Co se stane, když si membránovou bundu vyberete špatně

Nejbezpečnější je kombinovat pozorování oblačnosti s barometrickým tlakem. Pokud tlak klesá a mraky se mění podle výše popsaného schématu, je pravděpodobnost srážek přes 80 %. Pokud tlak roste a mraky se rozpouštějí směrem od západu, počasí se zlepšuje i přes počáteční oblačnost. Důležité je zaznamenat si výchozí stav ráno a porovnat ho s vývojem během dvou hodin — to dá mnohem spolehlivější obraz než jednorázový pohled v poledne.

Péče se liší i podle ročního období. Po zimních výletech odstraňte zbytky soli z chodníků, které jsou agresivní zejména ke kůži. Roztok octa s vodou v poměru jedna ku pěti sůl neutralizuje, ale poté boty vždy znovu naolejujte. V létě zase dbejte na to, aby se v botách příliš neusazoval pot – pravidelně je nechte úplně vyschnout a používejte vložky, které můžete prát. Správná údržba není o drahých přípravcích, ale o pravidelné a systematické péči, díky které boty přežijí i náročné horské túry.

Na co si dát pozor při špatné viditelnosti a v terénu Nejčastější chybou je spoléhat na to, že značka musí být vidět z dálky. Ve vlhkém lese nebo za šera se barvy slévají s kůrou stromů, proto se vyplatí sledovat i okolní terén – pěšina pod značkou je obvykle vyšlapaná a logicky vede. Pokud značka zmizí, neblbněte a vraťte se na poslední jistý bod. Často se stává, že turisté přehlédnou odbočku v hustém křoví, protože značka je umístěná ve výši očí, ale větve ji zakrývají. Před každým prudkým stoupáním nebo klesáním se zastavte a zkontrolujte, zda se trasa náhodou nestáčí stranou.

Boty na turistiku jsou investicí, která se vrátí jen tehdy, když se o ně správně staráte. Většina lidí začne řešit údržbu až ve chvíli, kdy se objeví první problém – promáčená špička, odlepená podešev nebo prasklý svršek. Přitom stačí pár desítek minut po každém výletu a pár hodin během roku, aby vám boty sloužily dlouhé roky bez nutnosti předčasné výměny.

Kromě samotného materiálu si všímejte také rukojeti. Nejběžnější jsou pěnové, které dobře sají pot a měknou v ruce, ale při větší zátěži se rychleji opotřebují. Korkové rukojeti se přizpůsobí tvaru dlaně a jsou nejpohodlnější, ale vyžadují pečlivější údržbu – nesmí se nechat nasáknout vodou. Plastové rukojeti jsou nejlevnější, ale při dlouhém nošení se v nich potí ruce a kloužou. Důležité je také zakončení holí – tvrdé hroty jsou vhodné na zpevněné cesty a bláto, gumové koncovky zase chrání povrch a snižují hluk při chůzi po asfaltu. Mějte je vždy s sebou a přezouvejte podle terénu.

Druhou klíčovou vlastností je prodyšnost, měřená v gramech vodní páry za metr čtvereční za 24 hodin. Čím více, tím lépe se vám bude dýchat při intenzivní aktivitě, jako je běh nebo jízda na kole. Nevěřte však slepě číslům uváděným na štítcích, protože prodyšnost se měří v laboratorních podmínkách a v reálu ji ovlivňuje mnoho faktorů, včetně vnější teploty, větru a vrstvení oblečení. Mnohem důležitější je, abyste měli pod bundou funkční vrstvu, která odvádí pot a neprohřívá tělo. Pokud pod membránu navléknete bavlněné tričko, prodyšnost bundy úplně zablokujete.

Pozor také na místa, kde se kříží více tras. Tam bývá tabule s názvy a směrovými šipkami, ale pokud je přerušená nebo poškozená, musíte se řídit podle poslední spolehlivé značky. Typická chyba začátečníků je sledovat starou, vybledlou značku, která už neplatí, a ignorovat novou, která je o pár metrů dál. Barvy se totiž pravidelně obnovují, ale ne vždy ve stejný rok. Pokud narazíte na značku, která je přeškrtnutá černým křížem, znamená to zrušení trasy – nikdy se po ní nevracejte.

Turistické značení KČT je propracovaný systém, který vám umožní pohybovat se v české i moravské krajině bez mapy v mobilu. Klíčem je pochopit, že každá barva nese jinou informaci. Červená značka vede po hlavních hřebenech a spojuje důležité cíle, zatímco modrá, zelená a žlutá slouží k propojení menších obcí, rozcestí a zajímavostí. Pokud vyrážíte na delší túru, vždy si nejprve zjistěte, která barva odpovídá vaší trase, a nezaměňujte ji s barvou cyklotrasy, která má odlišné piktogramy.

Typickou chybou je ošetřovat boty impregnací po každém nošení. Nadměrné používání přípravků může ucpat póry materiálu a snížit prodyšnost. Impregnaci aplikujte jen tehdy, když voda na povrchu boty tvoří kuličky a nevsakuje se. U kožených bot se vyplatí používat i krém nebo vosk, který vyživuje materiál a chrání ho před vysušením. U syntetických bot se držte pouze impregnace, která je určena pro membránové tkaniny.