Když chcete chodit do infrasauny, držte se těchto pravidel

Ráno se tělo probouzí zhruba 20 až 30 minut po tom, co otevřete oči. Klouby jsou ztuhlé, meziobratlové ploténky nabobtnalé tekutinou, svaly studené. Pokud v tuto chvíli začnete s hlubokými výpady nebo předklony, riskujete natažení vazů. Rozdíl mezi užitečným protažením a zbytečným přetržením tkáně spočívá v tom, že respektujete aktuální stav těla, ne ideál z jóga videa.

Než začnete, připravte si místo. Potřebujete pevnou podložku – matrace na posteli je příliš měkká, tělo se do ní boří a vy nemáte přístup k napnutým svalům. Vhodná je karimatka nebo deka na zemi. Masírovaný si lehne na břicho, ruce podél těla, hlavu otočí na jednu stranu, může si pod ni dát složený ručník. Vy si klekněte nebo stoupněte tak, abyste měli uvolněná ramena a mohli pracovat váhou těla, ne silou paží.

Infrasaunu i finskou saunu lze kombinovat, ale ne ve stejný den. Tělo potřebuje čas na regeneraci. Po finské sauně se doporučuje ochlazení a odpočinek, po infrasauně stačí setrvat v klidu, dokud se tělo nezchladí přirozeně. U obou platí, že méně je někdy více. Pravidelnost třikrát týdně po kratší dobu přinese víc než jednorázové dlouhé sezení.

Typická chyba je snaha o maximální rozsah hned napoprvé. Správné protažení se pozná podle toho, že v tahu můžete mluvit a dýchat nosem. Pokud zadržujete dech nebo se třesete, jdete přes hranici. Další častou chybou je přeskakování stran – tělo si pamatuje asymetrii a ráno je rozdíl mezi levou a pravou stranou větší než kdykoli jindy. Věnujte každé straně stejný čas, i když se jedna zdá pružnější.

Nakonec počítejte s tím, že první dva týdny bude rituál působit uměle. To je normální. Mozek potřebuje čas, než si nový sled činností zažije. Držte se stejného postupu i o víkendu, maximálně s hodinovým posunem. Pokud ani po třech týdnech nezabírá, zkontrolujte, zda nemáte v ložnici příliš teplo, hluk nebo světlo z ulice. Někdy stačí zatáhnout závěsy a spánek se zlepší. Rituál není kouzlo, je to návyk. A návyk se vyplatí jen tehdy, když ho vydržíte.

Pět pohybů, které skutečně fungují První je leh na zádech s pokrčenými koleny. Pomalu přitáhněte jedno koleno k hrudníku a vydržte tři nádechy. Vystřídejte strany. Druhý pohyb: leh na boku, horní ruku protáhněte před sebe a spodní za záda, čímž otevřete hrudník. Třetí: vsedě s nataženýma nohama předkloňte trup pouze do místa, kde cítíte tah v zadní části stehen, ne v kříži. Čtvrtý: klek na jedno koleno, druhá noha vpřed, pánve tlačte dopředu, dokud neucítíte tah v tříslech. Pátý: stoj, ruce v bok, pomalé kroužení pánví po dobu třiceti sekund.

Pravidelnost je důležitější než délka. Deset minut každý den přinese větší efekt než hodina jednou za týden. Pokud ráno nestíháte, zkraťte rutinu na pět minut, ale nevynechejte zahřátí. Tělo si časem zvykne a rozdíl poznáte při prvním předklonu ve sprše nebo při nazouvání bot. Pružnost není cíl, je to vedlejší produkt toho, že s tělem mluvíte dřív, než po něm něco chcete.

Na co si dát pozor během sezení Před vstupem do infrasauny se osprchujte a důkladně osušte. Vlhkost na kůži zpomaluje pocení a může způsobit nepříjemné pnutí. Během sezení pijte vodu, ne ledovou, ale vlažnou. Pokud se objeví závrať, bušení srdce, nevolnost nebo bolest hlavy, okamžitě odejděte. Nikdy nespěte, i když je prostředí příjemné. Po skončení se ochlaďte přirozeně, bez ledové sprchy, a doplňte tekutiny. Poté odpočívejte alespoň 15 minut vsedě nebo vleže.

Nejjednodušší domácí varianta nevyžaduje stavební úpravy. Stačí uzavřená koupelna, těsně zavřené dveře a horká voda. Napusťte vanu nebo sprchu na maximum a nechte místnost napařit deset až patnáct minut, než vejdete. Teplota vody by měla být taková, aby se z ní ještě dalo dýchat, orientačně kolem 45 °C. Do prostoru můžete pověsit vlhké ručníky, které drží vlhkost, a přidat hrst bylinek, například tymiánu nebo máty, přímo do horké vody. Vdechujte pomalu nosem, vydechujte ústy. Prvních pár minut bývá vzduch nejostřejší, proto do místnosti nevstupujte hned, ale nechte páru chvíli ustálit.

Infrasauna se od klasické finské sauny liší nižší teplotou, obvykle mezi 45 a 60 °C, a sálavým teplem, které působí přímo na tělo. Právě proto ji lidé často volí jako šetrnější variantu. Jenže i tady platí, že méně je někdy více. Pokud začnete chodit denně nebo dvakrát denně, tělo se nestihne zotavit a přínos se změní v únavu.

Začněte vsedě na okraji postele. Nejdřív tři pomalé nádechy do břicha, výdech ústy. Potom krouživé pohyby kotníků – pětkrát na každou stranu. Následuje hlazení chodidel a prstů rukou, jako byste je probouzeli ze spánku. Tato fáze trvá dvě minuty a jejím cílem je zvýšit teplotu tkání. Bez ní je každý další pohyb rizikem.