Co se stane s prsteny, když je budete čistit špatně

Vejce přidávejte po jednom a hlídejte konzisten

Řídký krém často vzniká i z přílišného množství tekutiny. Pistáciová pasta sama obsahuje olej, který konzistenci zřeďuje. Do základu z másla a cukru přidejte pastu po lžících a po každé zkontrolujte hustotu. Na jeden dort o průměru dvacet centimetrů obvykle stačí dvě až tři lžíce pasty. Více pasty znamená výraznější chuť, ale také měkčí krém, který se pod váhou potahu rozteče.

Začněte stěnami. Světlé odstíny odrážejí světlo, tmavé ho pohlcují, a proto každá tmavá stěna v úzkém prostoru ukrojí kus vzduchu. Nemusí jít o bílou — vhodná je i teplá krémová, světle šedá nebo bledě zelená. Stejnou barvou natřete i strop, ideálně o jeden stupeň světlejší, než jsou stěny. Pokud má předsíň jen jednu stěnu bez dveří a oken, můžete ji nechat tmavší jako akcent, ale zbytek musí zůstat světlý. Častá chyba: natřít tmavě jen spodní polovinu stěny. Vznikne optický pás, který místnost rozpůlí a sníží.

Jednou za rok až dva zajděte k odborníkovi na kontrolu upevnění kamenů a případné přerhodiování. Bílé zlato časem zešedne, protože rhodiová vrstva se opotřebí, a bez nového pokovení lesk nevrátíte. Zlato žluté a růžové tuto vrstvu nemá, takže stačí leštit hadříkem. Stříbrné prsteny zčernají vlivem síry ve vzduchu, a proto je vhodné je nosit co nejčastěji – pohyb a přirozený tuk z pokožky tvorbu černého povlaku zpomalují.

První věc, kterou je potřeba sledovat, je skutečná teplota, ne odhad podle prvního kousku vhozeného do hrnce. Olej na smažení má ideálně kolem 170 až 180 stupňů. Pokud nemáte teploměr, pomůže malý kousek těsta nebo strouhanky: musí se ihned obalit bublinkami a během několika sekund vyplavat, ne shořet do černa. Když začne olej před vhozením potraviny jemně kouřit, je pozdě. Smažení v takovém oleji dává hořkou chuť, která se nedá schovat žádnou omáčkou.

Během nošení prsten sundávejte při sportu, mytí nádobí, práci na zahradě a především při manipulaci s čisticími prostředky na bázi chloru. Chlor napadá slitiny zlata a způsobuje křehnutí. Stejně tak odkládejte prsten, když si mažete ruce krémem – mastnota se usadí pod kamenem a lesk zmizí. Prsten sundávejte nad umyvadlem opatrně, protože pád do odpadu je častější, než se zdá. Místo na nočním stolku nebo v koupelně volte raději uzavřenou krabičku.

Častá chyba je ukotvení do lišty nebo do plastové kotvy, která se při zatížení vytrhne. Další chybou je utažení vrutu tak, že praskne zadní deska. Vrut utahujte postupně a na konec lehce dotáhněte, ne silou. U polic s kolečky nebo s nožičkami platí, že kolečka musí být zajištěná proti pohybu, jinak se police při šplhání rozjede a spadne. Pokud má police dvířka nebo zásuvky, děti je používají jako stupínky – to je nejčastější důvod, proč nábytek padá.

Snubní prsteny nosíte denně, a proto na nich ulpívá mýdlo, krém, pot a prach. Nejčastější chybou je čistit je agresivními prostředky, jako je jar nebo prostředek na nádobí. Ty sice odmastí povrch, ale postupně narušují rhodiovou vrstvu bílého zlata a mohou poškodit i drahé kameny. Stejně škodlivý je i prášek na zuby, který mnoho lidí používá jako „osvědčený trik". Abrazivní částice vytvářejí mikroskopické škrábance, ve kterých se špína usazuje ještě rychleji.

Na závěr: méně je více. Vyhněte se pastám, ultrazvuku, horké vodě a tvrdým kartáčům. Drobné čištění jednou týdně a odborná kontrola jednou za rok udrží prsteny lesklé desítky let. Když si nejste jistí, co kámen snese, raději ho otřete suchým hadříkem než abyste riskovali nevratné poškození.

Když se krém zdá řídký nebo se „rozpustí" Nejčastější chyba je přidání studené smetany nebo vody do příliš teplého másla. Směs se ihned rozdělí na mastné skvrny a tekutinu. Řešení není přidávat mouku ani pokračovat ve šlehání. Stačí krém na deset minut dát do chladničky a pak znovu šlehat. Pokud se rozdělí opravdu silně, odeberte lžíci a rozmíchejte ji s malým množstvím smetany o stejné teplotě, potom ji vmíchejte zpět. Další pastu už nepřidávejte, dokud krém není znovu celistvý.

Základem krému bývá máslo, cukr a vejce, případně smetana. Máslo musí mít pokojovou teplotu, ale nesmí být rozteklé. Cukr použijte jemný, ideálně mletý, protože krystalový se v tuhém másle nerozpustí a krém bude zrnitý. Šlehejte máslo s cukrem nejprve pomalu, pak několik minut do světlé a nadýchané hmoty. Teprve potom přidávejte pistáciovou pastu. Když ji vmícháte hned na začátku, tuk z oříšků obalí cukr a hmota zůstane těžká.

Hladký pistáciový krém do dortů stojí na dvou věcech: kvalitní pastě a správné teplotě. Většina nezdarů vzniká buď z nedostatečně rozmixovaných oříšků, nebo z toho, že se do sebe pustí studená a teplá složka. Než vůbec začnete šlehat, připravte si pistáciovou pastu. Loupané pistácie krátce opražte v troubě při 150 °C asi deset minut, dokud nezačnou vonět, ale nezhnědnou. Ještě teplé je vsypte do mixéru a mixujte dlouho – klidně pět až osm minut. Nejprve vznikne drobenka, pak hrudka a nakonec tekutá pasta. Pokud přestanete dřív, zůstanou v krému tvrdé částečky, které už později nerozšleháte.