Co udělat před první mrazíky, aby pokojovky přežily zimu?
Kde se dělají nejčastější chy
Po odstranění poškozených kořenů nechte rostlinu několik hodin na vzduchu, aby rány zaschly. Nepoužívejte vlhký hadr ani igelitový sáček, tím byste vlhkost vrátili tam, kde škodí. Mezitím připravte nový substrát: kyprý, s podílem hrubšího materiálu, který drží vzduch. Květináč musí mít dostatečně velké drenážní otvory a na dně vrstvu drenáže. Rostlinu zasaďte tak, aby kořenový krček zůstal nad úrovní zeminy. Po přesazení zalijte jen jednou, mírně, a další zálivku odložte, dokud substrát neproschne.
Vlhkost vzduchu je důležitá hlavně v zimě, kdy topení vysušuje vzduch. Nízká vlhkost se projeví suchými špičkami listů a jejich okraji. Pomůže skupina rostlin pohromadě, miska s vodou v okolí nebo rosení, ale rosení nenahradí špatnou zálivku. Listy také pravidelně otírejte vlhkým hadříkem, aby na nich neulpíval prach a rostlina mohla efektivně fotosyntetizovat.
Pro delší nepřítomnost se vyplatí přesadit rostliny do větších nádob nebo je seskupit k sobě. Rostliny postavené blízko sebe si navzájem zvyšují vlhkost vzduchu a méně vysychají. Pokud máte možnost, použijte samozavlažovací květináče s rezervoárem — voda se do substrátu dostává knotem podle potřeby a vydrží i několik týdnů. U rostlin, které nesnesou přemokření, jako jsou sukulenty a kaktusy, žádné zavlažování neřešte. Ty naopak potřebují sucho a běžná dovolená jim prospěje víc než pravidelná zálivka.
Světlo je v zimě vzácné. Přesuňte rostliny co nejblíž k oknu, ale pozor na průvan a na chlad, který sálá od skla. Listy by se neměly dotýkat tabule, jinak omrznou. Pokud svítíte, prodlužte denní světlo na deset až dvanáct hodin a světelný zdroj umístěte výš, aby nespálil listy. Rostliny otáčejte, aby rostly rovnoměrně.
Trvalky a okrasné traviny nechte v zimě zcela bez hnojení. Nadzemní části odumřely nebo jsou suché a kořeny v chladu nepracují. Hnojení by podpořilo růst měkkých výhonů, které uhynou při prvním mrazu. Stejně tak ovocné stromy a keře – zimní hnojení dusíkem je typická chyba. Dusík se vymývá do spodních vod a na jaře rostlina nemá z čeho čerpat. Pokud potřebujete dodat živiny, udělejte to až na jaře před rašením.
Topná sezona přináší suchý vzduch. Zvyšte vlhkost kolem rostlin, ne na ně – misky s vodou, seskupení květináčů nebo zvlhčovač fungují lépe než rosení listů, které u některých druhů podporuje plísně. Teploty držte stabilní, ideálně mezi 18 a 22 °C, a vyhněte se radiátorům, které vysušují vzduch i substrát. Chladnomilné druhy dejte do chladnější místnosti, teplomilné dál od průvanu.
Přezimování pokojových rostlin není složité, ale většina problémů vzniká zbytečně – ze špatného načasování a z přehnané péče. Rostliny v bytě nemají období klidu jako venku, přesto se jejich potřeby na podzim mění. Klíčové je začít dřív, než se zkrátí den a začne topná sezona. Právě tehdy je čas prohlédnout každou rostlinu jednotlivě, ne je hromadně zalévat a hnojit podle letního režimu.
Začněte kontrolou listů a substrátu. Otočte každý květináč a podívejte se na spodní stranu listů, do paždí a na povrch půdy. Najdete-li jemné pavučiny, lepkavé kapky nebo bílé chomáčky, řešte to hned – přes zimu se škůdci množí rychleji a v suchém vzduchu se šíří mezi rostlinami. Napadené kusy dejte stranou, ošetřete a teprve po vyčištění vraťte zpět. Prevence je jednodušší než zásah v lednu.
Kdy omezit zálivku a přestat hnojit S ubývajícím světlem rostliny zpomalují růst, a tím klesá i spotřeba vody. Zalévejte méně často, ale vždy důkladně, a mezi zálivkami nechte substrát proschnout podle druhu – sukulenty výrazně, kapradiny jen mírně. Hnojení přerušte nebo výrazně omezte od října do února, protože přebytek živin v klidovém období spálí kořeny a podpoří měkké, slabé výhony. Vodou z vodovodu zalévejte opatrně, u citlivých druhů ji nechte odstát.
Nakonec prohlédněte květináče a substrát. Přesazujte jen rostliny, které to skutečně potřebují, a raději na jaře; v zimě kořeny regenerují pomalu. Odstraňte suché listy a květy, aby se na nich nedržela vlhkost a nešířily se plísně. Nenechávejte vodu v podmisce, protože přemokření je nejčastější příčina uhynutí pokojovek v zimě. Když rostlina shodí pár listů, není to vždy chyba – často jen přirozená reakce na méně světla.