Co se stane, když si spletete muchomůrku tygrovanou s jedlou
Maso se předvaří především před grilováním nebo pečením, aby se zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Kuřecí prsa stačí 3–4 minuty v vroucí vodě, hovězí kostky 5–7 minut. Důležité je maso po předvaření ihned zchladit, jinak se v páře dál vaří a vysuší se. U ryb se předvaření nedoporučuje, rozpadají se. Obiloviny jako ječmen, pohanka nebo bulgur se předvaří jen krátce, 2–5 minut, aby se odstranil hořký povlak.
Podzimní houbařská sezóna nekončí prvním přízemním mrazem. Řada druhů roste dál, některé dokonce teprve po přejití mrazem získávají lepší chuť a pevnější strukturu. Rozhodující je vědět, které to jsou, a umět je odlišit od nejedlých či jedovatých dvojníků. První mráz obvykle jen zničí letní teplomilné druhy, ale houby, které rostou na dřevě nebo v hlubokém listí, přežívají bez újmy.
Při podezření na otravu je nutné okamžitě volat záchrannou službu a co nejdřív vyhledat lékaře. Nezbytnou součástí je zajistit zbytky jídla nebo plodnice, které se dostaly do těla, protože podle nich lékaři určí správnou léčbu. Nikdy se nepokoušejte vyvolat zvracení u člověka v bezvědomí nebo u dítěte bez odborného vedení. Rozhodně nepomáhá pít alkohol ani mléko, naopak mohou stav zhoršit. Do příjezdu pomoci udržujte postiženého v teple, v klidu a kontrolujte dýchání.
Muchomůrka bílá (Amanita phalloides) je smrtelně jedovatá houba, která ročně způsobí většinu smrtelných otrav hub v Evropě. Roste od července do října, nejčastěji v listnatých lesích pod duby, buky a habry. Mnozí si ji pletou s jedlými druhy, jako je žampion nebo holubinka. Rozdíl je přitom zásadní: muchomůrka bílá obsahuje amatoxiny, které nevratně poškodí játra a ledviny. První pomoc nepomůže, jediná záchrana je včasné rozpoznání a okamžitá lékařská péče.
Prevence je jednoduchá: sbírejte jen houby, které bezpečně znáte, a to včetně všech znaků. Pokud si nejste jisti, udělejte fotografii a nechte si ji potvrdit od zkušeného mykologa – ne až po jídle. Při jakýchkoli pochybnostech houbu vyhoďte. Nenechávejte malé děti sbírat houby bez dozoru. A pamatujte: muchomůrka bílá je krásná, ale zabíjí. Respekt k ní je jediná ochrana.
Doba sušení závisí na druhu, velikosti plátků a výkonu přístroje. Obvykle to trvá 4 až 8 hodin. Správně usušený klobouk se ohne jako tenký plátek kůže a při zmáčknutí se zlomí, ne ohne. Uvnitř nesmí být žádná měkká část. Pokud si nejste jistí, nechte houby v sušičce o hodinu déle. Nedosušené houby v uzavřené nádobě zvlhnou a zplesniví, i když se na povrchu zdají suché. Po vysušení nechte plátky na sítu vychladnout a teprve pak je přesypete do sklenice.
Luštěniny jako fazole, cizrna a čočka se předvařívají ze dvou důvodů: zkrácení doby vaření a odstranění látek, které způsobují nadýmání. Fazole namočte přes noc do studené vody, poté vodu slijte a zalijte čerstvou. Přiveďte k varu, vařte 5–10 minut, pak vodu opět slijte a teprve poté vařte v nové vodě do měkka. Tento postup funguje u všech druhů suchých fazolí kromě červené čočky, která se předvařovat nemusí. Pozor na fazole kidney – jejich předvařená voda se rozhodně nepoužívá do dalšího vaření.
Záměna s jedlými druhy: kde se lidé nejčastěji spletou Nejčastější záměna je s žampionem polním nebo ovčím. Žampion má však růžové až hnědé lupeny, kdežto muchomůrka bílá je má vždy bílé. Další záměna hrozí s holubinkou zelenou nebo bílou – ta nemá prsten ani pochvu. Pokud si nejste jisti, houbu raději nechte v lese. Typická chyba je spoléhat na „odborníka" v partě, který ji „zná". Další chybou je ochutnávat syrovou houbu – i malý kousek může způsobit otravu. Nikdy nepoužívejte žádné domácí testy (např. s cibulí nebo stříbrem), nefungují.
Nejlepší obranou je sbírat jen houby, které bezpečně znáte, a u muchomůrek si vždy všímat celé plodnice včetně hlízy. Pokud si nejste jistí, houbu nechte v lese. Muchomůrka tygrovaná není vzácná a roste i tam, kde by ji člověk nečekal, proto se vyplatí věnovat pozornost detailům a nespoléhat na to, že „něco podobného už jsem viděl". U hub platí, že jedna chyba může mít vážné následky.
Příznaky otravy se objeví až za 6–24 hodin po jídle. Nejprve jde o prudké zvracení a průjem, které mohou vypadat jako běžná střevní viróza. Po krátkém zlepšení však následuje selhání jater a ledvin. Pokud se do 24 hodin po požití muchomůrky bílé nedostavíte do nemocnice, šance na přežití prudce klesá. Léčba spočívá v podání silných dávek aktivního uhlí, infuzích a v některých případech i v transplantaci jater. Neexistuje žádné antidotum.
Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) roste od června do října v listnatých i jehličnatých lesích, často na kyselých půdách, pod buky, duby i smrky. Mnohem častěji než jiné muchomůrky se objevuje i na okrajích lesů, v parcích a podél cest, takže se s ní lidé setkávají při běžných procházkách. Právě proto je důležité znát její znaky dřív, než ji někdo strčí do košíku.