Když chcete saunu doma, ale nemáte kabinu

Náklady na provoz jsou nižší než u klasické kabiny, ale nepodceňujte spotřebu elektřiny. Mějte přehled o čase, kdy saunu používáte, a pokud možno ji zapněte pouze tehdy, když jste si jisti, že ji využijete. Po každém použití zařízení odpojte ze sítě a nechte ho vychladnout. Při správném zacházení vydrží roky a vy si ušetříte nejen peníze, ale i starosti se stavbou. Nejdůležitější je naslouchat vlastnímu tělu – pokud se dostaví závrať nebo nevolnost, okamžitě přerušte.

Pokud jde o samotný průběh, začněte s kratší dobou – ideálně deset až patnáct minut při nižší intenzitě. Tělo si musí zvyknout na přímé sálání. Sedněte si vzpřímeně, nohy položte na podložku a hlavu držte mimo přímý dosah topného prvku. Během saunování pijte vlažnou vodu, ale ne ledovou, aby nedošlo k šoku pro organismus. Po skončení se osprchujte vlažnou vodou a nechte tělo volně zchladnout. Klasický skok do studené vody je riskantní, pokud je tělo přehřáté z infračerveného záření.

Malý panelákový obývák často působí stísněně ne kvůli své skutečné rozloze, ale kvůli špatně zvoleným barvám a nevyužitým trikům se světlem. Nejčastější chybou je natřít všechny stěny tmavým odstínem v domnění, že dodá prostoru hloubku. Ve skutečnosti tmavé stěny bez dostatečného přirozeného světla místnost opticky zmenší a vytvoří dojem nepříjemné krabice. Základem je začít od stropu – pokud je bílý, místnost se opticky zvýší, a to je u nízkých panelákových stropů klíčové.

Když si necháte nasadit rovnátka, znamená to víc než jen pravidelné návštěvy ortodoncie. Největší změna se odehrává u vás doma, u umyvadla. Zatímco dříve stačilo pár tahů kartáčkem, teď se každé jídlo mění v malou výzvu. Úkolem číslo jedna není jen pohyb zubů, ale hlavně prevence zubního kazu a zánětu dásní, které si v prostředí plném záhybů a drátků libují.

Třetí pastí je spoléhání na ústní vodu. Ta je dobrým doplňkem, ale nikdy nenahradí mechanické čištění. Voda s obsahem fluoridu pomáhá zpevňovat sklovinu a chrání před kazem, ale neodstraní povlak, který je u rovnátek tvrdohlavý. Čtvrtým problémem bývá výběr pomůcek. Nepoužívejte běžná párátka ani hedvábné nitě bez speciálního navlékače. Klasická nit se pod drátem zasekává a často skončí na dně dásně, což vede k poranění. Mnohem praktičtější jsou jednorázové mezizubní kartáčky nebo takzvané floss threadery, kterými nit provléknete pod obloukem a vyčistíte mezizubní prostory bezpečně.

Než přijdou první noční mrazy, je třeba rozhodnout, které bylinky v truhlíku mají šanci přežít zimu a které se bez problémů obejdou i bez ní. Trvalky jako šalvěj, tymián, rozmarýn, oregano, saturejka nebo levandule můžete nechat venku, ale potřebují ochranu. Jednoleté druhy – bazalka, majoránka, kopr – se zazimovat nedají a na jaře je stejně budete muset vysít znovu. Pokud máte smíšený truhlík, vyjměte letničky a trvalky přesaďte do samostatných nádob, abyste jim usnadnili přežití.

Stavba klasické saunové kabiny vyžaduje místo, čas a nemalé finanční prostředky. Přesto si můžete dopřát horký potní kout i v bytě, nebo dokonce na zahradě, aniž byste museli montovat dřevěnou místnost. Řešením je domácí sauna bez kabiny, která funguje na principu infračerveného záření nebo se obejde bez něj, pokud sáhnete po přenosném topném tělese. Základem je však důkladná příprava prostoru a pochopení, jak se teplo šíří.

Při procházce si všímejte, jestli se na fasádě dochovaly původní nápisy. Nezřídka jsou přemalované, ale pod vrstvami barev se občas skrývá původní štukové logo. Pozor ale na to, že mnoho kin bylo ve čtyřicátých letech přejmenováno – pokud tedy najdete název jako „Lucerna" nebo „Světozor", nemusí jít o původní jméno. Skutečnou historii budovy si ověříte podle letopočtu nad vchodem nebo podle tvaru oken – ta bývala u kin často zaklenutá, aby propouštěla co nejméně světla a zároveň ladila s moderní fasádou.

Na co si dát pozor při čištění a co běžně děláme špatně Nejčastější chybou je příliš rychlé a silové kartáčování. U rovnátek to nefunguje – spíš si poškodíte dásně a zároveň nevyčistíte prostor kolem zámečků. Správná technika spočívá v krouživých pohybech od dásně směrem k zubu, přičemž kartáček držíte pod úhlem čtyřiceti pěti stupňů. Každý zub ošetřete zvlášť, a to ze všech stran. Nezapomínejte ani na zadní plochy posledních stoliček, kam se ráda ukládá bakteriální povlak. Druhým častým problémem je zanedbávání jazyka a patra. Právě na jazyku se usazují bakterie, které způsobují zápach i záněty dásní, takže si ho jemně přejíždějte škrabkou nebo zadní stranou kartáčku.