Když chcete snídat na balkoně, vyberte podnos a stolek, které vydrží
Zásuvka bývá slabé místo lodžie. Často tu je jen jedna venkovní zásuvka s krytem, určená pro sekačku nebo gril, a ta nemusí být jištěná pro trvalý odběr. Než připojíte prodlužku, zjistěte, na kterém okruhu zásuvka visí a co všechno na něm už běží. Prodlužka vedená přes práh nebo přes dveře je klasická chyba – přivřete ji, přehřejete a vznikne riziko. Kabel veďte po zdi, připevněte ho a do dveří dejte ochrannou lištu, nebo trasu veďte oknem s průchodkou.
Trvale na balkoně nechte jen to, co snese déšť, slunce a mráz. Patří sem kovový podnos, keramické nádobí s glazurou, skleněné nebo nerezové příbory a uzavíratelná dóza na suchary či kávu. Naopak přes noc nenechávejte dřevěný podnos, proutěný košík, textilní ubrus ani potraviny, které přitahují mravence. Dřevo na balkoně pracuje – přes den se roztahuje v teple, v noci vlhne, a po pár týdnech praská. Pokud chcete dřevo, berte ho jen na snídani a pak ho odneste dovnitř.
Podnos je důležitější než nádobí. Vyberte takový, který má zvýšený okraj alespoň dva centimetry a ploché dno bez prohlubní. Kávová skvrna v prohlubni se špatně vymývá a na slunci rychle zapáchá. Kovový podnos s hladkým povrchem je praktičtější než ratanový, protože se snadno otře a nepohlcuje vlhkost. Při přenášení noste podnos oběma rukama a před výstupem na balkon zkontrolujte, zda na desce není mokro – mokrá dlaždice a hladký podnos jsou nejčastější důvod, proč snídaně skončí na zemi.
Na zbytky bláta ve vláknech funguje vlažná voda s malým množstvím prostředku na nádobí. Naneste pěnu houbou, nechte ji pár minut působit a vytírejte čistou vodou. Důležité je nevylévat na koberec plný kýbl vody: mokrý podklad balkonu pak drží vlhkost a koberec začne zapáchat. U syntetických koberců s krátkým vlasem můžete použít jemný kartáč, u přírodních vláken, jako je kokos nebo sisal, zůstaňte u houby a slabšího tlaku.
Deka na balkoně má jediný skutečný nepřítel: vlhkost. Ne mráz, ne slunce, ale voda, která se do vláken dostane večer a ráno zůstane uvnitř. Studený večer vypadá neškodně, dokud se na dece nezačne srážet rosa a mlha. Pokud materiál vodu nasaje a nedokáže ji rychle odevzdat, deka zůstane vlhká celé dny, začne chladit místo hřát a dřív nebo později zapáchá. Výběr materiálu proto není otázka vkusu, ale toho, jak se vlákno chová k vodě.
Slunce je druhá věc, kterou lidé podceňují. Ranní balkon na východě je příjemný, ale jogurt, máslo a sýr na přímém světle rychle ztrácejí chuť. Postavte podnos tak, aby potraviny stály ve stínu květináče nebo zídky, ne na přímém světle. Kávu nalévejte až na místě, ne doma – plný hrnek na podnosu se při každém kroku přelévá. A pokud máte balkon společný s dalším bytem, nechte stolek i podnos po snídani sklizené; zapomenutý podnos s drobky přitahuje vosy a ptáky, kteří pak budí sousedy.
Základní pravidlo zní: čím méně vlhkosti vlákno pojme, tím méně problémů. Syntetická vlákna jako polyester, polypropylen nebo akryl přijímají jen zlomek vody oproti bavlně a vlně a schnou výrazně rychleji. Pletená deka z polyesteru s hrubší strukturou je rady pro rekonstrukci balkon praktičtější než sebejemnější bavlna. Naopak čistá vlna a bavlna jsou na venkovní večery rizikové: sají vodu, dlouho ji drží a v chladu pak působí mokře i tehdy, barvy stěn do obýváku když na pohled vypadají suché.
Kovový nábytek s práškovou barvou nebo nerez vydrží venku, pokud je suchý a má kryt. Hliníkové konstrukce jsou na tom podobně, ale pozor na spoje z různých kovů, kde vzniká koroze. Dřevěný nábytek z tvrdého dřeva, jako je akát nebo teak, přečká zimu venku po ošetření olejem, ale měkké dřevo a ratan z přírodního vlákna patří dovnitř. Plastový nábytek je nejodolnější, ale i ten křehne mrazem, takže ho nenechávejte na přímém slunci a v mrazech s ním nemanipulujte. Skladovací boxy a stoly s dutinou uvnitř vyklidťte, jinak byt v paneláku nich zůstane vlhkost a plíseň.
Spád, který opravdu odvede vodu Spád se navrhuje ve směru od zdi ven, nikdy ne k fasádě. Prakticky to znamená, že nosné hranoly pod prkny mají být na straně u zdi výš a směrem k vnějšímu okraji klesat. Rozdíl dvou až tří centimetrů na běžnou hloubku balkonu stačí, ale musí být souvislý – žádné prohlubně uprostřed, kde se voda zastaví. Rovinu zkontrolujte vodováhou nebo dlouhým prknem ještě před tím, než rošt přišroubujete. Pokud je podklad betonový a nerovný, vyrovnejte ho podložkami, ne tlakem na prkna.
Dřevěný rošt na balkoně vypadá jednoduše, dokud se pod ním nezačne držet voda. Rozhodující nejsou jen prkna, ale tři detaily: mezera u zdi, spád a větrání pod roštem. Právě jejich podcenění vede k prvním skvrnám plísně často už po jedné sezoně. Nejde přitom o estetiku, ale o to, že plíseň vzniká tam, kde voda zůstává stát a vzduch se nehýbe.
If you liked this posting and you would like to acquire far more information pertaining to číst více kindly go to our webpage.