Kde skladovat potraviny: blízko sporáku, nebo v chladu?

Z Mazovia


Na nerezu nikdy nepoužívejte prostředky s chlórem a nedrhněte drátěnkou. Chloridy narušují ochrannou vrstvu a vznikají důlky, které už nejdou vyleštit. Na kompozit a litý kámen zase nepatří kyselina citronová v koncentrované podobě – naleptá pojivo a povrch zmatní. Na smaltu škodí abraziva, i když je povlak vidět nejdřív. Univerzální pravidlo: čím jemnější povrch, tím jemnější prostředek. Na tvrdou usazeninu použijte roztok kyseliny citronové nebo octa, nechte působit několik minut, pak opláchněte a vytřete do sucha. U tmavých materiálů testujte nejdřív na málo viditelném místě.

Na závěr si nastavte limit. Určete, kolik místa chcete mít volného, a tomu přizpůsobte počet kusů. Nádobí, které zůstane, musí být v dosahu ruky a musí se dát snadno umýt. Vše ostatní je jen zátěž. Když si nejste jistí, dejte věci do krabice a odložte ji na tři měsíce. Pokud ji za tu dobu neotevřete, víte, co má odejít. Tento postup funguje lépe než jakékoli přemýšlení u skříně.

Častou chybou je použití octu nebo agresivních kyselin. Ty sice odstraní vodní kámen, ale mnohé spárovací hmoty na bázi cementu narušují. Povrch zmatní, zhrubne a stane se náchylnějším k zachycování nečistot. Další chybou je čištění horkou vodou přímo u sporáku. Horká voda rozpouští tuk, ale zároveň ho zatlačuje hlouběji do spáry. Vždy nejprve odstraňte mastnotu za sucha nebo pomocí sorbentu, teprve potom použijte vodu.

Pro suché sypké potraviny, If you adored this article therefore you would like to collect more info regarding jak Zařídit malou Kuchyni nicely visit the web page. jako jsou mouka, rýže, těstoviny, barvy stěn Do obýváku cukr a luštěniny, vyberte uzavřené nádoby v horních nebo bočních skříňkách dál od sporáku. Nepřidávejte do nádob lžíci, kterou jste předtím použili na vlhkou potravinu. Vlhkost se přenáší a během týdnů zničí i to, co vypadá v pořádku.

Rozdíl mezi stropním a podskříňkovým osvětlením je v úhlu dopadu. Stropní světlo svítí shora a pod velkým úhlem, takže se odráží od lesklých povrchů a vytváří odlesky. Podskříňkové světlo svítí téměř kolmo na desku, osvětluje přesně to, co děláte, a neoslňuje vás. Proto stačí menší výkon a přesto je vidět lépe.

Manipulační prostor u dřezu bývá podceňovaný, přestože právě tady trávíme při vaření nejvíc času. Odkapávač na nádobí je přitom první věc, která tento prostor rady pro rekonstrukci ukrajuje. Než začnete cokoli přestavovat, změřte si šířku kuchyňské linky mezi dřezem a sporákem nebo zdí. Odečtěte šířku dřezu a zjistíte, kolik centimetrů reálně zbývá. Pokud je to méně než 40 cm, odkapávač položený na pracovní desce vám sebere místo, které budete při každém vaření překážet.

Do lednice patří mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, nakrájená zelenina, otevřené konzervy a vše, co má na obalu uvedeno skladování v chladu. Do mrazničky pak jen to, co plánujete spotřebovat do několika měsíců. Pravidelně kontrolujte teplotu lednice – ideálně mezi 2 a 5 °C – a nenechávejte dveře otevřené déle, než je nutné. Zásobám pomůže i jednoduché pravidlo: nové potraviny dávejte dozadu, starší dopředu. Alespoň jednou za měsíc projděte spíž i lednici a přebytečné nebo prošlé věci vyhoďte, dokud nezapáchají.

Typická chyba je nechávat olej v průhledné láhvi na polici hned vedle plotýnky. Olej žlukne, mění chuť a při přímém světle se z něj stává něco, co už do jídla nepatří. Stejně špatné je skladovat brambory nebo cibuli v košíku u sporáku – začnou klíčit a měknout. Zásobník na koření přímo nad sporákem je estetický, ale prakticky nevhodný: pára a tuk se do koření usazují a mleté směsi hrudkovatí.

Co patří blízko sporáku Blízko sporáku patří jen to, co teplo snese a co spotřebujete rychle. Olej v uzavřené láhvi, sůl, pepř, kmín, mletá paprika a další koření, které používáte denně. Dále ocet, sójová omáčka a med v uzavřené nádobě. Tyto suroviny mají dlouhou trvanlivost a vyšší teplota jim krátkodobě nevadí. Naopak nikdy nedávejte blízko sporáku čerstvé pečivo, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, vejce ani otevřené konzervy. Čokoláda, káva a čaj také patří jinam – teplo a vlhko z nich rychle udělá slepenou nebo zvlhlou hmotu.

Chladná část kuchyně – obvykle spíž, spodní skříňka u vnější stěny nebo prostor pod oknem, kam nedopadá přímé slunce – je místem pro brambory, cibuli, česnek, dýně, citrusy, rajčata a banány. Tyto druhy nesnášejí chladničku, ale potřebují stálou teplotu, tmu a suchý vzduch. Brambory a cibuli skladujte odděleně, jinak se navzájem urychlí kažení. Cibule a česnek potřebují prodyšný obal, ne igelit. Banány a rajčata uvolňují etylen, proto je nedávejte k ostatní zelenině, která kvůli tomu dozrává a měkne příliš rychle.

Rozmístění zásob v kuchyni rozhoduje o tom, jak dlouho potraviny vydrží a zda se nezkazí dřív, než je stihnete spotřebovat. Teplo, vlhkost a světlo jsou tři hlavní nepřátelé trvanlivosti. Sporák, trouba, myčka a radiátor vytvářejí v jejich okolí tepelné ostrovy, kde se i suché potraviny rychleji kazí. Naopak chladnější a tmavší místa prodlužují životnost jak konzerv, tak čerstvých surovin.