Kde vzít místo na úložiště v malém pokoji pro kluka?

Největší rezervu má většina malých pokojů ve zdi a ve výšce. Postel lze zvednout na vyšší rám a pod ni umístit zásuvky nebo otevřené přihrádky na oblečení a hračky. Pokud to konstrukce dovolí, vsaďte podél jedné stěny úzkou skříň od podlahy až ke stropu. Horní police poslouží na sezónní věci, které se vytahují jen dvakrát do roka, dolní na to, co kluk potřebuje denně. Nad psacím stolem místo obrazů připevněte otevřené police nebo lištu s háčky. Místo, které by jinak zelo prázdnotou, tak začne pracovat.

Základem je měkký kartáček s malou hlavou. Tvrdé štětiny mohou keramiku poškrábat a v mikroskopických rýhách se pak usazuje barva. Kartáček vyměňujte každé dva až tři měsíce, u rovnátek i častěji, protože se štětiny rychleji ohýbají. Zubní pasta by měla být bez výrazných brusných částic. Bělení pasty s peroxidem nebo modrými granulkami keramice nesvědčí, mohou změnit její odstín.

Největší chybou je vybírat barvu podle trendů z obrázků. Fotky jsou dosvícené a upravené, takže růžová, která na snímku vypadá jemně, může být na zdi přeslazená a šedá, která působí elegantně, může být ve skutečnosti ponurá. Druhá častá chyba: natřete celou místnost jednou sytou barvou včetně stropu. Tmavý strop místnost stlačí a v ložnici to bývá nepříjemné. Pokud chcete tmavší tón, nechte strop světlý a tmavou barvu použijte jen na stěnu za postelí.

Kam s věcmi, které se válí po zemi Podlaha v dětském pokoji bývá první obětí nepořádku. Pomůže jedna jednoduchá zásada: každá věc má své místo ve výšce, ne na zemi. Míče, stavebnice a auta patří do uzavíratelných beden, které se dají zasunout pod postel nebo na spodní polici. Legíny, trička a ponožky se snadno ztrácejí v hlubokých šuplících, proto použijte nízké zásuvky s přihrádkami nebo průhledné boxy. Na sportovní tašku a bundu stačí věšák na boční stěně za dveřmi. Když je vše na dosah, dítě nemá důvod házet věci na zem.

Než začnete listovat vzorníky, položte si otázku, kdy v ložnici vlastně jste. Většina lidí ji vidí ráno v pološeru a večer při tlumeném světle, ne v poledne na plném slunci. Právě proto je barva, která vypadá úžasně v prodejně pod studenými zářivkami, ve skutečnosti často úplně jiná. Vyberte dvě až tři barvy, které vás lákají, a natřete jimi velké čtvrtky. Přilepte je na různé stěny a nechte je tam tři dny. Sledujte je ráno, odpoledne i večer, kdy svítíte jen lampičkou.

Klidný koutek nepotřebuje křeslo. Potřebuje místo, kde si můžete sednout a nemít nad hlavou hromadu věcí. Uvolněte jeden roh u okna: dejte tam malou židli, stolek nebo jen polštář a lampu. Světlo z boku je pro odpočinek lepší než světlo zeshora. Pokud koutek používáte i k práci, oddělte pracovní plochu od odpočinkové. Notebook po skončení práce zavřete a uložte do zásuvky nebo do krabice. Když počítač zůstane otevřený na stole, mozek pořád pracuje.

Zohledněte i velikost a orientaci místnosti. Malá ložnice se světlem od severu potřebuje světlejší, teplé odstíny, jinak bude působit chladně a stísněně. Naopak velká místnost orientovaná na jih unese i tmavší nebo sytější barvu, protože denní světlo ji vyváží. Pokud má ložnice jen jedno malé okno, vyhněte se tmavým barvám na všech stěnách. Jedna akcentová stěna funguje, ale zbytek nechte ve světlém odstínu, který světlo odráží dál do prostoru.

Nezapomeňte na to, co v ložnici skutečně je. Barvu sladíte s nábytkem, podlahou a textilem, ne naopak. Vezměte si vzorek látky z povlečení nebo závěsu a porovnejte ho se vzorkem barvy na zdi. Pokud se bijí, bude to rušit i při slabém světle. U neutrálních barev dávejte pozor na rozdíl mezi teplou a studenou variantou bílé. Teplá bílá vedle studené bílé na lištách vypadá špinavě, i když jsou obě nové. Držte se jedné rodiny odstínů v celém prostoru.

Jak číst podtóny, které rozhodují Každá barva má podtón a ten určuje, jestli bude ložnice působit útulně, nebo studeně a nemocničně. Teplé podtóny, tedy ty s nádechem žluté, červené nebo okrové, místnost opticky zahřejí a večer působí klidně. Studené podtóny s modrou nebo zelenou dokážou prostor osvěžit, ale v ložnici je snadné to přehnat a skončit v místnosti, kde se člověk cítí jako v čekárně. Praktický test: přiložte vzorek k bílé čtvrtce. Pokud vedle bílé zezelená nebo zešedne, má studený podtón. Pokud zežloutne, je teplý.

Malý chlapecký pokoj má jednu nepříjemnou vlastnost: čím víc hraček, knih a sportovního vybavení přibývá, tím rychleji mizí podlaha. Úložný prostor se přitom nedá vyřešit jen nákupem další krabice. Klíčem je využít výšku, kterou pokoj nabízí, a zbavit se věcí, které už nikdo nepoužívá. Než začnete cokoli stavět, projděte s dítětem všechny police, krabice a šuplíky. Rozdělte obsah na tři hromady: používané, vzpomínkové a nepotřebné. První dvě si nechte, třetí odneste pryč. Teprve pak má smysl plánovat nové úložné prvky.