Co se stane, když topíte vlhkým dřevem, a jak to poznáte

Vlhkost dřeva a špatné skladování jsou nejčastější viníci Největší vliv na výhřevnost má vlhkost dřeva. If you adored this post and you would such as to receive more info pertaining to informace kindly go to our own web site. Čerstvě pokácené dřevo má klidně přes 50 % vody. Když takové poleno hodíte do kamen, velká část energie se spotřebuje na odpaření vody, ne na vytápění. Výsledkem je nízká teplota spalin, ewuswiki.club méně tepla v místnosti a navíc usazeniny dehtu v komíně. Ideální je dřevo s vlhkostí do 20 %, což poznáte podle prasklin na čele polena a podle dutého zvuku při poklepu. Pokud si dřevo štípete sami, nechte ho alespoň dva roky proschnout pod přístřeškem s volným prouděním vzduchu. Nikdy ho neskladujte přímo u zdi domu – mělo by mít mezeru minimálně deset centimetrů od zdiva.

Závěr? Odlupující se kůra je dobrý začátek, ale nikdy neříkejte „sucho" jen podle ní. Podívejte se na barvu vnitřní vrstvy, ohmatejte lýko a poslechněte si zvuk. Jen tak se vyhnete zklamání z dřeva, které se tváří suché, ale při hoření syčí a zanechává spoustu popela. Správně vyschlé dřevo poznáte podle světlé, jednotné barvy bez tmavých skvrn a podle toho, že se kůra loupe sama, bez vašeho přičinění.
Když se řekne topení dřevem, většina z nás si představí sálající teplo a příjemnou atmosféru. Jenže poslední zimy si mnozí všímají, že i při stejném množství dřeva je v domě chladněji. Nejedná se o subjektivní pocit – příčin je hned několik a většina z nich se dá odstranit bez velkých nákladů. Podívejme se na ně.

Praktický rozdíl poznáte i na množství popela. Suché dřevo (vlhkost pod 15 procent) zanechá jemný, světlý popel, který tvoří jen malý objem. Vlhké dřevo produkuje popela více, a navíc hůře vypadává z roštu. Pokud chcete omezit časté vynášení popela, zaměřte se na to, aby dřevo mělo alespoň dva roky přirozeného sušení pod přístřeškem, nejlépe na vzdušném místě.

Další praktickou pomůckou je hmotnost. Vezměte do ruky poleno, které už znáte – třeba z loňské zásoby – a porovnejte ho s kusem z nové dodávky. Suché dřevo je výrazně lehčí, protože voda se odpařila a dřevo ztratilo až třetinu hmotnosti. Pokud vám připadá, že je poleno překvapivě těžké, téměř jistě obsahuje nadbytečnou vlhkost. Tento test funguje nejlépe u stejného druhu dřeva, protože hmotnost se liší podle dřeviny.

Další zásadní bod je způsob přikládání. Když dáte do kamen jedno velké vlhké poleno a jedno suché, vlhkost z toho mokrého se začne odpařovat až po chvíli. Mezitím se teplota v topeništi sníží, plamen slábne a sklo se rychleji zanáší. Řešením je přikládat vždy směs suchého dřeva jako základu a vlhčí kusy až po rozhoření. V praxi to znamená, že první hodinu topíte výhradně suchým dřevem, aby se kamna dostatečně rozpálila. Pak můžete přidat méně suché kusy, ale jen pokud teplota spalin neklesne pod dvě stě stupňů – to poznáte podle toho, že sklo zůstává čisté.

Čich je dalším spolehlivým pomocníkem. Čerstvě naštípané nebo vlhké dřevo voní ostře po pryskyřici či zemi, zatímco suché dřevo má příjemnou, neutrální vůni. Přiložte si kus k nosu a zkuste vnímat rozdíl. Pokud cítíte kyselý nebo zatuchlý zápach, dřevo bylo skladováno ve vlhku a hrozí, že bude kouřit a tvořit dehet. V takovém případě nechte polena vyskládat na slunném a větraném místě, klidně na několik týdnů.

Pokud chcete prodloužit dobu hoření, přikládejte menší dávky dřeva častěji, místo jedné velké dávky. Tím udržíte stabilní teplotu a minimalizujete množství popela. Pravidelně kontrolujte vlhkost dřeva – měla by být mezi 10 a 15 procenty. Tím získáte nejen delší hoření, ale i mnohem méně popela, který pak nemusíte tak často vynášet.

Množství skla na dvířkách ovlivňuje i primární a sekundární přívod vzduchu. Vlhkost dřeva zvyšuje potřebu kyslíku pro dokonalé spalování, ale mnoho lidí utáhne klapku příliš brzy, aby prodloužili hoření. Tím sníží teplotu v topeništi a podpoří kondenzaci dehtu. Správný postup je nechat kamna běžet na plný výkon alespoň dvacet minut po každém přiložení. Během této doby se sklo ohřeje nad rosný bod a případné usazeniny se spálí. Teprve poté můžete regulovat přívod vzduchu. Pokud sklo i tak zůstává zanesené, zkontrolujte těsnění dvířek – netěsnost způsobuje přisáosvětlení v obývákuání studeného vzduchu, který ochlazuje sklo.

Na závěr si dejte pozor na častý mýtus, že tvrdé dřevo je vždy lepší než měkké. Buk, dub nebo habr mají sice vyšší výhřevnost, ale pokud je použijete v kamnech s malým topeništěm, můžete je přetápět. Naopak smrk nebo borovice se hodí na rychlé roztopení nebo na přechodné období. Ideální je kombinace: tvrdé dřevo na delší hoření, měkké na zapálení. A hlavně – nikdy nespalujte lakované, impregnované ani jinak chemicky ošetřené dřevo, protože při spalování uvolňuje toxické látky, které poškozují jak vaše zdraví, tak samotná kamna.