Co se stane, když tyto rostliny postavíte na přímé slunce

Kontrola u ortodontisty není jen o utahování drátu. Lékař hodnotí i stav dásní a hygieny. Když přijdete s krvácejícími dásněmi, může se stát, že se další úprava odloží, dokud se zánět nezklidní. Proto si před každou návštěvou vyčisti zuby pořádně i mezizubními kartáčky — ušetříš tím čas sobě i ordinaci a léčba půjde rychleji tam, kam má.

Pátou je lopatkovec neboli sansevieria. Vydrží sucho i slabé světlo, ale přímé polední slunce jí popálí listy do bílých, měkkých míst. Ta se už nezahojí a mohou uhnívat. Postavte ji dál od okna nebo použijte záclonu. Zalévejte až po proschnutí substrátu, jinak se kombinace horka a mokra projeví hnilobou kořenů. Když už k popálení dojde, napadené listy odřízněte u báze a rostlinu přesuňte do stínu.

Kde se dělá nejvíc ch

Třetí je vánoční hvězda neboli poinsettie. Přímé slunce jí spálí listeny, které pak opadnou ještě před Vánocemi. Potřebuje jasné, ale filtrované světlo, ideálně přes bílou záclonu nebo žaluzii. Pozor na průvan a náhlé změny teplot. Když ji koupíte v zimě, nenechávejte ji v autě na přímém slunci ani u topení. Běžná chyba je postavit ji na parapet k oknu, kde na ni odpoledne praží slunce – do týdne shodí většinu listů.

Teplota vody ovlivňuje i to, co si vezmete pod vestu. V ledové vodě se neopren pod vestou vyplatí, ale musí být tenký, aby vesta stále seděla na těle. Naopak v teplé vodě se pod vestu nevrstevte zbytečně – pot se pak hromadí a vesta klouže. U delších plaveb na divoké vodě myslete i na to, že helma s hledím nebo širším okrajem může při nárazu do vody působit jako páka. Proto se vyplatí střih s hladkým povrchem a pevným, ale nízko posazeným krytím.

Volba helmy a vesty na rafting nezačíná v půjčovně, ale u otázky, na jakou řeku se chystáte. Klidná řeka s peřejemi do stupně WW II vydrží leccos, divoká voda od WW III výš vyžaduje vybavení, které drží na hlavě i po převržení. Než vyrazíte, zjistěte si obtížnost úseku, průtok a teplotu vody. Podle toho se odvíjí jak tvar helmy, tak typ vesty.

Čtvrtou rostlinou je břečťan. Ten sice na zahradě snese i plné slunce, ale pokojové kultivary jsou zvyklé na stín. Na přímém světle se listy zbarví do žluta a začnou opadávat. Nejlépe prospívá v polostínu, třeba na poličce kousek od okna. Častou chybou je stříkat ho vodou v poledne – kapky fungují jako lupa a popálí list. Rosťte ho ráno nebo večer.

Druhou skupinou jsou africké fialky. Nesnáší přímé světlo ani přes tenké záclony v létě. Listy dostanou světle hnědé, papírové skvrny a rostlina přestane kvést. Nejlepší je východní okno s ranním světlem nebo umělé osvětlení. Voda nesmí na listy, jinak se pod kapkami vytvoří lupy. Zalévejte do misky nebo pod listy, nikdy ne na střed růžice.

Přímé slunce za oknem vypadá jako ideální místo pro každou rostlinu. Jenže některé druhy mají listy vyvinuté pro život v podrostu nebo v mlze pod korunami stromů. Plné polední světlo přes sklo je pro ně jako pobyt v poušti bez možnosti úkrytu. Během několika dnů se na listech objeví vypálené skvrny, okraje začnou hnědnout a růst se zastaví. Následující seznam uvádí pět druhů, které takto dopadnou nejčastěji, a hlavně to, jak jejich umístění řešit prakticky.

Které rostliny přímé slunce nesnesou a kam je dát První je kapradina. Většina pokojových kapradin roste v přírodě v podrostu, kde je stále vlhko a světlo jen rozptýlené. Pokud ji postavíte na jižní parapet, do tří dnů se listy stočí a zčernají. Umístěte ji dva až tři metry od okna nebo na severní stranu. Zalévejte měkkou vodou, protože vápenitá voda jim ucpává cévní svazky, a rosťte ji ráno, ne v poledne. Typická chyba: lidé si myslí, že kapradina potřebuje hodně světla, protože má hodně listů. Opak je pravdou.

Společné pravidlo pro všechny: sledujte rostlinu, ne návod. Když se listy začnou lesknout do bleda nebo okraje hnědnou, okamžitě ji přesuňte. Přímé slunce přes sklo je v létě nejsilnější mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Stačí posunout květináč o metr stranou nebo natáhnout záclonu a rostlina se vzpamatuje. Pokud už jsou skvrny vypálené, poškozené listy odstřihněte a další týdny zalévejte opatrněji, protože rostlina má menší listovou plochu a potřebuje méně vody.

Univerzální substrát ze supermarketu bývá příliš těžký a drží vodu. Pro pokojovky ho protáhněte: smíchejte ho s perlitem a drcenou kůrou v poměru zhruba dva díly substrátu, jeden díl perlitu a jeden díl kůry. Perlit zajistí odtok, kůra dodá strukturu a vzduch. Pro sukulenty a kaktusy přidejte ještě hrubý písek nebo keramzit a celkově uberte organické složky. Naopak kapradiny a maranty ocení o něco víc vláhy, takže u nich podíl kůry snižte.