Když dítě dostane kapesné, naučí se s penězi zacházet samo

Praktickým pomocníkem je nabízení nových potravin opakovaně. Dítěti může trvat i deset setkání s novou chutí, než ji přijme. Nepodávejte nové jídlo ve velkém množství, stačí jedna lžíce na talíři, a to v době, kdy je dítě nejvíce hladové. Nenuťte ho, jen se ptejte, jak jídlo vypadá, voní, nebo ho nechte, aby jídlo jen ochutnalo špičkou jazyka. Postupně si zvykne.

Začněte s pravidelnou částkou, kterou dítě dostane vždy ve stejný den. Na začátku zvolte menší obnos, ale vyplácejte ho každý týden. Nechte dítě, ať si za tyto peníze kupuje, co chce, a nesnažte se mu do toho neustále mluvit. Pokud utratí vše hned první den, je to jeho volba. Teprve když přijde na to, že mu peníze došly a na další musí počkat, začne přemýšlet o tom, jak s nimi hospodařit. Tento proces neuspěchejte, chyby jsou součástí učení.

Pokud se hádka přesto rozhoří, zkuste ji vyřešit bez vynášení rozsudků. Místo otázky "Kdo to začal?" se zeptejte: "Co bys potřeboval, aby ses cítil dobře?" nebo "Co by ti pomohlo?" Děti často samy navrhnou řešení, které by vás nenapadlo. Když se jim podaří dohodnout, pochvalte je: "Vidím, že jste to zvládli mluvit spolu a najít řešení. To je skvělé." Takové ocenění posiluje žádoucí chování. Nezapomeňte, že hádky o hračky jsou přirozené a že vaším cílem není dokonalý klid, ale to, aby se děti naučily konflikt zvládnout.

Pozor také na to, abyste nezaměňovali předčtenářskou gramotnost s předčasným čtením. Pokud dítě jeví zájem o písmena, samozřejmě mu je ukazujte. Ale pokud ne, netlačte. Děti, které jsou do čtení nuceny dřív, než na to mají zrání, často ztratí motivaci a čtení se u nich stane zdrojem stresu. Místo toho nabízejte prostředí bohaté na psaný text – popisky u obrázků, seznam nákupu, dopis pro babičku. Dítě vidí, že psaný text má smysl, a samo začne tzv. čtenářské chování, třeba že si prohlíží knížku a předstírá, že čte. To je naprosto přirozená a důležitá fáze.

Jak z obyčejné knížky udělat trénink myšlení Vezměte si oblíbenou knihu a zkuste u ní zastavit ve chvíli, kdy se děj mění. Nechte dítě hádat, co bude následovat. Až příběh dočtete, povídejte si o tom, proč se postava rozhodla právě tak. Můžete také zkusit příběh pozměnit – co by se stalo, kdyby se vlk nezastal kůzlátek? Dítě se učí uvažovat v alternativách, což je dovednost, kterou využije nejen ve čtení, ale i v matematice nebo při řešení běžných problémů. Důležité je nechat dítě občas vyprávět příběh samotné podle obrázků. Není přitom podstatné, aby se drželo původního děje – klíčová je schopnost vytvořit si vlastní příběhovou linku a slovně ji vyjádřit.

Co se stane, když kapesné čas od času vynecháte? Pokud budete kapesné vyplácet nepravidelně, jen když si vzpomenete, dítě se nenaučí plánovat. Zkuste si na výplatu vyhradit pevný den a dodržte ho. Stejně tak se vyvarujte půjčování peněz mimo pravidelnou dávku. Dítě si rychle zvykne, že když dojde, může si říct, a tím ztrácí motivaci hospodařit. Pokud chcete, aby si na něco našetřilo, nechte ho na to čekat. Opora o rozpočet, který si samo sestaví, je účinnější než sebelepší rady.

Nejčastější chybou při technice A9 je použití nekvalitních nebo naopak příliš hustých barev. Syté barvy od různých výrobců se liší pigmentací i pojivem, a pokud je kombinujete, výsledek může být nevyzpytatelný. Vyzkoušejte proto každý nový odstín na malém vzorku, ideálně na stejném materiálu, na který budete techniku aplikovat. Pokud chcete dosáhnout jemného přechodu mezi barvami, míchejte je přímo na podkladu, ale pouze za vlhka – jakmile barva začne tvořit povrchový film, další zásahy způsobí trhliny a šmouhy.

Během práce si hlídejte čas. Technika A9 vyžaduje maximálně dvacet až třicet minut aktivního nanášení, než barvy začnou příliš schnout. Pokud potřebujete pauzu, zakryjte pracovní plochu vlhkým hadříkem, ale ne igelitem – ten způsobí kondenzaci a vodu na povrchu. Také se vyhněte sušení horkým vzduchem, protože rychlé vyschnutí vytvoří na povrchu krustu, která se při dalším nanášení odlupuje. Po dokončení nechte dílo volně schnout alespoň dvacet čtyři hodin, ideálně déle. Lakováním nespěchejte – pokud je povrch stále vlhký, lak popraská a zničí všechny předchozí vrstvy.

Když dítě kreslí pastelkami, ale výsledek je jen čmáranice Pastelky jsou klasika, ale děti často tlačí tak, že se hrot láme, nebo naopak kreslí jen jeden směr. Zkuste techniku „kreslení podle hudby". Pusťte pomalou a rychlou skladbu a nechte dítě kreslit podle tempa. Tím se uvolní ruka a vznikají různé tvary. Pozor na to, aby podložka nebyla příliš kluzká – papír by se měl dobře držet. Pokud se papír hýbe, dítě se soustředí víc na přidržování než na kresbu. Připevněte papír k podložce izolepou.