Co si vzít na první lezení na stěně, abyste to nevzdali

Na skleněnou desku položte nejdřív měkkou vrstvu – potravinářskou fólii nebo papírovou lepenku, která zabrání oděru. Následuje bublinková fólie, ale ne jedna vrstva: obtočte ji alespoň třikrát a vždy otočte směr, aby se bublinky překrývaly. Hrany jsou nejzranitelnější, proto je obalte silnější vrstvou nebo je zajistěte ochrannými profily z měkké pěny. Rohy desky přelepte křížem páskou, ale pásku lepte na obal, ne přímo na sklo – lepidlo zanechává stopy, které se z čirého skla odstraňují jen obtížně.

Typická chyba je doslazování krupicovým cukrem. Ten se v tuhém krému nerozpustí a zanechá skřípavý pocit. Použijte moučkový cukr prosátý přes jemné sítko, případně cukr rozpuštěný v troše ohřáté smetany. Sůl přidejte špetku, zvýrazní chuť pistácií, ale víc než dvě špetky krém znehodnotí. Vanilku nebo citronovou kůru volně, aby nepřebily oříškovou chuť.

Než začnete vrtat, zjistěte, do čeho vlastně kotvíte. Sádrokarton, cihla, beton a ytong mají různé nosnosti a vyžadují různé typy kotev. Do sádrokartonu bez nosného profilu běžná hmoždinka neudrží nic – použijte kotevní desku, která rozloží zátěž, nebo najděte nosník. Do plné cihly a betonu stačí kvalitní hmoždinka s vrutem o průměru alespoň osm milimetrů. Do ytongu volte speciální tvarované hmoždinky, které se v pórovitém materiálu rozepřou. Vždy kotvěte do zdi, nikdy do nábytku samotného.

Co si vzít: pohodlné oblečení, které se neroztrhne při dřepu a nepřekáží u kolen. Tričko s krátkým rukávem, elasťáky nebo kraťasy. Ponožky nejsou potřeba, lezecké boty se nosí na bosou nohu. Vezměte si láhev s vodou a malou svačinu. Pokud máte dlouhé vlasy, gumičku. Náramky, hodinky a prsteny si sundejte před lezením, při pádu z nízka se mohou zachytit a způsobit zranění.

Nejčastější chyba je nedostatečné zpevnění rohů. Krabice se po týdnu hraní rozklíží, pokud jsou rohy jen slepené páskou zvenku. Vlep dovnitř papírové nebo plastové L-profily, klidně z odřezků tvrdého kartonu. Druhá častá chyba je příliš mnoho oken a dvířek — každý otvor ubírá pevnost. Třetí chyba: malování temperou na lesklý karton, barva se loupe a dostane se dětem do pusy. Použij raději krycí papír nebo netoxickou fixu.

První návštěva umělé stěny většinou skončí buď nadšením, nebo zklamáním. Rozdíl nebývá v kondici ani v talentu, ale v tom, jestli máte půjčené vybavení, které sedí, a jestli zvolíte trasu, na kterou stačíte. Většina začátečníků udělá stejnou chybu: vrhne se na nejtěžší cestu v dosahu, spálí sílu v prvních deseti metrech a zbytek hodiny sedí na žíněnce.

Kde přesně upevnit a čím Upevněte polici v horní části, ideálně ve dvou bodech vzdálených od sebe alespoň třicet centimetrů. Jeden spoj uprostřed zadní stěny nestačí, protože se police může vytočit do strany. Pokud výrobce dodal úchytky, použijte je, ale zkontrolujte, zda odpovídají typu vaší zdi. Univerzální úhelníky z tenkého plechu se při pádu ohne. Ocelové L-profily o tloušťce minimálně dva milimetry a šířce čtyři centimetry udrží i prudký náraz. Vruty musí jít do zdi nejméně pět centimetrů hluboko. Nepoužívejte vruty kratší než pět centimetrů, i kdyby držely na pohled.

Odradit se nenechte ani tehdy, když soused na vedlejší cestě vyleze něco, co vám trvá deset minut. Každý rekonstrukce koupelny krok za krokemčíná na stejné úrovni a rozdíl mezi lidmi, kteří u lezení vydrží, a těmi, kteří to vzdají po měsíci, není v síle. Je v tom, že první skupina chodí pravidelně, leze s rozmyslem a nebere každý neúspěch jako důkaz, že na to nemá. První hodina má být hlavně o tom, že vás to bude bavit. Zbytek přijde sám.

Po upevnění zatěžkávací test proveďte sami. Zatlačte na horní hranu police směrem k sobě silou, kterou by vyvinulo dítě při šplhání. Pokud uslyšíte vrzání, praskání nebo ucítíte pohyb, kotvení nevyhovuje. Zkontrolujte také, zda vruty nejsou příliš utažené a neprolomily povrch nábytku. Každých šest měsíců spoje dotáhněte, protože se časem uvolní vibracemi a změnami vlhkosti. Upevněná police není estetický problém, ale bezpečnostní prvek, který vydrží roky, pokud ho uděláte pořádně napoprvé.

Typické chyby: příliš těžká trasa hned na začátku, dlouhé pauzy bez protažení, obuv půjčená od kamaráda, číst dál která nesedí, a chození na stěnu třikrát týdně hned první měsíc. Svaly a šlachy potřebují čas. Dvě návštěvy týdně stačí. Po lezení protáhněte prsty, předloktí a ramena. Bolest v prstech, která neustupuje do druhého dne, znamená pauzu, ne další trénink.

Častá chyba: upevnění pouze k zadní desce skříně. Ta bývá z tenké dřevotřísky a při zatížení se vytrhne i s vruty. Další chyba je kotvení do lišty, která není součástí nosné konstrukce. Lišta se ohne a nábytek spadne. Někteří rodiče také spoléhají na to, že police je těžká a dítě ji nepřevrhne. Opak je pravdou – čím těžší police, tím větší energie při pádu a tím vážnější zranění. Třetí častá chyba je upevnění jen do jednoho bodu kvůli pohodlí. Vždy dva body, vždy do zdi.

If you enjoyed this information and you would certainly such as to obtain more details regarding přečtěte si více kindly see the web site.