Duha: odraz světla ve vodě, nebo lom v kapce?
Než podepíšete cokoli, nechte si spočítat orientaci a sklon střechy a zkontrolujte, kolik stínu padne na panely během dne. Zastínění ráno nebo večer vadí méně než stín v poledne. Malý model s reálnými daty o místě a stínu řekne víc než sebelepší leták. Inovace v panelech pomáhají, ale špatně navržená soustava je nepřebije.
Za městským deštěm nebo u vodopádu se dají vyrobit i umělé duhy. Stačí jemná vodní mlha a sluneční světlo z boku. Při focení trysek fontán a vodopádů zkuste clonu kolem f/8 až f/11, aby byl oblouk ostrý v celé šířce. Vyhněte se fotografování s dlouhým objektivem z velké dálky — duha je úkaz vázaný na úhel, ne na konkrétní místo na obloze, takže se při pohybu pozorovatele posouvá s vámi.
Pálivost se měří Scovilleovou stupnicí, na obalu berte orientačně. Stejná odrůda může být ostřejší nebo mírnější podle půdy, počasí a zralosti. Pokud vaříte pro více lidí, podávejte ostré jídlo zvlášť nebo nechte každého přidat si chilli až na talíři. Děti, lidé s vředy, refluxem nebo citlivým žaludkem by měli začínat opatrně a sledovat, jak tělo reaguje.
Rozdíly tlaku dělá hlavně nerovnoměrné zahřívání zemského povrchu. Slunce hřeje nad pevninou rychleji než nad vodou, teplý vzduch stoupá a u země po něm zůstává nižší tlak. Nad chladnější plochou je vzduch hustší a tlak vyšší. Vzduch pak teče od chladnějšího místa k teplejšímu. Proto fouká od moře na pevninu přes den a v noci často opačně. Stejný princip funguje i na svazích: na jižním úbočí se vzduch ohřívá dříosvětlení v obýváku a stoupá, do údolí se nasává chladnější vzduch z okolí.
Když je cibule potřeba hodně, vyplatí se nakrájet ji najednou a přebytek hned uložit do uzavíratelné nádoby. Čerstvě nakrájená cibule v otevřené misce uvolňuje plyn dál a dráždí oči i tehdy, když už nůž odložíte. A pokud se slzení objevuje pokaždé velmi silně, zkontrolujte, jestli nekrájíte na příliš teplém místě u sporáku. Teplo těkavost zvyšuje, chlad a rychlá práce ji naopak tlumí.
Druhý tlak přišel ze strany pohlavního výběru. Samci s delším a masivnějším krkem vítězili v soubojích o samice, protože při „krčních zápasech" dokázali soupeře přetlačit a zasáhnout ho těžší hlavou. Krk se tak stal i znakem kondice. To je důvod, proč mají samci delší krk než samice a proč se délka krku mezi populacemi liší podle dostupnosti potravy a hustoty konkurence.
Hlavní a vedlejší duha: proč je jedna jasnější Občas se nad hlavní duhou objeví slabší sekundární oblouk s obráceným pořadím barev. Vzniká při dvou vnitřních odrazech v kapce, a proto je světlo rozptýlené a slabší. Mezi oběma oblouky bývá tmavší pás — tzv. Alexandrův pás. Pokud ho chcete vidět, dívejte se na oblohu bez slunečních brýlí s polarizačním filtrem, který tento rozdíl potlačí.
Zajímavé je, že krk žirafy má stejný počet krčních obratlů jako člověk, jen jsou mnohem delší. To je užitečné vědět při jakémkoli zásahu do krční oblasti: poškození jednoho obratle má okamžitý dopad na celou délku krku a hojení je pomalé. Když se tedy hodnotí zdraví žirafy, sleduje se nejen výška, ale i plynulost pohybu krku, ochota se natáhnout za potravou a způsob, jakým zvedá hlavu po pití. Právě tyto detaily prozradí problémy dřív než cokoli jiného.
Dlouhý krk žirafy není žádná estetická libůstka, ale výsledek soutěže o potravu. Předci dnešních žiraf mohli spásat listí ve výškách, kam se nedostal žádný jiný velký býložravec africké savany. Kdo měl delší krk, ten měl přístup k potravě i v období sucha, kdy přízemní vegetace vyschla. Ti s kratším krkem hladověli nebo museli migrovat. Během mnoha generací se tak prodlužoval nejen krk, ale i přední končetiny a jazyk, který dnes měří přes půl metru a je dost ohebný na to, aby objal trnitou větev.
Poslední častá chyba je čekat duhu za deště, který už skončil. Kapky musí být ve vzduchu ve chvíli, kdy svítí Slunce. Sledujte proto přeháňky, které přecházejí rychle a za nimiž se vyjasňuje. Právě v této krátké chvíli bývá duha nejvýraznější a často i dvojitá.
Kde dlouhý krk přestává být výhodou Jenže každá adaptace má svou cenu a u žiraf je to znát v praxi. Srdce musí pumpovat krev do výšky několika metrů, takže pracuje s tlakem, který by u jiných savců způsobil vážné problémy. Když žirafa ohne krk dolů k napajedlu, hrozí jí mdloby z náhlého poklesu tlaku v mozku. Proto pije krátce, rozkročená, a hlavu zvedá pomalu. Stejný mechanismus je důvod, proč se při manipulaci se zvířetem ve zoo nikdy netlačí na to, aby se ohýbalo prudce a rychle.
Základní podmínka je jednoduchá: Slunce musí svítit za pozorovatelem a déšť nebo vodní mlha musí být před ním. Úhel mezi směrem ke Slunci a směrem k duze bývá kolem 42 stupňů pro hlavní duhu. To vysvětluje, proč duhu nikdy neuvidíte v poledne, kdy je Slunce vysoko — oblouk by ležel pod obzorem. Naopak brzy ráno a pozdě odpoledne máte nejlepší šanci.