Když domácnost vymění chemii za obyčejné suroviny, ušetří čas i zdraví

Náplň, která drží, ale nete�

Do hry se dá zapojit i vůně. Do skříně stačí látkový sáček s usušenou levandulí nebo citrusovou kůrou, do odpadu se občas nasype jedlá soda. U dětí je dobré hlídat, aby si po práci umyly ruce a nedotýkaly se očí. Ocet a kyselina citronová dráždí sliznice, proto se při práci větrá. Nikdy se nesmí míchat víc hotových čisticích prostředků dohromady, i když jsou zdánlivě neškodné. Reakce dvou látek může být nečekaně silná.

Základem je zdroj tepla. Elektrické saunové topidlo potřebuje správné jištění a dostatečný přívod vzduchu. Topidlo se umisťuje tak, aby na něj nikdo nesáhl a aby od hořlavých materiálů byl odstup alespoň půl metru. Kolem topidla nechte volný prostor, kam položíte kameny. Kameny nejsou dekorace: akumulují teplo a při polévání vytvářejí páru. Nikdy nepoužívejte kameny z řeky nasbírané bez ověření, mohou v ohni praskat.

Co hlídat u koberců a čím lidé nejčastěji chybuj

Když potřebujete děti zabavit na delší dobu, použijte „lesní orchestr". Najděte tři klacky, které znějí jinak — jeden dutý, jeden tlustý, jeden tenký. Děti je mohou používat k vytukávání rytmu. Přidejte šustění listím nebo dupání do mechu. Pozor na klacek, který je příliš shnilý — ohne se a může pořezat. Další možností je „stavba úkrytu". Stačí větev opřená o kmen, na ni naházené listí. Děti staví, vy jen držíte, co spadne. Nesnažte se stavět za ně.

Větrání je nejčastější chyba. Sauna bez přívodu čerstvého vzduchu se nedá vydržet a hrozí otrava oxidem uhelnatým, pokud topíte plynem nebo dřevem. U elektrického topidla stačí přívodní otvor u podlahy a odvodní pod stropem. Odvod nesmí ústit do obytné místnosti. Pokud si nejste jisti, zavolejte elektrikáře a kominíka. Neodborná instalace topidla je častou příčinou požáru.

Začněte tím, co je pod nohama. Šišky, klacky, kameny, listí a mech vydrží hodiny. Nejjednodušší je „sbírej a řaď". Děti dostanou za úkol najít deset přírodnin a seřadit je podle velikosti, barvy nebo tvrdosti. U předškoláků funguje varianta, kdy mají najít něco, co je menší než palec, a něco, co je větší než dlaň. Pozor na dvě věci: děti chtějí brát všechno domů, takže předem řekněte, že si odnesou jen jednu věc. A hlavně — nekontrolujte každý krok, jinak je přestane bavit.

Jak postupovat při stavbě a čemu se vyhnout Stěny a strop obložte dřevem, které není lakované ani impregnované. Vhodná je smrková nebo osiková prkna, dostatečně silná, aby neprohřívala konstrukci. Mezi dřevem a zdí nechte větrací mezeru. Podlaha musí být protiskluzná a snadno omyvatelná. Lavičky dělejte ve dvou úrovních, abyste mohli sedět i ležet. Horní lavice má být vysoko, ale ne tak, aby hlava narazila do stropu. Počítejte s tím, že teplota u stropu je výrazně vyšší než u podlahy.

Obchod postavte z jednoho kusu, kuchyňku z druhé

Hry, které zvládne i ten, kdo nic nenosí Skvělá je „stopař". Jeden hráč jde napřed a přirozeně nechává stopy — ohne větev, položí kámen na pařez, udělá zářez do vlhkého listí. Ostatní jdou po pěti minutách a hledají, kudy šel. Chyba, kterou dělají dospělí: udělají stopy příliš nápadné. Pak to děti omrzí. Nechte je, ať si trasu vymyslí samy, i když bude kratší. Podobně funguje „kolik kroků k tomu stromu" — odhad, pak měření vlastní nohou. Učí to odhad i trpělivost.

Největší chyba je chtít po dětech výkon. Les není tělocvična. Když se začnou nudit, nechte je chvíli jen tak sedět a poslouchat. Často pak samy přijdou s nápadem. A pokud ne, je čas jít domů. To je taky součást hry.

Většina rodičů přijde do lesa s batohem plným hraček a za hodinu zjistí, že děti je stejně nezajímají. Přitom stačí rozhlédnout se kolem sebe. Les sám nabízí materiál i pravidla. Klíčové je nepředvádět program, ale nechat děti objevovat. První pravidlo zní: nic nekupujte předem. Druhé: nechte děti, ať si hru vymyslí samy, vy jen usměrňujte, když se začnou hádat.

Základní univerzální prostředek vznikne z litru teplé vody, dvou lžic octa a lžičky sody. Roztok se hodí na dlažbu, umyvadla i kuchyňské desky. Ocet ale nesmí přijít na mramor, vápenec a přírodní kámen, protože je naleptá. Nikdy se nemíchá s chlorem, jinak vzniká jedovatý plyn. U sody platí, že na hliníku zanechává černé skvrny a na laku může způsobit matné mapy. Proto je lepší nejdřív vyzkoušet směs na málo viditelném místě a teprve pak s ní pracovat na větší ploše.

Před prvním saunováním vše vyzkoušejte naprázdno. Zapněte topidlo, nechte ho běžet a sledujte, zda se něco nepřehřívá, zda drží dveře a zda teplota odpovídá. Do sauny noste jen ručník a podložku, žádné plasty. Po saunování vždy vyvětrejte a osušte dřevo. Pokud se na dřevě objeví černé skvrny, je to plíseň a znamená to, že větráte málo nebo saunu nezavíráte suchou. Pravidelná údržba je nutná, jinak vám sauna za pár měsíců zplesniví.