Co spadne z balkonu dřív: květináč, nebo prádlo?
Na závěr: menší balkon neznamená méně možností, jen vyžaduje pořádek. Jednou za sezónu projděte, co jste za poslední měsíc nepoužili, a odstraňte to. Prázdná plocha je na dvou metrech cennější než další dekorace. Když budete držet sušení a sezení oddělené a všechno skládací, zůstane vám místo i na ranní kávu.
Jak postupovat, když se blíží déš
Dva metry čtvereční jsou na balkoně přesně ta plocha, kde se každý centimetr počítá. Než začnete cokoli kupovat, změřte si půdorys a poznamenejte si, kudy vede odtok, kde je elektrická zásada a jak daleko se dá otevřít okno nebo dveře. Právě tyto tři věci určují, co se na balkon vejde, aniž byste o něco přišli. Typická chyba je nakoupit nábytek podle fotky z katalogu a teprve doma zjistit, že se nedají otevřít dveře.
Kdy dát přednost ručnímu prostředku a kdy sáhnout po chemii Domácí varianta se obvykle míchá z jedlé sody, octa, citronu, soli a vody. Ocet a kyselina citronová rozpouštějí vodní kámen a zbytky mýdla, soda zase narušuje tuk a pomáhá odstranit zápach. Takový prostředek je šetrný k pokožce a k nádobí, ale nestačí na silné znečištění. Na mastné pekáče po pečení masa potřebujete buď delší působení, nebo kombinaci s horkou vodou. Pokud sáhnete po octu, nikdy ho nemíchejte s přípravkem obsahujícím chlor, vzniká nebezpečný plyn.
Vítr na balkoně nezačíná u velkých věcí. Nejdřív letí to, co má velkou plochu a malou hmotnost, nebo co drží jen na jednom slabém místě. Typicky to jsou igelitové tašky, ručníky přehozené přes zábradlí, lehké plastové květináče, rohožky, podnosy, misky pod květináče a nepřipevněné truhlíky. Teprve potom se uvolní těžší předměty, které ale mohou napáchat větší škodu.
Nabíječku nikdy nepokládejte na textil, dřevo ani na plastový stůl, který se snadno zahřeje. Postavte ji na nehořlavou podložku, ideálně na kov nebo dlažbu, a nechte kolem ní volný prostor. Baterii nabíjejte při pokojové teplotě; na mrazivém balkoně se lithium-iontový článek nabíjí pomalu a při teplotách pod bodem mrazu může dojít k nevratnému poškození. Pokud máte elektrokolo s vyjímatelnou baterií, noste ji raději dovnitř a na balkoně nabíjejte jen výjimečně. U pevně zabudované baterie počítejte s delší dobou nabíjení a nikdy ji nenechávejte bez dozoru přes noc.
U ručního prostředku platí, že se nemá skladovat v kovových nádobách, protože ocet a sůl reagují s kovem. Směs vydrží v uzavřené sklenici několik týdnů, ale bez konzervantů postupně ztrácí účinnost. Pokud si všimnete, že prostředek změnil barvu nebo zapáchá jinak než obvykle, vyhoďte ho. U chemického prostředku zase hlídejte datum spotřeby a nikdy ho neředějte do zásoby – koncentrace klesá a vy pak spotřebujete více prostředku na stejné množství nádobí, což je přesně opačný efekt, než jste chtěli.
Za bezpečnou hranici se považuje hloubka do 35 cm. Do takové skříně se vejde koště, lopata, skládací sušák, kbelík a svisle postavené krabice. Pokud potřebujete uložit i větší věci, hloubka 40 cm už bývá na úkor průchodu. Rozhoduje ale šířka lodžie, ne jen hloubka skříně. U lodžie široké 90 cm je 35 cm skříně na jedné straně únosných, u lodžie široké 70 cm už je to problém. Platí, že mezi skříní a protější stěnou musí zůstat alespoň 60 cm volné šířky, aby se dalo projít i s plnými rukama.
Klasický prostředek z obchodu funguje díky tenzidům, které rozpouštějí tuk a drží ho ve vodě, aby se znovu neusadil na talíři. Bývá zásaditý, a proto si snadno poradí i s připáleným dnem hrnce. Problém nastává u měkkých povrchů, jako je dřevo, litina nebo levné nerezové nádobí, kde agresivní složení postupně narušuje povrch. Dalším rizikem je nedostatečné opláchnutí: zbytky prostředku ulpívají v mikroskopických škrábancích a při dalším použití se uvolňují do jídla.
Materiály vybírejte podle toho, jak balkon vypadá v zimě. Dřevo a ratan potřebují krytí, kov může rezavět od kondenzace, plast vydrží, ale na slunci bledne. Nejlepší je hliník s práškovým lakem a textilie z rychleschnoucích vláken, které po dešti neplesniví. Polštáře na noc sklídejte do bedny nebo je berte domů. Sušák i nábytek musí mít pryžové podložky, jinak poškrábete dlažbu a budete mít hluk při každém pohybu.
Praktický postup pro ruční mytí je vždy stejný. Nejprve odstraňte zbytky jídla do koše, ne do dřezu, aby se neucpaly sífony. Nádobí rozdělte podle míry znečištění a materiálu. Sklenice a příbory myjte první, hrnce a pánve poslední. Voda má být co nejteplejší, jakou ruka snese, ale u ručního prostředku platí, že příliš horká voda sráží tuk a ten se pak znovu usazuje. U dřeva nikdy nepoužívejte horkou vodu ani dlouhé máčení, jinak popraská.