pro dva bývá 180 nebo 200 cm široká a podnož se vyrábí v pevných modulech. Mezi rámem a matrací má zůstat 1–2 cm vůle na provětrání, jinak se pod matrací sráží vlhkost.

Před koupí si lehněte na kraj postele a nechte někoho, ať si sedne doprostřed. Sledujte, jestli se protilehlá strana zvedne. U nožek se to stane skoro vždy, u tuhé podnože jen minimálně. Dál zkontrolujte, zda jsou lamely uchyceny v pryžových držácích a zda je uprostřed podélný nosník. Ten je u těžké matrace povinný, ať zvolíte nožky, nebo podnož. Bez něj se matrace po čase ohne do vanu a vrátí se to i na zdraví zad.

Rám postele a matrace nemusí mít stejné vnější rozměry. Starší dřevěné rámy bývají vnitřně prostornější, protože se počítalo s matrací, která se do nich volně vloží. Pokud je ale mezera po obvodu příliš velká, matrace v rámu plave, posouvá se a při usednutí na kraj se může propadnout. Není to jen estetický problém. Mezera vytváří prostor, kde se drží prach, a pokud je větší než několik centimetrů, může se do ní dostat i vlhkost z podlahy.