Kde skladovat zavařeniny, když v bytě není sklep?

Než začnete přeskládat regály, všechno vyndejte. Zkontrolujte data trvanlivosti, otevřené obaly a přesypané sáčky. Cokoli, co je slepené, navlhlé nebo cítíte zatuchlinou, vyhoďte bez výčitek. Právě tyto zapomenuté kusy bývají zdrojem zápachu i plísní, které se pak šíří na zdravé potraviny. Při ukládání zpět držte pravidlo: nové zásoby jdou vždy dozadu, starší dopředu. Tím přirozeně střídáte obsah a nic nepropadne.

Typická chyba je plnění studeného leča do studených sklenic a jejich postupné ohřívání. Zelenina se během toho rozpadne a výsledek je kaše. Druhá častá chyba je špatné uzavření: víčko musí po dotažení držet, ale nesmí být přetažené, jinak se závit poškodí a sklenice netěsní. Po vytažení z lázně nechte sklenice vychladnout na suchém místě, ne na průvanu, a neotírejte je mokrou utěrkou. Prudké ochlazení způsobí, že víčko se ohne a těsnění povolí.

Typické chyby: skladování v koupelně kvůli vlhku, ukládání na přímé slunce, stavění sklenic na sebe bez proložení a otevírání jen proto, barvy stěn do obýváku abyste zkontrolovali obsah. Další častou chybou je zapomenutí data. Na víčko napište druh a rok trvalým popisovačem nebo použijte samolepicí štítek. Pravidelně, asi jednou za měsíc, projděte zásobu a oddělte kusy, které mají podezřelý zápach, změnu barvy, vytékající šťávu nebo nafouklé víčko. Takové konzervy vyhoďte, neochutnávejte je.

Sterilace sklenic v myčce vypadá jako nejjednodušší řešení. Naházíš sklenice do koše, zmáčkneš tlačítko a hotovo. Jenže právě tady vzniká nejvíc chyb. Většina lidí spoléhá na to, že program „intenzivní" nebo „hygiena" stačí sám o sobě. Nestačí. Myčka není autokláv a bez správného postupu skončíš s nádobím, které je sice čisté na pohled, ale mikrobiologicky nepoužitelné pro zavařování nebo domácí výrobu.

Typické chyby: nedostatečné ponoření zeleniny, málo soli, špinavé nádobí nebo ruce. Nepoužívejte chlorovanou vodu, chlor brzdí laktobacily. Nádoby a závaží před použitím důkladně umyjte horkou vodou, případně opláchněte octem. Kovové nádoby nepoužívejte, kyselina je rozpouští. Během kvašení kontrolujte hladinu každý den. Pokud se objeví bílý povlak, může jít o kvasinky – není nebezpečný, ale signalizuje přístup vzduchu. Zelený, modrý nebo černý povlak znamená plíseň. V tom případě celý obsah vyhoďte, neodstraňujte jen vrchní vrstvu.

Recepty pro velké sklenice obvykle počítají s delším provařením. U malých sklenic do 250 mililitrů stačí zkrátit dobu varu zhruba o třetinu až polovinu. Konkrétně: pokud recept uvádí 25 minut pro sklenice o objemu půl litru, malé sklenice zavařuj 12 až 15 minut od okamžiku, kdy voda v hrnci vře. U vyšších úzkých sklenic, které se vejdou do hrncе jen po jednom, se doba nemění, protože obsah se prohřívá pomaleji. Teplotu drž mezi 85 a 90 stupni Celsia, u kyselých zavařenin bez masa můžeš jít k bodu varu.

Co rozhoduje o tom, zda konzerva vydrží Skladování začíná už při plnění. Sklenice musí být čisté a suché, víčka nepoškozená a těsnění nepomačkané. Naplňujte maximálně po okraj hrdla, u zeleniny a masa nechte menší hlavu, u džemů a kompotů můžete plnit víc. Okraj sklenice před zavíčkováním otřete čistým hadříkem namočeným v octě – odstraní zbytky a tuk, které brání dokonalému přilnutí víčka. Šroubujte pevně, ale nepřetahujte.

Kvašení zeleniny nebo mléka stojí na jediné podmínce: bakterie mléčného kvašení musí dostat prostředí, ve kterém přerostou vše ostatní. Nejde o sterilitu. Jde o to nastavit sůl, teplotu a přístup vzduchu tak, aby se dařilo laktobacilům a ne plísním či hnilobným bakteriím. Když to uděláte správně, kyselina mléčná sama vytvoří konzervant a produkt vydrží měsíce bez chlazení.

Pro mléčné kvašení platí totéž. Jogurt, kefír nebo podmáslí potřebují čistou nádobu, čerstvé mléko a stabilní teplotu 40 až 45 stupňů. Když teplota přesáhne 50 stupňů, bakterie uhynou. Když klesne pod 35 stupňů, kvašení se zpomalí a mléko se může zkazit dřív, než zkysne. Po dokončení kvašení vždy ochlaďte a skladujte v chladničce. If you liked this information and you would such as to get even more information relating to rady pro Rekonstrukci kindly go to our site. Čím rychleji po kvašení produkt zchladíte, tím déle vydrží.

Vyberte místo s co nejstabilnější teplotou. Ideální rozmezí je zhruba 5 až 15 °C. V bytě se tomu nejvíc blíží chodba na severní straně, spíž, spodní police vestavěné skříně nebo prostor pod postelí v chladnější místnosti. Vyhněte se místům nad radiátorem, vedle sporáku, myčky, pračky nebo kamen. Kolísání teploty škodí víc než trvale mírné teplo. Čím menší výkyvy, tím delší trvanlivost.

Dodržte i dobu použitelnosti. Kompoty a džemy obvykle vydrží rok až dva, zelenina v nálevu dva až tři roky, masové konzervy déle, ale po otevření se musí spotřebovat do několika dnů a uchovávat v chladničce. Pokud plánujete větší zásobu, veďte si jednoduchý seznam podle druhu a data a nové sklenice dávejte dozadu. Díky tomu se nic nezkazí a domácí konzervy z bytu budou stejně spolehlivé jako ze sklepa.