Když docházejí kulisy, vyrobte si je z toho, co je doma

Poslední častá chyba je zapomínat na průběžné hodnocení. Po každé hře si řekněte, které dvojice vám dělaly problém a proč. Někdy je to stejný tvar, jindy stejná barva, jindy jen to, že jste si kartu spojili s nesprávným místem v mřížce. Právě tohle zjištění je užitečnější než samotné vítězství. Paměťová hra nemá být jen zábava na deset minut, ale nástroj, u kterého přesně vidíte, kde vaše pozornost selhává.

U lepení platí, že méně je více. Příliš mnoho vrstev pásky zbytečně zatěžuje a karton se pod ní kroutí. Barvy nanášejte ve dvou slabých vrstvách, ne v jedné silné – silná vrstva popraská a opadá. Pokud pracujete s dětmi, hlídejte nůžky a tavnou pistoli; tavné lepidlo pálí a na tenkém papíru projde skrz. Raději použijte lepidlo na papír a přelepte páskou.

Práce s papírem nemusí být nuda. Aby vás však bavila déle než minutu, musíte ji dělat jinak, než jste zvyklí. Většina lidí vezme papír, začne něco skládat nebo stříhat a po chvíli to vzdá. Důvod je jednoduchý: chybí jim cíl, rytmus a trocha plánování. Následující postup vám pomůže udržet pozornost a udělat z obyčejného papíru činnost, u které vydržíte i hodinu.

Na závěr platí: křída na chodníku není výtvarná soutěž. Je to nástroj, který se opotřebovává. Než začnete, vezměte si s sebou vlhký hadr – suchá křída se špatně stírá a mokrá linka se rozmazuje. Pokud chcete hru uchovat na více dní, přetřete ji slabou vrstvou laku na vlasy; vydrží, dokud nepřijde déšť. A když přestane bavit, jednoduše ji smažte a nakreslete novou. Právě v tom je její výhoda.

Když je bunkr hotový, přichází na řadu hry s tím, co je po ruce. Kelímky od jogurtu poslouží jako kuželky – postavte je do trojúhelníku a házejte ponožkovým míčkem. Ponožky srolujte do klubíčka a zajistěte gumičkou. Další možností je „lov barev": děti dostanou za úkol přinést pět předmětů stejné barvy a položit je na jednu hromádku. U této hry je snadné udělat chybu v tom, že se zapomene na časový limit. Bez limitu se děti začnou nudit, proto dopředu řekněte, že mají například dvě minuty.

Druhých šest nápadů využívá textil, dřevo a přírodní materiál. Vlajka: staré tričko nastříhané na obdélník, okraje zatavené lepidlem na textil, hůl z větve. Maska: papírový talíř, do kterého vystřihnete oči, gumička provlečená dvěma dírkami u okrajů. Kabelka: rukáv staré košile přešitý na konci, popruh z proužku látky. Klobouk: čtvrtka stočená do kužele, sešitá sešívačkou, spodní okraj zastřižený. Zbraň: dřevěná tyč omotaná provázkem, hrot z pěnové hmoty, aby nikoho nezranila. Zvonek: kovová lžíce zavěšená na provázku v papírovém kelímku, na který se klepe druhou lžící.

Kulisy pro dětské divadlo, larp nebo školní besídku nemusí stát peníze ani zabrat celý víkend. Rozhodující je materiál, který se snadno řeže, netrhá se a dá se na něj psát. Základem jsou kartonové krabice, novinový papír, lepicí páska, provázek, stará prostěradla a dřevěné tyčky z koštěte. Než začnete, projděte sklep a půdu – často tam leží přesně to, co potřebujete, a nic za to nedáte.

Dvanáct rekvizit, které zvládne každý 1. Hradby: dvě krabice od spotřebiče slepené k sobě, přelepené novinovým papírem a natřené šedou barvou. 2. Studna: kbelík bez dna obalený hnědým papírem, přes něj dřevěná tyčka a provázek. 3. Strom: stočený drát v květináči s betonem, na něj navlečené pomačkané noviny a zelený papír. 4. Meč: dvě vrstvy silného kartonu slepené křížem, omotané izolepou a obalené alobalem. 5. Štít: kruh vyříznutý z víka od kýble, na zadní straně kožený pásek na ruku. 6. Koruna: pás tvrdého papíru slepený do kruhu, natřený zlatě a posypaný drobnými kamínky.

Největší chybou je začít lepit dřív, než si načrtnete plán. Vezměte papír, nakreslete půdorys scény a označte, kde budou stát herci a kudy budou procházet. Teprve pak řežte. Když karton slepíte dohromady a zjistíte, že se do dveří nevejde, je pozdě. Každou rekvizitu navrhujte tak, aby se dala složit nebo rozložit na dvě části – přeprava je to, co lidi od kulis odradí nejčastěji.

Hotové kulisy skladujte na suchém místě, ideálně vodorovně, aby se nezkroutily. Před každým představením zkontrolujte spoje a provázky – uvolněný spoj ve chvíli, kdy herec běží po jevišti, je nejčastější důvod, proč se kulisa rozpadne. Když něco praskne, neházejte to hned do koše: přelepením a novým nátěrem vydrží rekvizita ještě několik sezón.

7. Loutka na tyči: hlava z pěnové koule, tělo z látky, ovládání ze dvou dřevěných latí spojených provázkem. 8. Kulisová stěna: staré prostěradlo napnuté mezi dvě tyče, pomalované temperou. 9. Trůn: židle obalená látkou a ovázaná provazem, doplněná kartonovým opěradlem. 10. Ohniště: kameny z papírové hmoty, dole prosvětlená červená žárovka. 11. Loď: velká krabice s vystřiženým otvorem pro posádku, přelepená páskou a natřená. 12. Zvířecí maska: papírový talíř, gumička, dokreslené oči a uši z filcu.