Co zrobić, aby zástěna na balkoně vydržela a skutečně kryla?

Zrcadlo a věšák řeší víc než skří

Matrace by měla být o 10 až 15 cm delší než postava nejvyššího spícího. Šířka 160 cm je minimum pro dva dospělé, kteří nechtějí spát na sobě. Pokud je místnost úzká, zvažte dvě samostatné matrace v jednom rámu. Lépe se s nimi manipuluje při stěhování a při výměně. Rošt musí mít dostatečný počet lamel, jinak se matrace po čase prohne a postel začne vrzat. Vrzání často vzniká také povolenými šrouby — po měsíci používání je zkontrolujte a dotáhněte.

Materiál volte podle toho, jak moc má zástěna vydržet. Plastové výplně jsou lehké a snadno se čistí, ale v horku měknou a časem žloutnou. Hliníkové lamely drží tvar a dobře odolávají dešti, ale v silném větru mohou hlučet. Dřevo vypadá přirozeně, jenže vyžaduje pravidelný nátěr, jinak zčerná. Tkanina nebo síťovina je nejlevnější a nejrychlejší řešení, ale při prudkém větru se trhá a nedrží barvu. Pro trvalé soukromí se osvědčily pevné desky z kompozitu nebo polykarbonátu, které zároveň tlumí hluk z ulice.

Hotová zástěna chce údržbu. Jednou za rok zkontrolujte šrouby, zda se nepovolily, a očistěte povrch od mechu a listí. Dřevo natřete ochranným olejem, kov postříkejte sprejem proti korozi. Pokud zástěna špatně drží, raději ji celou sejměte a ukotvěte znovu, než abyste přidávali další pásky. Když je práce hotová, vyzkoušejte, co dělá vítr – stačí, když se opřete do rámu. Pevná zástěna se nesmí pohnout ani o centimetr. Teprve pak si můžete sednout a užívat si klid, aniž byste se museli otáčet za každým hlukem od sousedů.

Na balkon nepatří běžné interiérové lepidlo. Použijte flexibilní lepidlo třídy C2TE S1, které snese mrazy a pohyby podkladu. Nanášejte ho zubovou stěrkou po celé ploše, ne jen na rohy. Dlaždice vtlačujte a kontrolujte poklepáním – dutá místa jsou slabina, kde začne praskání. Spáry nechte minimálně 3 mm široké. Dilatační spáry udělejte u stěn, u sloupků a po každých 6–8 metrech čtverečních. Vyplňte je pružným tmelem, ne tvrdou maltou.

Jestliže potřebujete pracovat vsedě, parapet samotný vám stačit nebude. Řešením je prodloužit desku pomocí stabilní podpěry nebo ji překrýt větší pracovní deskou, která se opře o stěnu a nohy. Vždy ale zajistěte, aby deska neklouzala a nezatěžovala okenní rám. Typická chyba je položit těžký monitor na úzký parapet bez jištění – při otevření okna se vše může zřítit. Bezpečnější je na parapet umístit jen klávesnici, myš a dokumenty a samotný počítač nechat na stole.

Častou chybou je montáž zástěny bez ohledu na odtok dešťové vody. Pokud desky přiléhají těsně k sobě a voda zůstává na horní hraně, po zimě prasknou. Stejně špatné je kotvit do panelu balkonu, který je dutý – šroub se neudrží. V takovém případě použijte chemickou kotvu nebo konzoly, které se opřou o zábradlí z obou stran. Před vrtáním si ověřte, kudy vedou elektrické rozvody a plynové potrubí, abyste je nepoškodili.

Zástěna na balkoně neřeší jen zvědavé pohledy. Chrání také před větrem, sluncem a deštěm, ale hlavně vytváří hranici, kterou sousedé respektují. Než začnete cokoli kupovat nebo vrtat, změřte si balkon. Potřebujete vědět šířku zábradlí, jeho výšku, tloušťku madla a vzdálenost mezi svislými pruty. Bez těchto čísel skončíte s materiálem, který nedrží nebo přesně nepasuje. Zároveň zjistěte, zda balkon patří vám, nebo jde o společný prostor domu. U družstevních a nájemních bytů bývá nutný souhlas, jinak vám může být zástěna nařízena odstranit.

Jak zástěnu ukotvit, aby nespadla na cizí auto Upevnění je nejčastější zdroj problémů. Nikdy nepřipevňujte zástěnu jen plastovými stahovacími páskami k zábradlí. Pásky zkřehnou na mrazu a při prvním poryvu větru se přetrhnou. Místo toho použijte nerezové objímky nebo šrouby s maticemi, které se opřou o pevnou část rámu. Pokud zábradlí nemá vhodné otvory, vyrobte si dřevěný nebo hliníkový rám, který na zábradlí nasadíte a zajistíte svěrkami. Vždy nechte mezi deskami malé mezery – slouží k odtoku vody a snižují tlak větru. U rohových balkonů počítejte s tím, že vítr tlačí na plochu z boku, proto tam přidejte výztuhu.

Ložnice v paneláku má jeden zásadní handicap: vzduch v ní cirkuluje jinak než v rodinném domě. Betonové jádro, plastová okna a společná stoupačka znamenají, že vlhkost, kterou přes noc vydechnete, nemá kudy odejít. Pokud se ráno budíte s ucpaným nosem, bolavou hlavou nebo pocitem vydýchaného vzduchu, není to náhoda. Je to důsledek toho, že ložnice nemá řízenou výměnu vzduchu.

Výška zástěny se řídí účelem. Pokud řešíte jen pohledy vsedě, stačí krytí do úrovně pasu. Když chcete soukromí i vestoje, musí zástěna přesáhnout výšku očí, tedy zhruba 160 až 170 cm od podlahy. Dejte pozor, aby nezakrývala celý výhled sousedům nebo nebránila přístupu ke společným rozvodům. Některé domy mají ve stanovách, že zástěna nesmí přesáhnout určitou výšku zábradlí. Přečtěte si to předem, vyhnete se pozdějším dohadům.