Jak upravit meditační koutek, aby se v něm lépe cvičila všímavost

Častou chybou je přidávání éterických olejů do vody, kde už jsou bylinné výluhy. Oleje se s vodou nesmísí a na hladině vytvoří mastný film, který může podráždit pokožku. Pokud chcete olej použít, rozpusťte ho nejprve ve lžíci medu nebo smetany a až poté vlijte do vany. Dalším omylem je používat čerstvé bylinky bez předchozího spaření. Čerstvé listy a květy obsahují silice, které se uvolňují pomalu a často zanechávají na těle zelené skvrny. Sušené bylinky jsou pro koupel vhodnější, protože mají koncentrovanější účinné látky a lépe se dávkují.

Jak poznat, že cvičení děláte špatně? Typickou chybou je snaha o úplné zklidnění mysli. Pokud se snažíte myšlenky „vypnout", jen zvyšujete napětí. Mindfulness není o tom, že nebudete nic myslet, ale že si myšlenek všimnete a necháte je být. Další chybou je očekávání okamžitého výsledku. Po prvním cvičení nemůžete čekat, že zmizí veškerá úzkost. Systematický trénink funguje až po několika týdnech. Třetí častou chybou je cvičení ve stresové situaci, kdy už je tělo v plné pohotovosti. Tehdy je lepší začít s krátkým dechovým cvičením, třeba s prodlouženým výdechem, a teprve poté přejít k plné meditaci.

Pozor na kontraindikace. Bylinná koupel není vhodná pro těhotné ženy, osoby s nízkým krevním tlakem, křečovými žilami nebo kožními infekcemi. Vyhněte se také koupeli, pokud máte horečku nebo jste bezprostředně po jídle. U citlivé pokožky vždy předem vyzkoušejte malé množství nálevu na vnitřní straně předloktí. Pokud se objeví zarudnutí nebo svědění, bylinky vyměňte. Pro běžnou relaxaci vyzkoušejte směs levandule, meduňky a květů heřmánku. Pro uvolnění svalů se hodí směs rozmarýnu, tymiánu a majoránky. Na suchou pokožku zase použijte měsíček, proskurník a sléz.

Příprava relaxační bylinné koupele není jen o tom nasypat do vody pár lístků. Pokud chcete skutečně uvolnit svaly a zklidnit mysl, záleží na volbě bylin, teplotě vody i délce pobytu v ní. Základní pravidlo zní: bylinky se nepřidávají do horké vody přímo, ale nejprve se z nich připraví nálev nebo odvar. Tím se uvolní účinné látky, které by jinak zůstaly uzavřené v rostlinných pletivech. Na koupel stačí tři až čtyři polévkové lžíce směsi, ale musí být správně vylouhované.

Pro lepší účinek si cvičení ukotvěte v denním režimu. Nejvhodnější je ráno, hned po probuzení, nebo večer, před spaním. Propojte ho s nějakou běžnou činností, třeba s ranní kávou. Po nalití kávy se zastavte a minutu vnímejte vůni, teplo hrnku, chuť prvního doušku. Tím vytvoříte signál, který mozku říká, že se přepíná z výkonového režimu do režimu všímavosti.

Pokud se stres objevuje v práci, vyhraďte si pět minut před poradou nebo před psaním důležitého e-mailu. Sedněte si, narovnejte záda, položte ruce na stehna a tři minuty jen sledujte dech. Vyhněte se cvičení, když jste unavení a ospalí – hrozí, že usnete. Vždy raději počítejte s tím, že se mysl zatoulá. Čím častěji ji budete vracet, tím silnější bude vaše schopnost odolávat stresovým podnětům. Nejdůležitější je vytrvalost a neodsuzování sebe sama, když se nedaří.

Po inhalaci si dopřejte klid, napijte se vlažné vody a nechte tělo zregenerovat. Pokud příznaky přetrvávají déle než tři dny nebo se zhoršují, vyhledejte odbornou pomoc. Parní lázeň s oleji je podpůrný prostředek, ne náhrada léčby.

Třetí chybou je nedostatečná poloha. Pokud se úplně uvolníte do polštáře, usnete. Pokud budete strnulí jako na hodinách tělocviku, budete se soustředit jen na záda. Najděte střední cestu – stabilní, ale ne křečovitou. A poslední pastí je „čekání na zázrak". Meditace nepřináší okamžité nadšení, ale postupnou změnu vnímání. Nezřídka se dostaví až po týdnech, kdy si všimnete, že reagujete klidněji v běžných stresových situacích. A to je přesně ten okamžik, kdy stojí za to pokračovat.

Po náročném dni nebo intenzivním tréninku svaly často zůstávají napjaté a bolestivé. Bylinná koupel je jedním z nejstarších a nejdostupnějších způsobů, jak jim ulevit. Na rozdíl od horké sprchy, která svaly spíše dráždí, má teplá koupel s vhodnými bylinami schopnost uvolnit hluboké vrstvy svalové tkáně. Důležité je ale vědět, jak na to správně, abyste místo úlevy nedosáhli podráždění pokožky nebo dokonce závratí.

Kromě formálního cvičení vsaďte na mikro-cvičení. Zkuste si například všímat chuti prvního sousta jídla. Nebo vnímejte, jak vám při chůzi dopadají chodidla na zem. Nebo si dejte dvě minuty čistého pozorování: vyberte si jeden předmět, třeba hrnek, a zkoumejte jeho barvu, tvar, stín. Tato krátká zastavení přeruší automatické reakce, které stres spouštějí. Nesnažte se během nich přemýšlet o tom, co bude dál. Jen se vracejte k tomu, co vidíte, slyšíte nebo cítíte.