Co určuje, že je elo postele vhodné k lenošení?

U atypických tvarů se nevyplatí spoléhat na univerzální rošty. Rošt musí kopírovat tvar matrace, jinak vzniknou tlakové body a matrace se v rozích ohne. Pokud má matrace výřez, musí mít rošt stejný výřez, nebo musí být dostatečně tuhý, aby se do prostoru nepropadal. U kruhových matrací se používá středový nosník s paprsky, u oválných zase příčné lamely s proměnnou délkou. Vždy se ptejte, zda je rošt součástí rámu, nebo se dokupuje zvlášť – a zda ho lze zkrátit na míru.

Prvním krokem je zbavit se toho, co v koupelně jen zabírá místo. Projděte police a vyhoďte prázdné obaly, prošlé kosmetické vzorky a věci, které jste nepoužili přes rok. Typická chyba je držet tři poloprázdné lahvičky šamponu, protože "jednou se to hodí". Nehodí. Čím méně předmětů, tím snáze najdete systém, který vydrží i v běžném provozu.

Při zkoušení v prodejně si postel zkuste sami sklopit a zvednout. Všímejte si, zda jde mechanismus plynule, zda někde nedře a zda se po složení zajistí v otevřené poloze. Některé modely mají aretaci jen na jedné straně, jiné na obou. Zjistěte také, jak se čistí prostor pod roštem. Pokud je přístup složitý, bude se tam hromadit prach a časem i vlhkost.

Poslední možností je zatížení spodní části konstrukce. Těžké předměty uložené na spodní palandě nebo v zásuvkách pod lůžkem sníží těžiště a omezí klouzání. Nepřehánějte to ale – příliš velká zátěž může poškodit rám. U novějších paland zkontrolujte, zda výrobce nepočítá s přišroubováním k podlaze pomocí patek. Pokud ano, využijte je. Vždy platí, že bezpečnost je důležitější než estetika. Raději méně elegantní, ale pevně stojící palanda než krásná, která se v noci posune pod dítětem.

Rošt a matrace rozhodují o tom, zda se dá skutečně lenošit Samotný rám je jen nosná konstrukce. Pocit při ležení určuje rošt a matrace. U elo postelí se často používá pevný rošt, který je odolný, ale tvrdý. Pokud chcete měkčí oporu, hledejte provedení s laťkovým roštem, případně s možností vložit vrstvu pružného materiálu. Matrace musí přesně kopírovat vnitřní rozměr výřezu. Když je o pár centimetrů menší, posouvá se a při sklápění vypadává. Když je větší, rošt nedosedne a páka jde ztuha. Vždy si vezměte metr a změřte vnitřní světlost rámu, ne vnější rozměry postele.

Kolik nechat na radiátor, okno a dve�

Pravidelná údržba rozhoduje o tom, jak dlouho bude bočnice vypadat slušně. Prach setřený vlhkým hadříkem zabrání tomu, aby se drobné částečky dostaly pod fólii a poškrábaly povrch při každém pohybu. Vrypy v olejovaném dřevu se řeší jemným brusným papírem a novou vrstvou oleje, u laku stačí vosková tužka v odstínu povrchu. Hluboké škrábance na dýze nemažte tmelem z řady univerzálních oprav – barva obvykle nesedí a výsledek je nápadnější než původní poškození.

Začněte tím, že si změřte prostor a polohu, ve které chcete nejčastěji odpočívat. Elo postel se sklápěcím roštem se ovládá pákou nebo madlem a potřebuje kolem sebe místo na manipulaci. Typická chyba je koupit postel jen podle půdorysu a zapomenout na to, že při sklopení zabere výrazně více místa. Stejně důležité je zkontrolovat, zda se madlo nachází na straně, odkud k posteli přistupujete. Pokud je na opačné straně, budete ji každý den obcházet.

Palandy, které kloužou po podlaze, jsou nebezpečné hlavně v noci, kdy se po nich leze potmě. Nekmitají se jen při vstupu, ale i při otáčení na lůžku, takže se mohou posunout o desítky centimetrů. Prvním krokem je zjistit, proč se to děje. Nejčastěji je na vině hladká podlaha – laminát, vinyl, dlažba nebo lakovaná parketa. Druhou příčinou bývá nedostatečné tření mezi nohami a podlahou, případně příliš úzká základna vzhledem k výšce lůžka.

Elo postele vypadají na fotkách pohodlně, ale rozdíl mezi příjemným odpočinkem a nepohodlným kusem nábytku dělá několik málo parametrů. Nejde o značku ani o vzhled potahu. Rozhoduje konstrukce rámu, kvalita roštu a to, jak přesně sedne matrace do vybrání. Pokud plánujete lenošení jako hlavní činnost, musíte tyto věci řešit dřív, než se rozhodnete pro konkrétní kus.

Když ani to nestačí, přichází na řadu ukotvení ke zdi. Do zdi se však vrtejte jen tehdy, jste-li si jisti, že nejde o sádrokarton bez nosného roštu. Do sádrokartonu použijte speciální hmoždinky určené pro těžké zatížení, do plné zdi stačí běžná hmoždinka a vrut. Palandu spojte se zdí přes úhelník nebo ocelovou pásku v místě, kde je rám pevný. Nikdy nevrtejte do tenké překližky nebo do lamina – spoj by se vytrhl. Pokud si nejste jistí, raději zavolejte někoho, kdo se ve stavbě vyzná.