Co vyrobit z domácích zásob, aby kostým vydržel celý večer?

Základem je vrstvení. Tričko přes tričko, legíny pod sukni, mikina pod plášť. Vrstvy zakryjí nedokonalé střihy a hlavně udrží teplo, pokud jdete ven. Látku vždy nejdřív přišpendlete nebo přišijte, teprve pak stříhejte. Typická chyba je ustřihnout příliš mnoho a pak zjistit, že kostým nedrží na ramenou. Radši uberte míň a přidejte sponu nebo gumičku.

Na míčové hry nepotřebujete plný tým ani halu. Stačí dva lidé, jeden míč a trocha prostoru. Většina lidí si pod sportem ve dvou představí tenis nebo badminton, ale existuje řada dalších možností, které se dají hrát na dvoře, v parku nebo na pláži. Rozhodující je, jaký míč máte po ruce a jaký povrch je k dispozici.

Vlastní varianty nemusí končit u obrázků. Osvědčily se dvojice písmen a jim odpovídajících obrázků, dvojice číslic a teček, nebo dokonce dvojice slov, která k sobě patří významem. U starších dětí funguje i varianta, kdy se místo otáčení karet musí říct, co na druhé straně bylo, a teprve pak se karta otočí. Tím se přidává vzpomínání bez zrakové opory.

Co hrát, když jste jen d

Textil bez šití: použijte tavnou pistoli, ale pozor na horké lepidlo, které propálí tenké látky. Bezpečnější je sešívačka nebo zavírací špendlíky z rubu. Pro pláště stačí prostěradlo nebo závěs, přehnout přes ramena a sepnout broží nebo kolíčkem. Pro sukni z trička odstřihněte rukávy, oblečte si ho jako top a zbytek stáhněte gumičkou v pase.

Většina pravidel není složitá. Složité je vysvětlit je tak, aby je člověk na druhé straně stolu pochopil stejně jako vy. Pokud někdo pravidlo poruší, obvykle to není proto, že by byl hloupý nebo líný. Je to proto, že mu nikdo neřekl, co přesně má dělat, kdy to má udělat a co se stane, když to neudělá. Vysvětlování pravidel je dovednost a dá se naučit.

Než vyrazíte, udělejte zkoušku pohybu: dřep, běh, zvednuté ruce. Kostým, který při tom praskne nebo sklouzne, potřebuje dodatečné zpevnění. Nechte si půl hodiny rezervu na opravy. Nakonec uklízejte zbytky látek a papíru, ať se příště lépe hledá. Nejlepší kostým je ten, který vznikne z toho, co už doma leží, a vydrží celou akci bez lepení na poslední chvíli.

Papír, karton a izolepa vydrží víc, než se zdá Kartonové krabice se hodí na klobouky, brnění, křídla i masky. Stříhejte je na rovné díly a spojujte lepicí páskou z obou stran. Papírová maska potřebuje otvory pro oči a nos, jinak se zamlží. Barvy na papír nanášejte v tenké vrstvě, silná vrstva popraská a opadá. Pokud nemáte barvy, obalte karton látkou nebo starým balicím papírem.

Typická chyba je slibovat něco, co nesplníte. „Když půjdeš hned, dáme si zmrzlinu" – a doma žádná není. Dítě si zapamatuje, že vaše slovo nic neznamená, a příště bude vyjednávat tvrději. Stejně tak nefunguje nechat dítě venku samotné a odejít. To vyvolá paniku a pocit opuštění, který se může vrátit v jiných situacích. Pokud už dítě běží pryč, neutíkejte za ním. Zastavte se, otočte se a jděte pomalu domů. Většina dětí se po chvíli vrátí, protože nechce zůstat sama.

Doplňky dělají kostým. Klobouk z novin, meč z ruličky od papírových utěrek, křídla z ramínek a punčoch. Všechno musí být pevně připevněné, aby to vydrželo běhání po domě i venku. Vyhněte se dlouhým šňůrkám u krku, mohou se zachytit. Boty ozdobte nalepenými tvary, ale použijte oboustrannou pásku, ať jdou zase dolů.

Kostým pro děti i dospělé nemusí stát majlant ani zabrat celý víkend. Rozhodující je, co už doma máte: staré tričko, krabici od bot, zbytky látek, provázek, izolepu a nůžky. Než začnete stříhat, projděte skříně a koše s odpadem. Čím víc materiálu pohromadě, tím snáz vymyslíte, co z toho bude. Kostým, který drží pohromadě a nepadá, je důležitější než dokonalý vzhled.