Domácí konzervy bez pasterace: kde většina lidí zbytečně ztratí celou úrodu

Zavařujte ve velkém hrnci s mřížkou na dně nebo v tlakovém hrnci. Sklenice musí být ponořené, voda sahá alespoň dva centimetry nad víčka. U běžného hrnce se maso steriluje při teplotě kolem 100 °C po dobu 90 až 120 minut podle velikosti sklenic. Tlakový hrnec zkracuje čas na 30 až 45 minut, ale teplotu je nutné hlídat podle návodu konkrétního hrnce. Po vypnutí nechte sklenice v hrnci vychladnout, aby teplota neklesla příliš rychle a víčka se nepropadla.

První krok je sterilizace nádob. Sklenice i víčka ponořte do hrnce s vodou, přiveďte k varu a vařte deset minut. Vyndávejte je horké a ihned plňte. Víčka se šroubovacím závitem se nesmí vařit opakovaně, protože guma ztrácí těsnost. Sklenice s ouškem a skleněným víčkem jsou spolehlivější, ale i ta musí být suchá a čistá. Běžná chyba: lidé sklenice jen opláchnou horkou vodou a myslí si, že to stačí.

Nejčastější chyba je příliš vysoká teplota. Kdo nastaví 180 °C nebo vyšší, riskuje, že se obsah začne vařit, přeteče přes okraj, víčko se uvolní a do sklenice se dostane vzduch. Výsledek poznáte podle toho, že druhý den víčko nedrží. Další častá chyba je studená trouba. Sklenice se musí vkládat do předehřáté trouby, jinak se zahřívají pomalu a nerovnoměrně, což u hustších náplní znamená, že střed zůstane chladný i po uplynutí doby. Potřebujete troubu s funkcí horkovzdušného proudění, protože statické pečení vytváří místa s různou teplotou.

Hlava nad hladinou rozhoduje o těsnos

Nejčastější chyba je příliš dlouhý var ve vlastní šťávě. Ovoce bez pecek stačí krátce povařit nebo zalít horkým nálevem a nechat projít teplem, ne ho hodiny dusit. Cukr sice pomáhá držet tvar, ale jen do určité míry. Příliš sladký nálev vtahuje vodu z dužniny a plody se scvrknou, příliš slabý zase nedostatečně konzervuje. Osvědčený poměr je přibližně jedna část cukru na dvě až tři části vody, případně s malým množstvím kyseliny citronové, která podpoří pevnost a jasnou barvu.

Hotové výrobky skladujte v chladu a temnu. Kompoty a džemy vydrží při pokojové teplotě i rok, šťávy je lepší spotřebovat do šesti měsíců. Po otevření vždy uchovávejte v chladničce a spotřebujte do týdne. Pokud i přes dodržení postupu cítíte hořkost, příčinou bývá přezrálé nebo mrazem poškozené ovoce – takové maliny se na zavařování nehodí.

Když dodržíte kyselost, čistotu a ponoření náplně, vydrží konzervy bez pasterace i rok. Není to o štěstí, ale o tom, jestli jste někde nepodcenili detail. Právě v tom detailu přichází většina lidí o celou úrodu.

Zavíčkování a skladování je poslední místo, kde se to láme. Sklenici naplňte po okraj, víčko nasaďte a utáhněte jen tak, aby drželo. Příliš silné utažení zabrání úniku plynů a víčko se vyboulí. Skladujte byt v paneláku temnu při teplotě do patnácti stupňů Celsia, ideálně v chladné spíži nebo ve sklepě. První tři dny sklenice kontrolujte. Pokud se víčko vyboulí, nálev se zakalí nebo se objeví bublinky, obsah vyhoďte. Nikdy ho neochutnávejte, ani když nevoní. I slabý zápach po kvasnicích znamená, že konzervace selhala.

Než začnete, maliny přeberte. Odstraňte stopky, listy a hlavně plody s nádechem plísně nebo hniloby. Properte je jen jednou, v chladné vodě, a nechte okapat na utěrce. Nikdy je nemačkejte v dlani ani nemíchejte prudce – každá rozdrcená pecička je později znát v chuti. Pokud jsou plody velmi zralé, použijte je raději na šťávu než na kompot, kde by se rozpadly.

Kompot, džem a šťáva: kde se hořkost tvoří nejčastěji U kompotu se vyhněte dlouhému varu v cukerném sirupu. Sirup připravte předem, nechte ho vychladnout a maliny do něj vložte až těsně před plněním. Sklenice naplňte po okraj, zalijte sirupem a sterilujte při 80 °C přibližně 20 minut. Delší sterilace ztmavne plody a zvýrazní trpkost. U džemu je klíčové, aby směs nebyla příliš suchá – krátce povařená šťáva s pektinem snižuje potřebu dlouhého odpařování. Maliny rozmačkejte vidličkou, ne mixérem, a vařte maximálně 8 minut od bodu varu.

Šťáva je nejnáchylnější k hořkosti, protože se pecičky snadno dostanou do lisu. Nejlepší je maliny nejprve krátce spařit v páře a nechat je samovolně odkapat přes plátno. Netlačte na ně a neždímejte. Pokud už šťávu lisujete, použijte jemné síto a vzniklou hmotu vyhoďte – obsahuje právě ty hořké látky. Šťávu pak zahřejte jen na 75 °C, plňte do horkých lahví a obraťte dnem vzhůru.

Kyselé prostředí a sůl rozhodují víc než teplota Bez pasterace se neobejdete bez kyseliny. Ocet, citronová šťáva nebo kyselina mléčná snižují pH pod 4,6, což je hranice, při které se přestávají množit nebezpečné bakterie včetně botulismu. Kyselinu nepřidávejte od oka. Na kilogram zeleniny počítejte alespoň dva decilitry octa o koncentraci osm procent, u rajčat stačí polovina, protože jsou sama kyselá. Sůl nepoužívejte jen kvůli chuti. Nekonzervovaná sůl s jódem nebo protispékavou látkou může zákal a chuťové změny způsobit. Používejte hrubou mořskou nebo kamennou sůl bez přísad, a to v poměru dvě až tři procenta hmotnosti náplně.

If you have any type of inquiries relating to where and the best ways to make use of Rekonstrukce bytu, you could contact us at our web site.