Co zkontrolovat, aby auto přežilo mráz bez překvapení?

První častá chyba je koupě spoileru podle fotky, bez ohledu na tvar karoserie. Křídlo, které na jednom voze funguje, může na jiném působit jako brzda. Rozhoduje nejen sklon a plocha, ale i výška nad střechou a vzdálenost od zadního okna. Pokud výrobce vozu uvádí doporučené nastavení, vyplatí se ho respektovat. Univerzální díly většinou žádné údaje nemají.

Kapaliny se v zimě chovají jinak, než by člověk čekal. Nemrznoucí směs do ostřikovačů musí vydržet teploty hluboko pod bodem mrazu, jinak z ní vznikne led, který roztrhne hadičky i nádržku. Dolijte ji včas a neřeďte vodou ani v teplejších dnech. Chladicí kapalinu zkontrolujte podle označení na nádobce, poměr glykolu určuje bod tuhnutí. Olej se při nízkých teplotách zhušťuje, takže pokud máte v motoru viskozitu určenou pro teplé podnebí, zvažte výměnu za tu, kterou výrobce doporučuje pro zimní podmínky.

Při huštění postupujte po malých krocích. Dofoukněte o desetinu, změřte, případně upravte. Nikdy nepřefukujte záměrně „pro jistotu". U novějších vozů s nepřímým měřením tlaku (přes ABS) se rozsvítí kontrolka až při větším rozdílu, takže se na ni nespoléhejte. U přímého měření jsou čidla v ventilkách a ukazují hodnoty v palubním počítači, často ale také jen orientačně. Fyzická kontrola tlakoměrem je stále nejspolehlivější.

Zimní příprava není o jednom velkém úkonu, ale o sérii malých kontrol, které zaberou odpoledne. Baterie, pneumatiky, kapaliny, výhled a zvyky za volantem tvoří celek. Kdo je projde ještě před prvním mrazem, vyhne se ránu, kdy auto nechytne a cesta do práce se změní v telefonování odtahovce.

Jak správně postupovat při měření Měřte vždy za studena, ideálně ráno před první jízdou. Pokud to nejde, zapamatujte si jednoduché pravidlo: z teplého tlaku odečtěte přibližně deset procent a dostanete orientační studenou hodnotu. Například naměříte-li po jízdě 2,4 baru, studený tlak je kolem 2,2 baru. Přesnější je ale prostě počkat, až kola vychladnou. Měřič tlaku mějte vlastní a občas ho zkontrolujte proti jinému – levné přístroje mohou ukazovat o dvě desetiny vedle.

Kovové skřípání versus jiné zvu

Zimní provoz prověří auto víc než jakékoli jiné období. Mráz, sůl, vlhkost a krátké jízdy se podepíšou na baterii, pneumatikách i na karoserii. Připravit se dá během jednoho odpoledne a odhalit přitom závady, které by jinak skončily ranním startováním přes kabely. Začněte u baterie: změřte napětí naprázdno, zdravá baterie drží po nabití kolem 12,6 V. Pokud padá pod 12,2 V, nechte ji dobít a zkontrolujte svorky. Oxidaci oškrábejte kartáčem a potřete je tenkou vrstvou vazelíny. Slabá baterie se v mrazu projeví jako první, proto ji nechte zatížit v servisu, kde změří kapacitu.

Nejčastější chybou je nastartovat a hned jet. Motor i převodovka potřebují pár desítek sekund na rozptýlení oleje, ale dlouhé zahřívání na místě škodí víc než prospívá — zahřívá se pomalu a zbytečně spotřebovává palivo. Po nastartování vyčkejte krátce, pak jeďte klidně a nevytáčejte motor, dokud se neohřeje. Druhou chybou je ignorovat rez a sůl. Po jízdě v posoleném provozu opláchněte podvozek a prahy čistou vodou, jinak se sůl dostane do spojů a začne pracovat. Třetí chybou je nechat auto stát s mokrou ruční brzdou přes noc; v mrazu může přimrznout. Zařaďte rychlost a nechte brzdu uvolněnou.

Jak poznat, že spoiler škod

Viditelnost je druhá věc, kterou řidiči podceňují. Ostřikovače nastavte tak, aby stříkaly na střed zorného pole, ne pod něj. Stěrače s tvrdou nebo popraskanou gumou nechte vyměnit, jinak budou na skle rozmazávat sůl a špínu. Světlomety vyčistěte a zkontrolujte, jestli svítí obrysová, potkávací i dálková světla; prasklá žárovka se v zimě mění nepříjemně. Do kufru patří škrabka se škrabkou na led, smetáček, rukavice, taška s pískem nebo hrsť kočičích podestýlek pro případ uvíznutí a startovací kabely.

Uvnitř vozu zkontrolujte to, co používáte při krizové situaci. Doklady, lékárnička, výstražný trojúhelník, reflexní vesta a rezervní kolo nebo sada na opravu musí být na místě a v použitelném stavu. Lékárnička s prošlými obvazy je stejně k ničemu jako žádná. Zkontrolujte také, zda máte v kabině škrabku a zda funguje osvětlení interiéru. V zimě navíc odstraňte sníh z celého auta, ne jen z čelního skla – sníh ze střechy se při brzdění sesune na čelní sklo a oslepí vás.

Pneumatiky a brzdy rozhodují o tom, kde zastavíte Zimní pneumatiky mají směs, která tuhne až při vyšších teplotách než letní, takže pod sedm stupňů už ztrácejí přilnavost. Podívejte se na hloubku dezénu — minimum jsou čtyři milimetry, ale na sníh je lepší šest a víc. Zkontrolujte i tlak, protože s klesající teplotou klesá zhruba o 0,1 baru na každých deset stupňů. Tlak měřte za studena, ne po jízdě, jinak naměříte nesmysl. U brzd si všímejte drážky v destičkách a stavu kotoučů; rezavé okraje na krajích kotoučů jsou běžné, ale hluboké rýhy nebo měkký pedál znamenají návštěvu dílny.