Kam s vysloužilou elektronikou, aby ještě posloužila a něco ušetřila?
Po nákupu věc nejdřív vyperte nebo vyčistěte podle materiálu, a to i čistě. U bund a kabátů zvolte chemické čištění, u pletenin ruční praní ve vlažné vodě a sušení vleže. Drobná poškození se vyplatí opravit hned – přišití knoflíku nebo zapravení lemu zabere pár minut a prodlouží životnost o roky. Pokud kus nenosíte do měsíce od nákupu, vraťte ho dál nebo darujte; hromadění „na později" je nejjistější způsob, jak z výhodného nákupu udělat zbytečnou zátěž.
Látková plena sama o sobě alergii nevyvolá, ale špatně zvolený materiál, prací prostředek nebo nedostatečné propláchnutí ano. U alergického miminka proto rozhoduje mnohem víc než u ostatních dětí složení látky, způsob praní a to, co plena zadržuje. Než koupíte první kus, projděte si několik praktických pravidel, která snižují riziko vyrážky a zarudnutí.
Zmrazení je místo, kde lidé dělají nejvíc chyb. Když mrazíte porce, nestačí je jen položit do sáčku – vytlačte vzduch a sáček uzavřete co nejtěsněji, jinak potravina dostane mrazové popálení. Opakovaně použitelné sáčky na to stačí, jen je po každém použití důkladně umyjte a nechte vyschnout dnem vzhůru. Nikdy nedávejte do mrazáku teplé jídlo v uzavřené nádobě, pára zkondenzuje a vytvoří led.
Bezodpadová kancelář nevznikne najednou a rozhodně ne tím, že vyměníte jednu sadu obalů za jinou. Začněte tím, co se v kanceláři spotřebovává nejvíc: papír, tonery, občerstvení a úklidové prostředky. První krok je jednoduchý – týden si zapisujte, co se z koše skutečně vyhazuje. Většinou vyjde najevo, že velkou část odpadu tvoří jednorázové nádobí, obaly od svačin a zbytečně vytištěné dokumenty. Teprve na základě tohoto seznamu se dá něco měnit.
Úklid je druhá velká položka. Kupujte čisticí prostředky v koncentrátu nebo ve velkých nádobách a přelévejte je do rozprašovačů, které se používají opakovaně. Hadříky z mikrovlákna nahraďte pratelnými bavlněnými utěrkami, které vydrží roky. Pozor na „ekologické" jednorázové utěrky – jsou pořád jednorázové. Při nákupech se ptejte dodavatele na možnost vrácení obalů, mnoho firem dnes nabízí vratné přepravky místo kartonů a fólií.
Kde vzniká nejvíc plastu a jak ho obejít Plast v kanceláři pochází hlavně z občerstvení a úklidu. Kelímky, byt v panelákuíčka, příbory a fólie zmizí, když se zavedou keramické hrnky, sklenice a kovové příbory, které se myjí v myčce. Na vodu dejte k dispozici skleněné nebo kovové lahve a napojení na vodovod, případně filtrovanou vodu v nádobě, která se doplňuje. U kávy se vyplatí zásobník na sypanou kávu nebo kávovar bez kapslí. Na svačiny stačí domluvit, aby lidé nosili jídlo v opakovaně použitelných boxech, a zrušit společné nákupy balených sušenek a sladkostí.
Papír řešte nastavením tisku, ne nákupem recyklovaného papíru. V tiskárnách zapněte oboustranný tisk a černobílý režim jako výchozí, zrušte titulní strany a přebaly dokumentů, které nikdo nečte. Interní dokumenty, zápisy a směrnice přesuňte do sdíleného úložiště a nastavte pravidlo, že se tiskne jen to, co musí mít podpis nebo co jde mimo organizaci. Typická chyba je zavést „bezpapírovou" politiku, ale nechat tiskárnu na chodbě bez jakéhokoli omezení.
Vysloužilá elektronika nepatří do směsného odpadu ani do plastů. Česko má pro tento odpad zavedený systém zpětného odběru a elektrozařízení se odevzdává na místech, která jsou k tomu určená. Základní pravidlo zní: čím menší zařízení, tím snáze najdete odběrné místo. Velké spotřebiče, jako jsou pračky, chladničky nebo televize, lze odevzdat ve sběrném dvoře v místě trvalého bydliště. Malé věci – telefony, nabíječky, sluchátka, drobné počítačové komponenty – přijme většina prodejen elektra při nákupu nového výrobku stejného druhu. Odevzdání je bezplatné a prodejce nesmí odmítnout zpětný odběr.
Úspora není jen o penězích za odvoz. Odevzdaná elektronika se rozebírá a znovu využívá, takže se snižuje potřeba těžby vzácných kovů. Starý telefon nebo nabíječka přitom doma zabírají místo a hromadí prach. Praktický zvyk: jednou za čas projít zásuvky a skříně, vytřídit kabely, nabíječky a drobnou elektroniku a odnést je najednou. Ušetříte čas i místo a zároveň snížíte riziko, že se některá z baterií v šuplíku poškodí.
Nejčastější chybou zůstáúložné prostory v malém bytěá vyhození malé elektroniky barvy stěn do obýváku směsného odpadu a ponechání baterií uvnitř přístrojů. Další chybou je odevzdání zařízení s osobními daty bez smazání. Pokud si nejste jistí, kam s konkrétním kusem, obraťte se na obecní úřad nebo informační místo ve sběrném dvoře – poradí podle druhu zařízení. Recyklace vysloužilé elektroniky je tak hlavně otázka přípravy a správného místa, ne složitého postupu.