Když fíkus shodí listy, pomůže jen změna péče

U všech tří způsobů platí stejná pravidla: čistý nástroj, propustný substrát a trpělivost. Zamiokulkas hromadí vodu v oddencích, takže přelití je nejčastější důvod, proč množení selže. Nové rostliny nepřihnojujte, dokud pevně nezakoření. Pokud řízek do měsíce zčerná nebo změkl, byl napaden hnilobou – vyhoďte ho a zkuste to znovu s čistším postupem a sušším substrátem.

Nezapomeň ani na světlo, protože bez něj žádná zálivka kvetení nespustí. Přesuň kvetoucí rostliny co nejblíž k oknu, ale pryč od průvanu při větrání. Umělé přisvětlování několik hodin denně pomůže například u ibišku nebo vánočního kaktusu, který poupata zakládá podle délky dne. A jedna praktická rada na závěr: jakmile se objeví první poupata, přestaň s rostlinou otáčet a stěhovat ji. Změna polohy je nejčastější důvod, proč poupata opadnou dřív, než se otevřou.

Druhé pravidlo se týká fyzické struktury. Substrát musí zůstat kyprý i po několika zalitích. Pokud se po prvním týdnu směs slehne do tvrdé hmoty a voda po povrchu stéká ke kraji květináče, je něco špatně. Pomáhá přidat hrubší složku — perlit, pemzu nebo hrubý písek — a před výsadbou směs promíchat, ne jen nasypat z pytle.

Prvním krokem je přestat hnojit. Ne na týden, ale nejméně na čtyři až šest týdnů, u pomalu rostoucích druhů i déle. Dále propláchněte substrát: rostlinu v květináči zalijte větším množstvím odstáté vody o pokojové teplotě a nechte ji volně odtéct. Opakujte dvakrát až třikrát s odstupem několika hodin. Pozor úprava interiéru na rostliny v těžké půdě a v nádobách bez odtoku — tam proplachováním hrozí přemokření a uhnívání kořenů. Pokud je substrát nasáklý a zhutnělý, je bezpečnější přesadit do čerstvého, výživnějšího ale nepřehnojeného substrátu.

Jako zadržovač vody poslouží zahradnický substrát nebo kvalitní kompost přesátý přes hrubé síto. Prodyšnost zajistí perlit, If you adored this article and you would certainly such as to get even more info regarding Http://Racist.Wiki/ kindly go to our web-site. pemza nebo hrubý písek, případně drobné kamínky. Strukturu a zásobu živin dodá rašelina, kokosové vlákno nebo listovka. Orientační poměr pro většinu pokojovek je dvě části zadržující složky, jedna část prodyšné a jedna část výživné. Pro sukulenty a kaktusy poměr obracejte: méně zadržující složky, více perlitu nebo písku.

Světlo, teplota a průvan rozhodují víc než hnojivo Fíkus potřebuje rozptýlené světlo, ne přímé polední slunce za sklem. Ideální je místo půl až metr od okna orientovaného na východ nebo západ. Při přesunu na jiné místo rostlina často shodí část listů, proto ji stěhujte postupně a v období, kdy nepřirůstá. Teplota by měla držet mezi 18 a 24 °C bez výkyvů, studený průvan od balkonových dveří nebo otevřeného okna v zimě stačí na to, aby opadly listy během několika dnů.

Třetí možností je množení pomocí dceřiných oddenků, které rostlina občas vytvoří na okraji květináče. Oddělte je v okamžiku, kdy mají vlastní kořínky a alespoň jeden list. Zasaďte je do malého květináče s propustnou směsí a postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce. První týdny zalévejte střídmě, až po proschnutí horní vrstvy půdy.

Zkontrolujte spodní strany listů a paždí, zda se neobjevují jemné pavučinky nebo lepkavé kapičky. Svilušky a puklice se množí právě na oslabených rostlinách a jejich přítomnost opadávání listů urychluje. Napadené listy odstraňte, rostlinu osprchujte vlažnou vodou a opakujte kontrolu každý týden, dokud se škůdci nevracejí.

První a nejjistější metodou je dělení trsů při přesazování. Vyjměte rostlinu z květináče, oklepejte substrát a najděte místa, kde jsou oddenky přirozeně oddělené. Nožem nebo rukama je opatrně rozdělte tak, aby každý kus měl alespoň dva až tři zdravé výhony a vlastní kořeny. Řezné rány nechte zaschnout na vzduchu den až dva, teprve pak je zasaďte do čerstvého substrátu. Nepoužívejte příliš velké květináče – v přemokřené půdě oddenky snadno uhnívají. Po přesazení zalijte jen jednou a další zálivku odložte, dokud neuvidíte nový přírůstek.

Zamiokulkas je vděčná pokojovka, ale množí se pomaleji než většina ostatních. Klíčové je pochopit, že rostlina vytváří podzemní oddenky (rhizomy), ze kterých raší nové výhony. Právě z nich se množí nejspolehlivěji. Tři níže popsané postupy fungují, každý ale vyžaduje jinou míru trpělivosti a hygieny. Nejlepší období je od jara do léta, kdy rostlina aktivně roste a snáze zakoření.

Řízkování listů a výhonů: co funguje a co ne Množení listovými řízky je nejznámější, ale také nejzrádnější. List utržený i s krátkým kouskem stonku nechte zaschnout, pak ho zapíchněte šikmo do lehkého substrátu smíchaného s pískem. Substrát udržujte jen mírně vlhký a nádobu přikryjte průhledným krytem kvůli vlhkosti. Počítejte s tím, že první kořeny se objeví za několik týdnů a nový výhon někdy až za mnoho měsíců. Častá chyba je zalévat příliš – řízek pak zhnije dřív, než stihne zakořenit. Výhonkové řízky s kouskem oddenku jsou spolehlivější než samotný list.