Když děti v lese nudí: hry, které si samy najdou

Když děti potřebují vybít energii, zkuste „schovku s ozvěnou". Dítě, které hledá, zavře oči a napočítá do dvaceti. Ostatní se schovají, ale ne úplně – mají za úkol čas od času zakřičet své jméno nebo zvuk zvířete. Hledající jde podle zvuku a poznává, kdo kde je. Je to hra, která procvičuje sluch a trpělivost, a můžete ji hrát i ve větším lese, protože děti se ozývají. Jen si dejte pozor, ať se nikdo nezatoulá – domluvte si bezpečnou zónu a kontrolní bod, kde se všichni sejdou.

Při výběru zasklení lodžie se většina lidí soustředí na barvu rámu a počet oken. To je ale jen špička ledovce. Skutečné problémy se objeví až po montáži: kondenzace na sklech, hluk od sousedů nebo průvan, který zasklení nevyřeší. Než začnete shánět dodavatele, promyslete si, k čemu bude prostor sloužit. Chcete tam pěstovat rostliny, sušit prádlo, nebo z něj udělat pracovnu? Každý účel vyžaduje jiný typ zasklení a jiné větrání.

Dalším častým omylem je přepínání pračky. Pokud povlečení perete spolu s ručníky nebo džínami, dochází k nadměrnému tření, které ničí vlákna. Perte ložní prádlo buď samostatně, nebo jen s jemným oblečením. Sušení v sušičce se doporučuje pouze na nízkou teplotu, ale pokud chcete barvy uchovat co nejdéle, pak povlečení raději sušte ve stínu na vzduchu. Přímé sluneční UV záření je dalším nepřítelem, který způsobuje vyblednutí, zejména u tmavých a výrazných barev.

Jak poznáte, že rostlina trpí nadbytkem slunce? Prvním varovným signálem bývá ztráta syté barvy. Listy zežloutnou nebo zbělají, případně se na nich objeví suché hnědé skvrny s ostrými okraji. U některých druhů, jako je například maranta nebo kalathea, se listy přes den svinují a večer zase narovnávají — to je normální pohyb, ale pokud jsou svinuté i ráno, může být příčinou právě příliš ostré světlo. V takovém případě rostlinu okamžitě přeneste dál od okna, ale ne náhle — změnu prostředí provádějte postupně, aby si rostlina zvykla na nové světelné podmínky.

Pro chvíle klidu je ideální „lesní mandala". Děti sbírají barevné listy, kamínky, okvětní lístky nebo plody a skládají z nich obrazec na zemi. Může to být kruh, hvězda nebo jen spirála. Při této činnosti se uklidní i živé dítě, protože vyžaduje soustředění a jemnou motoriku. Pozor na jedovaté plody – pokud si nejste jistí, co děti sbírají, naučte je sbírat jen to, co spadlo ze stromu a vypadá jako šiška, list nebo kámen. Bobule nechte být, ať nemusíte řešit otravu.

Pokud máte byt orientovaný na jih či západ, nemusíte se těchto rostlin vzdávat. Stačí je umístit dál od okna, případně použít průsvitnou záclonu, která rozptýlí ostré světlo. Vyhněte se ale umístění přímo na parapet bez ochrany, a to ani v zimě — i zimní slunce dokáže listy popálit. Dobrým řešením jsou také stojany s policemi, kde rostliny stojí v zadní řadě za vyššími kusy, které jim poskytují přirozený stín.

Les bez hraček a bez batohu plného zábavy není nuda – je to nejbohatší hřiště, jaké existuje. Stačí změnit úhel pohledu a děti začnou vidět, co kolem sebe mají: větve, šišky, listí, kameny, mech i padlé kmeny. Než vyrazíte, domluvte se na základních pravidlech: co se smí a nesmí, kde je hranice, a že příroda se neničí. Děti se pak cítí bezpečně a můžete se soustředit na hru, ne na neustálé okřikování.

Když se podíváte na Měsíc dalekohledem nebo jen tak pouhým okem, nemůžete si nevšimnout, že jeho povrch není hladký. Posetý je tisíci jamkami různé velikosti, které připomínají díry v ementálu. Tato podobnost není náhodná, ale za její vznik může dlouhý a dramatický příběh, který sahá až do počátků sluneční soustavy. Pochopení vzniku kráterů vám pomůže nejen lépe číst měsíční mapu, ale také odhalit, jak dochází k přetváření povrchů jiných těles ve vesmíru.

Příští noc si zkuste najít kráter Koperník nebo Tycho. Oba jsou mladé, mají výrazné paprsky a jejich okraje jsou stále ostré. Pokud si pořídíte i malý triedr, uvidíte na jejich dně drobné vrcholky – to jsou centrální vrcholy vzniklé odrazem materiálu po dopadu. Sledujte, jak se jejich stíny mění během měsíčního dne, a porovnávejte je s okolními staršími krátery, které už působí obroušeněji. Tak získáte praktickou zkušenost s tím, jak vesmírné síly formují nejen Měsíc, ale i jiná tělesa sluneční soustavy.

Nejjednodušší hra, která funguje pro malé i velké, je „lesní obchod". Každý si nasbírá deset přírodnin – třeba pět šišek, tři kaštany a dva listy. Pak si děti sednou do kroužku a jeden po druhém vyměňují: „Vyměním jednu šišku za dva kaštany." Kdo nemá, co druhý chce, nabízí jinou věc. Učí se přitom počítat, vyjednávat a odhadnout hodnotu. Pro starší děti přidejte pravidlo, že za tři stejné věci dostanou „bonus" – třeba si mohou vybrat místo pro svačinu.