Co se stane, když textil nevysušíte včas

Délka je místo, kde se láme celkový dojem. Závěs končící 5 cm nad podlahou vypadá, jako by ho někdo zkrátil omylem. Správně má buď jemně ležet na podlaze, nebo se dotýkat těsně u ní. Pokud máte koberec s vysokým vlasem, počítejte s tím, že látka bude na některých místech viset výš. U krátkých závěsů do poloviny okna platí opak: musí končit přesně v jedné linii se všemi ostatními okny v místnosti, jinak vzniká dojem nedokončené práce.

Nejčastější chyba u rozkládacích stolů je špatně změřená délka vložky. Vložka přidá k desce třeba 40 cm, ale ubrus počítaný na původní délku pak na koncích chybí. Vždy změřte stůl v rozloženém stavu a teprve pak hledejte ubrus. U velkých rozkládacích stolů se také vyhněte tenkým látkám, které se při roztažení prověsí a tvoří záhyby. Hustší tkanina s vyšší gramáží drží tvar lépe a neklouže po desce.

Materiál ovlivní, jak bude povlečení po vyprání sedět. Sto procent bavlny se srazí o 3 až 5 procent, směsi s polyesterem méně. Výrobci to zohledňují už při výrobě, ale ne vždy dokonale. Pokud koupíte povlečení přesně na míru peřiny bez rezervy, po prvním vyprání může být těsné. U saténu nebo flanelu je srážlivost vyšší. Vždy seřiďte očekávání podle údajů na etiketě, ne podle dojmu z obalu.

Záclony zešednou nejčastěji kvůli dvěma věcem: příliš nízké teplotě a přeplněné pračce. Mnozí je perou na třicet stupňů, protože se bojí sražení. Jenže právě při nízké teplotě se uvolní jen část nečistot a zbytek se usadí zpět do vlákna. Záclona po několika praních vypadá unaveně, i když byla čistá. Řešení není složité: bavlna a směsi s polyesterem snesou čtyřicet až šedesát stupňů, pokud to dovolí štítek. U jemných vláken zůstaňte na čtyřiceti, ale nikdy neklesejte pod třicet.

Při zavěšování postupujte tak, že nejprve navléknete všechny žabky na tyč, a teprve pak tyč upevníte do držáků. Pokud tyč drží na místě, nasazujte žabky z jednoho konce a postupně je posouvejte. Nikdy netahejte za záclonu, když jsou žabky našponované — může dojít k vytržení látky. Po zavěšení záclonu několikrát jemně protřepejte, aby se řasení usadilo.

Před navlékáním si záclonu položte na rovnou plochu a srovnejte horní okraj. Pokud má látka poutka nebo našitou lemovku, žabky se do nich vkládají jednotlivě, nikdy ne přes látku. U záclon bez lemovky je potřeba žabku připnout přímo do látky, asi 1 cm od horního okraje. Vždy používejte stejný rozestup — obvykle 8 až 12 cm podle šířky záclony. Počítejte s tím, že krajní žabky mají být blíž k okraji, aby látka netrhala.

Typická chyba je navléknout žabky na tyč ještě předtím, než jsou v látce. Snadno se pak stane, že se žabka pootočí a háček trčí do strany. Další častá chyba je nedostatečné zajištění konců — pokud krajní žabku nedáte dostatečně blízko okraje, záclona se začne stáčet dovnitř. U rozevíracích žabek vždy zkontrolujte, že zářez skutečně zapadl; jinak mohou při zatažení vypadnout.

Žabka na záclony je malý plastový nebo kovový kroužek s háčkem, který se navléká na tyč a do něhož se vkládá záclona. Existují dva základní typy: naskakovací, které se na tyč nasazují z boku, a rozevírací, jež mají zářez a dají se zacvaknout přímo na místě. Než začnete cokoli navlékat, zkontrolujte, zda máte správný průměr vzhledem k tyči. Příliš velká žabka na tenké tyči klouže a záclona se svezе; příliš malá se na tyč nevejde nebo ji poškrábe.

Jak žabky rozmístit, aby záclona visela rovně Rozmístění žabek ovlivňuje, jak záclona padne. Pokud jich dáte příliš málo, látka se mezi nimi prověsí a vzniknou nevzhledné oblouky. Příliš mnoho žabek naopak vytvoří husté řasení, které může působit přeplácaně a látku zbytečně zatěžuje. Ideální je začít od středu a pokračovat symetricky na obě strany. U vzorovaných záclon dbejte na to, aby vzor zůstal vycentrovaný — prostřední žabka má být v ose vzoru.

Údržba je jednoduchá: při praní záclonu ze žabek vždy sundejte, jinak se v bubnu pračky mohou rozlomit nebo poškodit látku. Plastové žabky časem křehnou a praskají, kovové mohou rezavět. Pokud některá žabka nedrží nebo se samovolně otevírá, vyměňte ji — není to otázka estetiky, ale toho, aby celá záclona nespadla.

Sušení je stejně důležité jako praní. Textil, který zůstane vlhký, je pro roztoče ideální prostředí. Sušte na přímém slunci, pokud to jde, ultrafialové záření je pro ně nepříznivé. V zimě využijte radiátor nebo sušičku, ale pozor na přeplnění bubnu, vlhký textil se pak suší nerovnoměrně. Po usušení nechte prádlo ještě chvíli provětrat, aby vychladlo a zbavilo se zbytků vlhkosti.