Funkcionalistické skvosty Nového Město, které mnozí míjejí bez povšimnutí

Při přesazování odstraňte starý substrát z kořenů, ale neoplachujte je vodou. Poškozené nebo zahnědlé kořeny ostříhejte čistými nůžkami a ránu nechte zaschnout. Nový květináč volte jen o dva až tři centimetry větší v průměru. Příliš velký prostor znamená hodně zeminy, která zůstává mokrá, a rostlina v ní stagnuje. Plast, keramika i terakota fungují, jen terakota odpařuje vodu a vyžaduje častější zálivku.

Brzdění řešte dřív než jízdu. Dítě, které neumí zastavit, na kole nesmí být samo. Nechte ho několikrát zmáčknout brzdu na místě, pak v kroku a teprve potom v jízdě. Stejně tak trénujte nastupování a sesedání. Kolo se při tom naklání, dítě se o něj musí opřít a nesmí se do pedálů zaplést nohavicí. Projíždějte tolikrát, dokud to nezvládne without přemýšlení.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a nákupní centra. Právě tady, v ulicích kolem Karlova náměstí a Podskalské, najdete jedny z nejčistších funkcionalistických staveb u nás. Mnoho lidí projde kolem nich denně, aniž by zvedli hlavu. Přitom stačí málo – vědět, kam se dívat, a mít oči otevřené. Tento text není o archivech ani o teoriích. Je o tom, jak si tyto stavby skutečně projít a přitom nešlápnout vedle.

Zimní bundy, lyže, kufry a vánoční výzdoba patří nahoru. Využijte prostor nad dveřmi — police o hloubce 30 cm nad zárubní unesou kufry i krabice a nikomu nepřekáží. Pod postelí se dá získat až 40 cm výšky, pokud použijete úložné boxy na kolečkách. Pozor ale na postele s úložným prostorem bez větrání: oblečení v nich plesniví. Nechte mezi dnem postele a podlahou mezeru nebo použijte látkové boxy, které dýchají.

Začněte u plotu. Drátěné pletivo vysoké metr stačí na slepice, ale ne na lišku, která se podhrabává. Pletivo proto zahlubte minimálně třicet centimetrů do země a spodní okraj ohněte ven do pravého úhlu. Kuna přeleze plot snadno, pokud nemá horní přesah nebo elektrický pruh. Elektrický ohradník ve výšce dvaceti a čtyřiceti centimetrů nad zemí odradí většinu suchozemských predátorů spolehlivě. Ujistěte se, že není v dosahu vysoké trávy, která svod zeslabí.

Na závěr: nechte si čas na jednu kavárnu v přízemí některého z domů. Právě tam pochopíte, jak zařídit malou kuchyni funkcionalisté mysleli na každodenní život. Nešlo jim o pompéznost, ale o světlo, vzduch a funkci. Když si toho všimnete, přestane být Nové Město jen dopravním uzlem a stane se čitelnou učebnicí architektury, kterou stačí otevřít očima.

Další častou chybou je ignorovat orientaci světla. Funkcionalistické fasády jsou navrženy tak, aby hrály se stínem. kolem poledne, uvidíte jen plochou bílou stěnu. Nejlepší čas je brzy ráno nebo pozdní odpoledne, kdy boční světlo zvýrazní plasticitu a hru hmot. Stejně tak se vyhněte návštěvě v době, kdy je ulice plná aut – výfukové plyny a parkující vozy zakryjí to, co je na těchto domech nejcennější: čistou kompozici.

Mnoho lidí si také plete funkcionalismus s konstruktivismem. Rozdíl je v přístupu k materiálu. Funkcionalismus pracuje s železobetonem, sklem a ocelí, ale nezříká se omítky. Konstruktivismus ji potlačuje. Pokud uvidíte stavbu, kde je přiznaný beton a zároveň jemná omítka, nejde o čistý funkcionalismus. To je důležité vědět, jinak si budete myslet, že jste objevili něco unikátního, co je ve skutečnosti jen pozdní úprava.

Základní chybou je spoléhat na to, že funkcionalismus poznáte podle jedné univerzální šablony. Není to pravda. Nové Město má několik vrstev – od raného dekorativismu po strohý purismus. Pokud budete hledat jen „bílé krabice se zaoblenými rohy", přijdete o stavby, které mají výrazné horizontální pásy oken, ustupující podlaží nebo nárožní věže. Doporučuji začít u budovy bývalé školy ve Vodičkově ulici, kde je dobře vidět přechod od geometrické secese k funkcionalismu. Prohlédněte si hlavně parapety a římsy – právě tam se láme styl.

Jak si prohlídku naplánovat, aby nebyla jen zběsilým pochodem Vyberte si jeden blok a tomu se věnujte. Mnozí udělají tu chybu, že chtějí za odpoledne stihnout celé Nové Město od Emy Destinnové až po Palác. Výsledek je únava a žádný zážitek. Místo toho si naplánujte trasu dlouhou maximálně dva kilometry. Začněte u nábřeží, kde stojí funkcionalistické obytné domy s výhledem na řeku, a pokračujte směrem k ulici Na Poříčí. Cestou si všímejte detailů: zábradlí, vstupní dveře, mozaiky nad portály. Právě tyto prvky odlišují originál od pozdějších napodobenin.

Praktický test na závěr: zkuste si na papír nakreslit mřížku, kde sloupce jsou vaše kusy a řádky ostatní kusy. Zaškrtněte, co spolu tvoří nositelnou kombinaci. Pokud některý kus nemá alespoň pět zaškrtnutí, patří pryč. Tímto způsobem postupně zredukujete šatník na dvacet až třicet kusů, které dají dohromady desítky outfitů. Barvy pak řešíte jen výjimečně, protože systém už funguje za vás.