Když je předsíň v paneláku těsná, rozhodují barvy a zrcadla
Kde se nejčastěji chybuje a jak se to pozn
Praktický tip: choďte pěšky a mějte po ruce papírovou mapu s vyznačenými ulicemi. Mobil v ruce odvádí pozornost od detailů, které rozhodují — od spárořezu, proporcí oken a toho, jak budova sedí v uliční čáře. Na co si dát pozor: nepředpokládejte, že každý dům s názvem „palác" je funkcionalistický. Slovo palác se v názvech používá i pro nájemní domy z 19. století. U vchodu si všimněte schránky, zvonků a madel. Původní kování často přežilo a prozradí víc než fasáda.
Předsíň v paneláku bývá často to nejmenší místo v bytě. Většinou nemá okno, vejde se do ní botník, věšák a člověk se při oblékání otáčí na místě. Zvětšit se nedá, ale dá se udělat tak, aby působila vzdušněji. Rozhoduje o tom především barva stěn, umístění zrcadel a způsob osvětlení. Kdo tyhle tři věci sladí, získá dojem, že je místnost o pár metrů větší, i když se fakticky nezmění nic.
Nejdřív zkuste hru zjednodušit, ne obměnit. Vyndejte polovinu kostek, zkraťte pravidla na dvě věty, uberte cíle. Děti se často přestávají bavit proto, že je hra „přerostla" – mají příliš mnoho možností a nevědí, kterou zvolit. Pomáhá i změna role: dítě není hráč, ale rozhodčí, stavitel, vypravěč. Najednou má jiný úkol a zájem se vrátí.
Přespání kamaráda u vás doma neznamená jen rozložit karimatku a doufat, že to dobře dopadne. Děti mají jiný práh únavy, jiný smysl pro soukromí a hlavně jinou představu o tom, co je zábava. Připravit pokoj tak, aby přespávačka skončila klidným spánkem a ne ranní hádkou, chce trochu plánování dopředu. Nejde o to mít nejlepší vybavení, ale odstranit tři nejčastější zdroje problémů: přebytek vzrušení, rekonstrukce koupelny krok za krokem nedostatek místa na spaní a špatné načasování.
Jak poznat pravý funkcionalismus a neskončit u kopie Funkcionalismus se nepozná podle toho, že je „hranatý". Rozhoduje konstrukce a dispozice. Hledejte pásová okna, ploché střechy, přiznaný železobeton a volný půdorys. Pokud dům tyto znaky nemá, může jít o pozdější napodobeninu z padesátých let, která jen přebírá vnější formu. Další past: někteří průvodci tvrdí, že funkcionalistické jsou i stavby, které mají jen minimalistickou fasádu, ale uvnitř mají těžké klenby a chodby. To je omyl. Ověřte si materiál a datum vzniku, ideálně v archivu nebo v odborné publikaci, ne jen na informační tabuli.
Poslední pravidlo se týká obsahu, ne nábytku. Úložný prostor, který je plný, přestává fungovat, ať je navržený sebelépe. Proberte obsah jednou za sezónu a držte se zásady, že každá police má svůj účel. Prázdná mezera na horní polici není plýtvání, ale rezerva pro to, co teprve přijde. V malé ložnici je vzduch mezi věcmi stejně důležitý jako samotné úložiště.
Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a turistické trasy. Právě tady, v ulicích mezi Karlovým náměstím a nábřežím, stojí řada funkcionalistických staveb, které vznikly v době první republiky a těsně po ní. Mnozí колективové i jednotlivci je míjejí, protože se soustředí na Staré Město nebo na Hradčany. Přitom stačí změnit trasu o dvě ulice vedle a objevíte jinou vrstvu města.
Prohlídku je nejlepší začít u budovy, kde sídlila pěvkyně Ema Destinnová. Ta stavba sama o sobě není funkcionalistická — jde o pozdně secesní dům — ale právě odtud se dá dobře pochopit, jak se architektura během pár let proměnila. Při pohledu na fasádu si všímejte oken: čím jednodušší rám, tím blíž jste funkcionalismu. Typická chyba je hodnotit dům jen podle průčelí do ulice. Funkcionalisté často nechávali hlavní kvality ve dvoraně, na schodišti nebo v orientaci vůči světlu.
Na závěr: nechoďte na prohlídku v poledne, kdy ostré světlo splývá a stíny mažou plasticitu. Nejlepší je ráno nebo podvečer. Pokud narazíte na zavřený vstup, neobcházejte budovu jen z ulice — zkuste protější chodník, odkud uvidíte celý objem i ustoupené podlaží. Právě tam se ukáže, jestli jde o skutečný funkcionalistický klenot, nebo jen o dobovou kulisu.
If you have any kind of concerns regarding where and ways to make use of návod najdete zde, you could call us at our web site.