Co skutečně funguje proti dravcům u slepic?

Podestýlka, která drží nohy v suc

Během dne hlídejte oblohu. Jestřáb a káně útočí na osamocené slepice na volném prostranství. Pomůže několik vysokých keřů nebo přístřešků, kam se slepice mohou schovat, a také kohout, který varuje hejno. Ne že by kohout dravce zastavil, ale jeho poplach zkrátí dobu, po kterou jsou slepice vystavené.

Ložnici řešte od podlahy. Postel s úložným prostorem pod roštem je nejúčinnější krok v malém bytě – vejde se tam zimní oblečení, deky i kufry. Pokud postel úložný prostor nemá, použijte nízké plastové boxy na kolečkách, které se vejdou pod rám. Pozor na výšku: musí zůstat mezera na větrání, jinak se v matraci tvoří plíseň. Podobně funguje i prostor pod sedačkou a pod postýlkou dětí.

Při mírném zánětu pomůže oddělení do suchého, měkkého boxu, klid a teplé obklady několikrát denně. Nikdy nepropichujte zduřeninu ani netlačte na šlachu. Když do dvou až tří dnů nedojde ke zlepšení, nebo se objeví horečka, nechutenství či otevřená rána, volejte veterináře. Prevence je ale jednoduchá: suchá podestýlka, hladký hřad a denní kontrola nohou. Právě v tom se rozhoduje, jestli slepice zůstane v pohodě, nebo začne kulhat.

Další možností je nízká komoda nebo lavice pod oknem, pokud je šikmina právě tam. Vyhněte se ale ukládání těžkých věcí do horních polic, které se špatně obsluhují. Praktické je osvětlení vedené podél šikminy v liště, protože stropní světlo bývá v těchto místech slabé.

Po každém útoku projděte celý obvod a najděte místo vniknutí. Zbytky potravy a krmivo nenechávejte venku přes noc, lákají hlodavce a ty zase kuny. Pokud se ztráty opakují i přes zabezpečení, zvažte elektrický ohradník kolem výběhu. Není to univerzální řešení, ale u lišek a psů funguje spolehlivě. Evidence – datum, čas, místo a druh škody – vám po pár týdnech ukáže, kde je skutečná slabina.

Častou chybou je spoléhat na plastové sovy, lesklé pásky nebo ultrazvukové plašiče. Dravci si na ně během několika dní zvyknou. Stejně tak nefunguje nechat slepice „přespat" venku s tím, že si poradí. Další častá chyba je nedostatečná kontrola plotu po dešti nebo sněhu – podhrabání a propadlé pletivo jsou nejběžnější příčinou průniku.

Obvodový plot musí být vysoký alespoň 150 cm a v zemi zapuštěný do hloubky 30 cm, případně opatřený podezdívkou. Pletivo s okem větším než 5 cm je pro kunu zbytečné. Přes den slepice pouštějte jen na uzavřený pozemek, kde nemají přístup ke křovinám a hromadám dřeva, které dravcům slouží jako úkryt. Pokud to jde, pořiďte krytý výběh se střechou z pletiva nebo pevného materiálu.

Začněte tím, že si zjistíte převýšení a charakter sestupu, ne jen celkovou vzdálenost. Jinak se plánuje 800 metrů klesání po široké šotolinové cestě a jinak 800 metrů po kamenitém svahu se stupni. Do plánu dejte i to, kolik času zabere sestup. Počítejte zhruba stejně dlouho jako výstup, u technicky náročného terénu i déle. Na mapě si označte místa, kde se dá bezpečně zastavit — to nejsou jen vrcholy, ale i lavičky, rozcestí nebo plošiny před prudkým úsekem.

Kdy je kurník nejzranitelnější Většina útoků na nocované hejno se odehraje za tmy. Kurník zavírejte za soumraku, ne až před spaním. Ventilační otvory a škvíry větší než 2 cm zabezpečte pletivem, jinak se dovnitř dostane kuna i potkan. Dveře opatřete pořádným západkovým zámkem, ne jen háčkem, který liška vytlačí čumákem. Podlaha by měla být betonová nebo z fošen bez spár, aby se dravec neprohrabal zespodu.

Ztráty v hejnu vznikají většinou přes den za soumraku nebo brzy ráno, kdy jsou slepice nejzranitelnější. Prvním krokem není kupovat další plašič, ale zjistit, kdo útočí. Liška hrabe pod plotem, kuna proleze dírou o velikosti pěsti a jestřáb útočí shora. Podle stop, peří a místa nálezu poznáte viníka. Teprve pak má smysl řešit konkrétní slabinu.