Když šikmá stěna tlačí na temeno, spočítejte si světlou výšku

Před malováním si šikminu vymezte papírovou páskou. Nalepte ji přesně na lomovou hranu, ne o centimetr vedle. Pokud pásku dáte špatně, barva pod ní steče a hrana bude rozpitá. Lepidlo na pásce musí být dost silné, aby drželo, ale ne tak agresivní, aby strhlo starý nátěr. U nové omítky nejdřív penetrujte, jinak barva vsákne nerovnoměrně a na šikmině vzniknou mapy.

Pro ležení platí jednoduché pravidlo: matrace potřebuje nad sebou alespoň 60 cm volného prostoru, aby se v ní dalo dýchat a vstávat. Lůžko proto umístěte tak, aby hlava byla v nejnižším bodě a nohy směrem do prostoru. Nikdy nenuťte matraci do pásu, kde je nad ní méně než 50 cm — vznikne pocit stísnění a prostor přestanete používat. Úložné šuplíky a výsuvné boxy jsou v tomto pásu vhodnější než cokoli, do čeho se má lézt.

Podkrovní byt se šikmými stropy vypadá na fotkách útulně, ale v praxi rozhoduje o spokojenosti několik detailů, které se při prohlídce snadno přehlédnou. Nejde o to byt odmítnout, ale vědět, co si ověřit dřív, než se podepíše smlouva nebo složí záloha. Následující otázky se vyplatí mít připravené ještě před návštěvou.

Nejdřív si změřte skutečnou výšku stropu v místech, kde budete stát nejčastěji – u postele, u kuchyňské linky, před sprchovým koutem. Šikmý strop pod 120 cm je prakticky nepoužitelný, nad 160 cm se dá využít na skříně nebo pracovní kout. Vezměte si svinovací metr a projděte byt v botách, abyste zjistili, kde se musíte ohýbat. Zároveň se zeptejte, jak je řešený přístup k oknům a zda se dají otevřít do plného úhlu – střešní okna v šikmině mívají klikačky nízko nebo vysoko.

První věc, kterou je potřeba vyřešit, je nosnost stropu. Dřevěné trámy v podkroví bývají dimenzované na menší zatížení, než jaké unese strop nad obytným podlažím. Než začnete cokoli kupovat, zjistěte rozpon trámů, jejich průřez a stav. Tip: položte na trámy prkno, stoupněte si na něj a nechte někoho, ať sleduje, jestli se strop prohýbá. Pokud ano, těžkou vrstvu betonu nebo velkoformátovou dlažbu rovnou vyřaďte.

Kapky jen po obvodu skla znamenají, že je okno špatně izolované v místě napojení na střešní plášť. Voda uprostřed skla ukazuje na vysokou vlhkost v místnosti. Pokud se rosí i rám a vzniká plíseň, je problém v nedostatečném větrání nebo v tom, že do podkroví proniká vlhkost ze spodních pater. Silná vrstva vody každé ráno i po celodenním větrání znamená, že je v konstrukci střechy málo parozábrany nebo je přerušená.

Dále se ptejte na nosnost konstrukce a možnosti zavěšení nábytku. Do šikmých stropů se často nevejdou klasické skříně, ale i police a obrazy potřebují kotvení do trámů, ne jen do sádrokartonu. Zeptejte se, kde vedou instalace – voda, odpady, elektřina – a zda se dají v budoucnu upravit. U starších domů bývá problematické i zatékání; prohlédněte si strop v rozích a kolem komínů, jestli nejsou mapy od vlhkosti.

Častá chyba je měřit jen uprostřed místnosti, kde je strop nejvyšší. Právě okraje a rohy pod šikminou bývají kritické. Další chybou je odečítat výšku od hrubé konstrukce bez podlahy a omítky. Hotová podlaha i obklad stropu uberou několik centimetrů, které mohou rozhodnout. Rovněž si nepleťte výšku stropu s výškou průchodu – u dveří nebo pod schodištěm platí jiná pravidla než uprostřed půdorysu.

Jak změřit průchodnost vlastníma rukama Vezměte dvoumetrový svinovací metr a olovnici nebo alespoň těžší matici na provázku. Postavte se na místo, kudy denně chodíte, a spusťte olovnici od šikminy k podlaze. Změřte svislou vzdálenost. Potom totéž zopakujte v místech, kde se nejčastěji pohybujete (u dveří, před skříní, u postele, na cestě k oknu). Naměřené hodnoty si zapalte křídou na podlahu nebo zapište do plánku. Teprve pak porovnejte s výškou lidí, kteří prostor užívají.

Šikmá stěna nebo strop v podkroví vypadá na půdorysu velkoryse, dokud si člověk nestoupne. Rozhoduje totiž nejen výška v nejvyšším bodě, ale hlavně to, kde při pohybu narazí hlava na konstrukci. Světlá výška se měří svisle od hotové podlahy k nejnižšímu bodu stropu nad daným místem. U šikminy se tento rozměr mění s každým centimetrem do strany, takže jeden údaj o výšce místnosti nic neřeší.

Praktické minimum pro průchod je 195 cm světlé výšky v místě, kudy se chodí pravidelně. Pro občasný průchod stačí 185 cm, pro prostor, kde se jen skláníte k úložnému prostoru, postačí 150 cm. Pokud se hodnota pohybuje mezi 150 a 180 cm, počítejte s tím, že se tam bude člověk hrbit nebo chodit v předklonu. Tam, kde výška klesne pod 120 cm, jde už jen o skladovací prostor, ne o pobytový.