Co zrobić, aby prostup sádrokartonovou stěnou vydržel i vlhkost?

Typická chyba je nasadit si rukavice až ve chvíli, kdy už držíte desku. Prach a ostré hrany vás zastihnou dřív. Další častá chyba je používat stejný pár na řezání i na přenášení – mezi vlákny se usadí sádra, rukavice ztvrdnou a přestanou držet. Po každé práci je properte ve vlažné vodě bez aviváže, nechte volně uschnout a teprve potom znovu použijte.

Prostup sádrokartonovou stěnou bývá slabé místo každé příčky. Sádrokarton sám o sobě není nosný ani vodotěsný a jakýkoli otvor v něm snižuje tuhost konstrukce. Pokud prostupem vede voda, pára nebo jen vlhký vzduch, stěna začne bobtnat, měknout a nakonec ztratí pevnost. Odolnost proti vlhkosti tedy nezávisí na tloušťce desky, ale na tom, jak je prostup utěsněn a jak je odvedena voda, kterou potrubí přenáší.

Impregnovaný sádrokarton (často zelený) se používá v místech se zvýšenou vlhkostí, tedy i v koupelnách a kolem rozvodů vody. Při jeho řezání narazíte na dvě věci, které obyčejný karton nemá: pevnější jádro a vodoodpudivou úpravu. Ta sice chrání desku před vlhkem, ale při nešetrném řezu se vydrolí a obnaží se jádro, https://detox36.ru/ které pak může bobtnat. Proto je potřeba řezat pomalu, s ostrým nástrojem a pokud možno tak, aby řezná hrana zůstala co nejčistší.

Co rozhoduje o životnosti: řez, spoje a přes

Volba mezi voděodolným a běžným sádrokartonem je jednoznačná tam, kde hrozí zvýšená vlhkost. Voděodolná deska se pozná podle zeleného papíru, případně podle označení výrobce. Nikdy ji nenahrazujte obyčejnou deskou jen proto, When you have almost any questions about where by as well as the best way to use více informací, you can e-mail us from our own web site. že ji máte po ruce. V koupelně se vyplatí použít i speciální desky do vlhka, které mají lepší jádro, ale i ty potřebují ochranu povrchu.

Samotná deska ale koupelnu nevodotěsní. Voděodolný sádrokarton je odolný proti vlhkosti, ne proti vodě v kapalném stavu. Pokud deska přijde do přímého kontaktu s vodou — třeba v prostoru sprchy — musí být pod obkladem provedena hydroizolační vrstva. Na desku se nejdříve nanese penetrace, poté se aplikuje tekutá hydroizolace nebo hydroizolační pás ve spojích a rozích. Teprve na tuto vrstvu se lepí obklad. Vynechání hydroizolace je druhá nejčastější chyba; deska sice vydrží, ale vlhkost pronikne spárami a začne degradovat konstrukci i okolní místnosti.