Co se stane s teplotou spalin, když hoří příliš dlouho?

Rozhodující je vlhkost měřená byt v paneláku čerstvě naštípaném dřevu. Dřevo z živého stromu má běžně 40 až 60 % vody. Vzduchosuché dřevo se pohybuje mezi 15 a 20 %. Nad 20 % už jde o rizikovou hranici, nad 25 % je spalování v běžném kotli nebo kamnech prakticky zárukou dehtování. Vlhké dřevo navíc snižuje byt v panelákuýhřevnost natolik, že se spotřebuje výrazně více paliva na stejné teplo, což problém jen prohlubuje.

Pro dlouhé vyzařování platí jednoduché pravidlo: méně přikládání, ale větší dávky suchého dřeva, a vzduch ovládat postupně. Kdo topí často a málo, dostane krátký žár a studenou hmotu. Kdo topí pomalu a mokrým dřevem, dostane dehet a málo tepla. Kdo naopak topí velkým a suchým nákladem a vzduch přivírá podle plamene, ten má z kamen zdroj tepla, který vydrží až do dalšího zatopení.

Dalším faktorem je akumulace. If you loved this report and you would like to obtain far more info relating to přečtěte si více kindly pay a visit to our own webpage. Kamna s vysokou akumulací (šamot, kámen) drží teplotu dlouho po vyhasnutí, takže není nutné topit celý den naplno. Stačí je ráno pořádně nahřát a pak už jen udržovat menší přikládání. Naopak lehká plechová kamna reagují rychle – výkon je třeba regulovat častěji. Pokud máte akumulační kamna, nepřetápějte je ráno, jinak odpoledne budete muset větrat. Raději ráno zatopte na střední výkon a přidejte až večer.

Dlouhé hoření v kotli nebo kamnech není totéž co hoření intenzivní. Když palivo hoří pomalu a dlouho, plameny nedosahují vysokých teplot a spaliny odcházejí z ohniště chladnější, dokončení interiéru než je žádoucí. Teplota spalin přitom přímo rozhoduje o tom, zda se v komínovém průduchu bude tvořit dehet, nebo zda zůstane relativně čistý. Pokles teploty pod přibližně 100–120 °C na vnitřní stěně komína je kritický: vodní pára v nich kondenzuje a na povrchu se usazuje mokrý film, do kterého se zachytávají saze a těkavé látky.

Nakonec mějte na paměti, že určité množství kouře je normální, zejména při zapalování. Ale hustý černý nebo bílý dým signalizuje problém. Černý kouř znamená nedostatek vzduchu a nedokonalé spalování, bílý kouř značí vlhké palivo. Sledujte barvu a reagujte. Správně rozdělaný oheň hoří jasně oranžovým plamenem s minimem kouře. Tréninkem zjistíte, jaké dřevo a uspořádání ve vašich podmínkách funguje nejlépe.

Abyste dosáhli optimálního hoření, dřevo správně vysušte. Naštípejte ho na menší kusy, které schnou rychleji. Skladujte je pod přístřeškem, kde je proudění vzduchu, ale kde na ně neprší. Ideální je skladovat dřevo alespoň jeden rok, tvrdé dřevo i dva roky. Během sušení kontrolujte vlhkost vlhkoměrem. Měření provádějte na čerstvě naštípané ploše, nikoli na vnější straně, která je vždy sušší. Pokud vlhkoměr ukazuje více než 20 %, dřevo ještě nedosušte.
Typickou chybou je snaha „ušetřit palivo" tím, že se topí pomalu a dlouho. Opak je pravdou: nízká teplota spalin znamená vyšší spotřebu paliva, protože část energie se ztrácí v podobě dehtu a sazí. Další častou chybou je uzavírání vzduchu na minimum hned po zatopení. Tím se potlačí hoření, spaliny ochladnou a komín se zanese. Stejně škodlivé je i topení palivem, které není suché, nebo kombinování různých druhů paliva bez znalosti jejich spalovacích vlastností.

I suché dřevo může v komíně dehtovat, pokud se topí špatně. Dehtu nahrává přikládání velkého množství paliva najednou, dlouhé doutnání při nedostatku vzduchu a nízká teplota spalin. Proto přikládejte menší dávky, topeniště nenechte doutnat a vzduch nechte otevřený tak, aby plamen hořel jasně. Pravidelně kontrolujte spalinovou cestu, protože i tenká vrstva dehtu se postupně nabaluje a při vznícení může způsobit požár komína.

Abyste tvorbě dehtu předešli, je potřeba udržet teplotu spalin nad rosovým bodem. Prakticky to znamená nepřikládat příliš mnoho paliva najednou, ale přikládat menší dávky častěji. Důležité je také zajistit dostatečný přívod vzduchu – jak primárního do ohniště, tak sekundárního nad palivo. Pokud kotel nebo kamna mají regulaci, nastavte ji tak, aby plameny byly jasné a stabilní, nikoli doutnavé. Vlhkost paliva by měla být co nejnižší; mokré dřevo snižuje teplotu spalin spolehlivě.

Dehet v trubce vzniká přesně v tomto prostředí. Nejprve se na stěnách usadí vlhký nános, který je lepivý. Ten zachycuje prachové částice a nespálené uhlovodíky. Postupně se nános mění na hustou, tmavou hmotu, která při dalším zatápění může vzplanout. Nebezpečné je, že dehet se usazuje nejvíce v horní části komína a v místech, kde spaliny nejvíce chladnou – tedy u vstupu do komína a v místech s horším tahem.

Vlhkost dřeva je nejčastější příčina nadměrné tvorby dehtu v komíně. Dehet vzniká nedokonalým spalováním, při kterém se uvolněné plyny nespálí, ochladí se a usadí na stěnách spalinové cesty. Čím více vody dřevo obsahuje, tím více tepla se spotřebuje na její odpaření a tím méně tepla zbývá na spálení hořlavých plynů. Dehet se pak tvoří i při sebelepším tahu komína.