Když balkon zůstává ve stínu, tyto bylinky porostou i tam

Nejčastější chybou je kombinace tepla a tmy. Rozmarýn pak shodí listy, napadnou ho mšice nebo svilušky a na jaře se už nevzpamatuje. Další chybou je častá zálivka v domnění, že rostlina v suchém vzduchu potřebuje více vody. Opak je pravdou. Pokud se na jaře rostlina probudí, postupně ji zvykejte na vyšší teplotu a světlo. Přesazujte až tehdy, když nové výhony dosáhnou několika centimetrů, a to do propustného substrátu s pískem. Teprve potom začněte pravidelně hnojit a zalévat.

Substrát volte vzdušný, s příměsí písku nebo perlitu. Těžká zahradní zemina v závěsných nádobách zhutní a voda při zalévání stéká po okrajích, aniž by se dostala ke kořenům. Na dno dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku. Zalévejte raději méně a důkladněji – ráno nebo večer, nikdy v poledním žáru. V horkých dnech stačí kontrolovat vlhkost prstem dva centimetry pod povrchem; pokud je suchý, zalijte.

Stinný balkon nemusí znamenat konec pěstování bylinek. Rozhoduje orientace vůči světovým stranám a počet hodin přímého slunce. Za stinný se obvykle považuje prostor, který dostane méně než tři hodiny přímého světla denně, často jen ranní nebo večerní. Než začnete cokoli sázet, sledujte balkon alespoň týden: ráno, v poledne a večer si poznamenejte, kam dopadá světlo a jak dlouho. Teprve pak vybírejte druhy, které takové podmínky snesou bez uhnívání a vytahování do délky.

Během vegetační sezóny opakujte zaštipování každé tři až čtyři týdny. Když si všimnete, že některý výhon roste výrazně rychleji než ostatní, zkraťte ho jako první. Tím srovnáte růst a světlo se dostane i do středu rostliny. Odstraňujte také výhony, které míří dovnitř ke středu, protože se v hustém porostu později objeví plíseň. Pokud chcete rozmarýn tvarovat do kompaktního keříku, veďte ho od mládí jedním hlavním stonkem a boční výhony zkracujte pravidelně, ne jednorázově na jaře.

Na co si dát pozor u substrátu a zálivky Ve stínu se voda z květináče odpařuje pomaleji, což je nejčastější důvod, proč bylinky ve stínu uhynou. Zalévejte méně často, ale vydatně, a vždy zkontrolujte prstem dva centimetry pod povrch. Pokud je zemina mokrá, počkejte. Drenážní vrstva z keramzitu nebo hrubého písku na dně květináče je nutnost, stejně jako otvory ve dně. Používejte běžný zahradnický substrát smíchaný s pískem v poměru přibližně tři ku jedné. Nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě v podmisce, kořeny začnou zahnívat během několika dní.

Zálivku v zimě výrazně omezte. Zalévejte jen tehdy, když je vrchní vrstva substrátu suchá, a to menším množstvím vody než v létě. Nikdy nenechávejte vodu stát v podmisce. Hnojit se nedoporučuje vůbec, protože rostlina v chladu téměř neroste a přebytek živin by spálil kořeny. Pokud přesto chcete podpořit vitalitu, použijte jednou za měsíc velmi slabý roztok hnojiva pro bylinky, ale jen při teplotě nad deset stupňů.

Venku na balkoně lze rozmarýn přezimovat jen s důkladnou ochranou. Květináč obalte bublinkovou fólií nebo jutovým pytlem a postavte ho na polystyrenovou podložku, aby nepromrzl od země. Rostlinu zakryjte netkanou textilií, ale nechte ji dýchat. Klíčové je omezit vítr, který rostlinu vysušuje, a zajistit, aby se do květináče nedostala voda z tajícího sněhu. Ani tak ale venkovní přezimování v nádobě nezvládnou všechny odrůdy – spolehlivější je přenést rostlinu dovnitř.

Rozmarýn v nádobě snáší mráz jen do určité míry. Zatímco v zemi na chráněném stanovišti může přečkat i slabší mrazy, v květináči promrzne substrát mnohem rychleji. Kořeny jsou v tenké vrstvě zeminy a nemají okolní půdu, která by je izolovala. Pokud rostlina stojí na balkoně nebo terase, první silnější mráz ji obvykle zlikviduje. Proto je potřeba na podzim rozhodnout, zda ji přenést dovnitř, nebo ji venku cíleně chránit.

Zalévejte, když povrch substrátu oschne na dotek, ne podle kalendáře. Máta snáší krátkodobé přeschnutí lépe než trvalé přemokření. Hnojte zředěným tekutým hnojivem jednou za dva až tři týdny během vegetace, od října do března přestaňte úplně. Jednou za rok, nejlépe na jaře, vyjměte rostlinu z květináče, rozřežte oddenkový bal na dvě až tři části a každou z nich znovu zasaďte do čerstvého substrátu. Tím rostlinu omladíte a zároveň ji udržíte v rozumné velikosti.

Stín na balkoně často přináší i vyšší vlhkost a menší proudění vzduchu, což podporuje plísně a padlí. Pomůže pravidelný průklest, odstranění napadených listů a občasné větrání, pokud to konstrukce balkonu dovolí. Rostliny nemačkejte příliš blízko sebe, mezi květináči nechte alespoň deset centimetrů mezery. Když se objeví mšice nebo molice, stačí silný proud vody a opakované odstranění napadených výhonů, chemii ve stínu raději nepoužívejte, zbytečně zatěžuje prostředí.