Co skrývá Nové Město mezi Emou Destinnovou a Palácem?
Vlhko v koupelně rozhoduje o tom, jestli doplňky vydrží. Kovové háčky a držáky volit v matné úpravě, ne v lesklém chromu, který po pár měsících chytá vodní kámen a šmouhy. Dřevo nechat venku z koupelny úplně, i lakované bambusové police časem nabobtnají. Naopak sklo, kvalitní plast a práškovaná ocel drží roky. Pokud máte v koupelně okno, nechte ho během sprchování pootevřené, i v zimě. Vzduch, který odchází, odnáší vlhkost, která by jinak sedla na věci u koutu.
Zkoušej vestoje a v podřepu, ne vsed
Čtyři signály, které rozhoduj
Během sezony rostliny jednou za dva týdny přihnojte, ale nikdy do suché země. Nejprve zalijte čistou vodou, poté aplikujte hnojivo. Pokud listy žloutnou odspodu a stonek měkne, jde o přelití; pokud okraje listů hnědnou a půda je suchá, chybí voda. Podle těchto signálů upravte režim, ne podle kalendáře. Na podzim zálivku postupně omezte, přebytečnou vodu z podmisky vylijte, aby kořeny nestály ve vodě přes zimu.
Na co si dát pozor při samotné procházce: tramvajové koleje vás mohou svést na hlavní tah, kde je hluk a provoz. Raději použijte boční ulice, i když jsou delší. Dále nepodceňujte, že některé domy mají v přízemí obchody a vstupy jsou upravené. Původní funkcionalistické partery se často změnily, takže se soustřeďte na horní patra. A poslední praktická rada: vezměte si s sebou malý zápisník nebo telefon s poznámkami. Názvy ulic se v této části města rychle střídají a snadno si spletete, kde jste konkrétní dům viděli.
Pohyb zvyšujte postupně. Krátké procházky třikrát denně jsou lepší než jedna dlouhá, na kterou pes není zvyklý. U psů s nadváhou začněte 15 minutami a každý týden přidejte pět minut. Vyhněte se skákání a běhu po tvrdém povrchu, dokud pes nezhubne – šetříte klouby. Plavání nebo chůze ve vodě jsou ideální, pokud k nim máte přístup. Pokud pes odmítá jíst menší porce, rozdělte je na tři až čtyři menší dávky denně. Hladový pes méně žebrá, když má jídlo častěji.
Prvním praktickým krokem je naučit se rozeznat funkcionalismus od pouhé moderny. Poznáte ho podle toho, že dům nemá štuky ani figurální reliéfy, okna tvoří souvislé vodorovné pásy a průčelí je řešeno jako jednoduchý geometrický celek. Častým omylem je zaměňovat funkcionalistické domy s pozdější socialistickou výstavbou. Rozdíl je v proporcích a detailu: zatímco funkcionalismus pracuje s lehkostí a světlem, pozdější stavby jsou masivnější a často používají jiné obklady. Když si nejste jisti, podívejte se na schodišťová okna a zábradlí – bývají subtilní, kovová, bez ornamentu.
Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Funkcionalistické stavby se tu schovávají v bočních ulicích, často na místech, kudy denně projdou tisíce lidí, aniž by zvedli hlavu. Pokud chcete tyhle perly skutečně vidět, musíte jít pomalu a dívat se nahoru i do průčelí. Začněte klidně u stanice metra, ale nechoďte po hlavní ose. Vydejte se paralelními ulicemi o jednu nebo dvě řady vedle a hledejte domy s plochými střechami, pásovými okny a hladkými fasádami bez ozdob.
Typická chyba je snažit se stihnout vše za jednu hodinu. Funkcionalistické detaily – jako je řešení nároží, ustupující patro nebo okenní pásy nad sebou – vyžadují čas. Druhá častá chyba je ignorovat orientaci světla. Nejlepší je jít po ránu po jedné straně ulice a odpoledne po druhé, protože fasády jsou navrženy tak, aby hrály světlem a stínem. Pokud fotíte, vyhněte se polednímu slunci, které detaily sploští.
Když procházku pojměte jako hledání souvislostí, ne jako sbírku jednotlivých budov, uvidíte Nové Město jinak. Funkcionalismus tu není muzejní exponát, ale živá vrstva města, která se prolíná s historií hudby i s každodenním provozem. Stačí jít pomalu, dívat se a nechat detaily, aby se samy přihlásily.
Kudy se vydat a čeho si všímat Osvědčený postup je rozdělit si procházku na dvě části. První vede od oblasti kolem bývalé usedlosti, kde působila Emy Destinnová, směrem k nábřeží. Druhá míří od nábřeží k bývalému Paláci pojišťovny, který je dnes součástí většího administrativního celku. Mezi nimi leží několik bloků, kde najdete nejčistší příklady. Nevstupujte ale do vnitrobloků, které jsou soukromé. Respektujte, že řada domů je obydlená a vchody jsou na kódy. Fotografujte z ulice, ne z oken a balkonů.