Co se stane s tělem, když srdce tluče a vy tomu nerozumíte

První praktická věc: pokud se chcete vyhnout závrati, nedívejte se při jízdě na jeden pevný bod. To zní paradoxně, ale je to přesně naopak. Když upřeně sledujete jedno místo na konstrukci, mozek dostává stálý obraz a pohyb vnitřního ucha je pro nějnesmyslný. Mnohem lepší je nechat oči volně klouzat po okolí nebo je na chvíli zavřít. Zavřené oči odstraní vizuální rozpor a mozek se rychleji přizpůsobí. Mnoho lidí dělá chybu, že se snaží „vydržet" a zírají do dálky – tím závrať naopak zhoršují.

Častou chybou je přidávat těstoviny do vroucí vody příliš rychle a všechny najednou. Vhozením celé dávky voda prudce zchladne, var se na chvíli zastaví a pak se rozjede naplno, což podpoří přelévání. Lepší je těstoviny vsypávat postupně a nechat vodu znovu probublat. Další chybou je míchat jen na začátku. Těstoviny se během vaření slepují a škrob se koncentruje u dna, odkud se při prudkém varu vyvalí vzhůru.

Typická chyba je měřit tlak hned po příchodu domů, s rukávem staženým přes paži a nohama přes sebe. Tlak pak vyjde nesmyslně vysoký. Správně: sedněte si, opřete záda, položte nohy na podlahu, ruku na stůl do úrovně srdce, pět minut klidně dýchejte a pak teprve měřte. Měřte dvakrát s minutovým odstupem a zapište si průměr. Stejně tak tep po cvičení nemá smysl měřit hned, ale po minutě a po třech minutách – sledujte, jak rychle klesá.

Nejčastější příčinou zelených listů na holých větvích je rychlý nástup mrazu po teplém období. Chlorofyl se nestihne rozložit, ale abscisní vrstva se vytvoří během několika dnů. Stejný efekt má vydatný déšť po suchu: rostlina reaguje na náhlý přísun vody a listy odhodí, aniž by dokončila barevnou proměnu. Opačný případ, kdy listy zhnědnou a drží na stromě celou zimu, vzniká při déletrvajícím suchu nebo zasolení půdy. Abscisní vrstva se nevytvoří a list zůstane připojený, dokud ho nezničí mráz nebo vítr.

Typické chyby: lidé si myslí, že stačí našlápnout na posypaný písek, ale ten se často vsype do sněhu a na holém ledu skončí mimo. Další chybou je spoléhat na to, že „to už přece není tak kluzké", když je led matný. Matný led může být kluzký stejně jako lesklý, jen se na něm hůř pozná vrstva vody. Při chůzi ze svahu nikdy nezastavujte našlápnutím na patu — pata nemá dostatečnou kontaktní plochu a snadno podklouzne.

Každý den se v těle odehraje asi sto tisíc stahů srdce. Když srdce tluče, vytlačí krev do aorty a ta se rozvádí tepnami do celého těla. Krev nese kyslík a živiny do svalů, mozku i kůže a zpátky odvádí oxid uhličitý a odpadní látky. Tlak, který při tom vzniká, nahmatáte na zápěstí nebo na krku. Když si ho změříte vsedě po pěti minutách klidu, získáte číslo, které má smysl sledovat dlouhodobě, ne jednou za rok u lékaře.

Největší objem krve nejde do srdce, ale do trávicího ústrojí a jater. Srdce samo spotřebuje jen zlomek. Proto se po vydatném jídle cítíte unavení: krev se přesouvá do břicha a mozek ani svaly nemají takový přísun. Pokud si po obědě dáte intenzivní trénink, tělo řeší konflikt – trávicí soustava i svaly chtějí krev. Výsledkem může být žaludeční nevolnost nebo slabost. Lepší je dát si po jídle dvacet minut chůze, ne sprint.

Krevní oběh není abstraktní pojem. Je to každodenní záležitost: jak sedíte, co pijete, kdy jíte a jak dýcháte. Když srdci usnadníte práci – dostatkem vody, přiměřeným pohybem a klidným dýcháním – poznáte to na tepu i na tom, jak se cítíte odpoledne. Nemusíte nic složitě počítat, stačí si všímat, co se děje, když se hýbete a když odpočíváte.

Z levé komory tryská krev do aorty a rozvádí se do celého těla. Aorta se větví na menší tepny, ty na tepénky a nakonec na vlásečnice. Ve vlásečnicích je stěna silná jen jednu buňku, takže přes ni snadno proniká kyslík a živiny do tkání a odpadní látky zpět do krve. Vlásečnice jsou všude – v kůži, ve svalech, v kostech i v mozku. Jejich celková délka u dospělého člověka přesahuje sto tisíc kilometrů. Když krev proteče tkáněmi, sbírá se do žil, které ji vedou zpět do pravé síně. Žíly mají chlopně, které brání zpětnému toku krve.

Krevní oběh ovlivňuje i to, co pijete a jíte. Nedostatek vody krev zahušťuje, srdce musí tlačit větší silou a tep se zvyšuje. Nadbytek soli zadržuje vodu v těle a zvyšuje tlak. Káva a energetické nápoje tep krátkodobě zrychlí, alkohol ho nejdřív rozšíří cévy, ale později tlak zvýší. Nejde o zákazy, jde o rovnováhu. Když vypijete dva litry vody denně a omezíte slané pochutiny, srdce pracuje s menším odporem.

Co se děje, když se změní tep Při námaze se tep zrychlí a srdce pumpuje větší objem krve. Tepny ve svalech se rozšíří, aby protékalo více krve, a krevní tlak mírně stoupne. To je normální. Problém nastane, když se tep zrychlí v klidu nebo když se po námaze nevrací dolů. Zdravý dospělý by měl mít klidový tep zhruba mezi šedesáti a osmdesáti údery za minutu. Sportovci mívají méně. Když máte dlouhodobě tep nad devadesát v klidu, stojí za to probrat to s lékařem, i když se cítíte dobře.